V historické části malého jihočeského města, sice zanedbané, ale s poměrně silnou atmosférou a potenciálem, vznikl náš nový domov. Místo nás od začátku lákalo pro svůj svérázný charakter a skvělou polohu. V úzkých ospalých uličkách, vedle travnatého plácku na Kozinově náměstí, jsme skryti před ruchem okolní dopravy, přitom nás jen pár kroků dělí od centra s obchody, službami a úřady, od škol, kina, divadla i nádraží. Rekonstruovaný dům vnímáme jako alternativu k vilám v předměstí, ke stavebním záměrům, které leckdy neúměrně odkrajují z naší krajiny. Na výrazně menší ploše realizujeme stavební program, kterému nechybí dostatečně velký obytný prostor s navazující venkovní terasou, podkroví s dětskými pokojíky a hernou, ložnice s vlastním koupelnovým zákoutím, zahrádka s ovocnými stromy, dvě garážová stání a velká dílna se zdviží. Objekt pro bydlení vzniká propojením dvou sousedních domů. Jeden z nich prošel na přelomu tisíciletí výraznou stavební úpravou, druhý se nachází v havarijním stavu. Souhmotí zbavujeme nevhodných novodobých prvků, například velkého vikýře s balkonem a plastových oken. Za přizdívkami objevujeme původní kamenné zdivo a drobné, pro nás cenné historické fragmenty. Základní tvar, měřítko a materialitu původních hmot respektujeme. Vnitřní členění přizpůsobujeme snaze objekt zpřístupnit ze dvou stran – pro pěší od náměstí a pro přijíždějící ze strany protilehlé. Velké okno ve štítové dvorní fasádě je odpovědí na jedinečný výhled na kostelní věž. Průhledy z interiéru do přiléhajících dvorků obohacují celkové vnímání prostoru. Minimalistické pojetí nově proražených otvorů záměrně ponecháváme v kontrastu s původními, tradičně dělenými okny.

Materiály
- keramická střešní taška bobrovka – střecha
- kámen a keramické zdivo – zdi
- smrkové palubky – podkroví, klenba
- betonová stěrka - podlaha
- dub – okna, nábytek, podlaha
- smrková dýha – obklad stěn, vestavný nábytek
- ocel – konstrukce schodiště
- kompaktní a lamino desky – kuchyně

Značky
- okno Rand, Noframe, Line, Intagral, Skywall, Rand Panorama — Janošík\www.janosik.cz
- židle Valencia, Ginger, Ironica — TON\www.ton.eu
- pohovka N701 — Ethnicraft\www.ethnicraft.com
- kusové koberce — Maimana\www.maimana.cz
- dubový nábytek — Javorina\www.javorina.sk
- závěsná světla kužel — HKLIVING\www.hkliving.nl
- lampa Collect High — Ferm Living\www.fermliving.com

Galerie:

Nákresy:

Úzká ulice s částečně dochovaným ospalým charakterem starých Jinonic se v jednom místě rozevírá v plácek se studní. V jeho čele stál opuštěný dům, hmotový slepenec, jehož pozdější neuvážené přístavby převyšovaly původní přízemní objekt. Soubor těchto drobných stavení, vyskládaných ve svažité zahradě, se nacházel ve velmi zanedbaném, neobývatelném stavu.

V návrhu ponecháváme pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Skrze ní je možné vystoupat do hlavního obytného podlaží, rozprostírajícího se ve dvou nových hmotách. Nejvyšší část věnujeme dětem. Všechny obytné prostory, včetně dětských podkrovních pokojů, mají přímou návaznost na prosluněnou svažitou zahradu, od ulice odcloněnou vlastním domem. Starou a novou část spojuje z vnějšku v celek jednotná barevnost štukové omítky i režná keramická taška na střeše. O stáří jednotlivých částí domu napoví zejména detail; s původním tvaroslovím lehce kontrastuje současné minimalistické pojetí.

• kde: Praha Jinonice
• kdy: květen 2016
• návrh: Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová
• projekt: Michal Hamada
• foto: BoysPlayNice

Galerie:

Projekt:

Litvínovice se nacházejí asi pět kilometrů jižně od Českých Budějovic. Původní uliční strukturu přebíjí všemi směry se rozpínající sídelní kaše – zastavěné plochy vznikající developerskou formou zasíťování okolních dosud nezastavěných luk a polí. Kontext místa tedy představuje typický otisk současného masového přístupu k řešení otázky bydlení v rodinných domech v nově vznikajících příměstských čtvrtích. Devizu řešené rohové parcely spatřujeme v její orientaci vůči světovým stranám: jedná se o mírně svažitý pozemek směrem k jihu, který lze zpřístupnit i z ulice ze strany severní. Sedlovou střechu a omezenou výšku domu předepisují vydané regulativy. Morfologie okolí nenabízí významné dálkové průhledy.

Kontrast mezi velikostí parcely (813 m²) a poměrně velkorysým stavebním programem nás vede k logickému – v obdobných čtvrtích však ne zcela běžnému umístění domu: využíváme krajních možností legislativou stanovených minimálních odstupů a objekt usazujeme pouhé dva metry od hranic veřejného prostoru. Z těchto dvou stran však nenavrhujeme oplocení. Domníváme se, že tak úzký pruh mezi plotem a domem nepřináší tolik pozitiv, jako rozšíření veřejného prostoru až k samotné zdi domu. Ulice tak získává plochu navíc – místo pro lokální zeleň, pro lavičku, pro hry dětí, pěknou výdlažbu, pro rychlé zaparkování vozidla mimo těleso komunikace. Využitím krajních možností usazení domu nabývá na dimenzi i soukromá zahrada, která z protilehlé jižní strany na objekt navazuje. Půdorysně se dům nejvíce podobá písmenu „T“ vepsanému do nepravoúhlého čtyřúhelníku (polygonu) s jedním zaobleným rohem.
Kratší z jeho dvou ramen zabírá garáž, dílna, technické zázemí a vstup se šatnou, umývárnou a toaletou. Projít ze zádveří do samotného nitra domu znamená protáhnout se pomyslným „uchem jehly“ a následně sejít po pěti schodech do rozevírajícího se hlavního obytného prostoru, jehož výška dosahuje ve hřebeni pultového stropu přes čtyři metry.

Kuchyň, jídelnu a obývák od sebe oddělují jen vložené nábytkové prvky. Požadavek maximální vzdušnosti a nestísněnosti umocňují i velká bezrámová okna spojující skrze krytou venkovní lodžii interiér se zahradou. Přes společnou centrální šatnu lze vstoupit do dvou dětských pokojů (orientovaných také na jih), koupelny, pracovny a ložnice. Poslední dvě jmenované místnosti se v celé své šíři otevírají francouzskými okny do venkovního átria – jakéhosi mikrosvěta, který od veřejného prostoru ulice odděluje jen 2,5 metru vysoká zeď. Ta nabízí 100% soukromí a předurčuje prostor například k instalaci houpací sítě, venkovní vany či sprchy. Slunce odrážející se o její zaoblený roh propůjčuje átriu příjemnou atmosféru už od samého brzkého rána.

Zatímco interiér počítá s využitím řemeslných nábytkových prvků, přírodních materiálů i barev, vnějšímu výrazu domu přispívá určitá střízlivost – absence detailu (střešní plášť bez přesahu, omítka bez soklu, okno bez rámu). Jistá forma askeze – minimalizmu je v tomto případě odpovědí na v okolí všudypřítomnou přesycenost.

Architekt                     Ing. arch. Jiří Weinzettl, Ateliér 111 architekti
Email, web                 infoTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.atelier111.cz
Adresa                        Litvínovice
Klient                          soukromá osoba
Projekt                        2014
Realizace                   2016-2018
Rozloha                      zastavěná plocha 262 m², užitná plocha 2182
Fotografie                   Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice www.boysplaynice.com
inženýr projektu          Ing. Michal Hamada

Produkty

JANOŠÍK OKNA-DVEŘE s.r.o.  - okna, vstupní dveře
TON a.s. - jídelní stůl a židle
Němec s.r.o. - povrchy – stěrky
Beneš nábytek s.r.o.  - výroba kuchyně a atypického nábytku
Claro – světla

Galerie:

Projekt: