Areál bývalé plzeňské papírny nabízí lukrativní lokaci v městské části Slovany v těsné blízkosti řeky Radbuzy a Papírenského parku, na nějž navazuje obytná čtvrť. Jen několik minut chůze odsud přitom tepe dynamickým životem centrum města. Unikátní kombinace klidné přírodní scenérie, poutavých výhledů a dostupnosti veškerých služeb předurčily místo ke vzniku rezidenční čtvrti Nová Papírna, kterou Plzeň do té doby postrádala. „Do roku 2032 zde postupně vyroste v 9. etapách celkem 1700 bytových jednotek. Současně s novou výstavbou bude probíhat konverze památkově chráněných objektů staré papírny,“ vysvětluje Ing. arch. Patrik Novák, prokurista a hlavní architekt developerské společnosti BC Real, která je místním garantem a manažerem Nové Papírny. 

Brownfield v životě města
Plzeň patřila desítky let mezi nejvýznamnější průmyslová centra, rozsáhlé výrobní komplexy se staly nedílnou součástí její urbanistické struktury a zásadně ovlivnily budoucí formování města. Mezi ty nejvýznamnější určitě můžeme zařadit papírnu Slovany. Největší rozkvět zažívala po roce 1878, kdy ji zakoupili bratři Piettové původem z Alsaska. Do Plzně přinesli dlouholeté zkušenosti s výrobou papíru, ale rovněž zásadní inovaci – díky přátelství s Františkem Křižíkem byla továrna jako jedna z prvních vybavena elektrickými obloukovými lampami, což zajistilo významné zlepšení výrobní kvality a nárůst zakázek. Papírna úspěšně fungovala i po znárodnění, provoz byl postupně omezován a až na přelomu tisíciletí, v roce 2005, byl zcela ukončen. Až do zahájení revitalizace v roce 2022 byl areál pronajímán na sklady, drobnou výrobu atd.

Především v devadesátých letech minulého století zažila Plzeň utlumení, respektive reorganizaci mnoha průmyslových provozů. Z areálů pevně zakotvených v městské struktuře se záhy stala přítěž doplácející na neochotu řešit jejich nové využití. Společně s relativně dostupnými příměstskými pozemky měl tento aspekt za následek postupné rozklížení města do aglomerace. Myšlenkově ploché satelity s poddimenzovanou infrastrukturou ale časem ztratily svůj zdánlivý lesk a naplno ukázaly nevýhody monofunkčních sídel. Výraznou suburbanizaci západočeské metropole se ale naštěstí v posledních letech daří brzdit a vize města se vrací k územní udržitelnosti. Nedílnou součástí je smysluplné využívání rozsáhlých brownfieldů s naplněním širších funkčních vztahů celoměstského významu.

Revitalizace - zajištění kulturních hodnot i finanční návratnosti
Developer pojal plánovanou konverzi areálu tak, aby byla ekonomicky životaschopná, pragmatická a zároveň využila a podpořila genius loci. Symbióza kulturní hodnoty a finanční návratnosti představuje udržitelný přístup, jehož fungování se osvědčilo v mnoha zemích západní Evropy s bohatou zkušeností s revitalizací brownfieldů.

V poměrně dobrém stavu zůstaly v areálu zachovány památkově chráněné objekty staré papírny. Blok Kotelny tvoří de facto jádro původní papírny, vybudované v letech 1871–73. Druhý blok, Varna, někdejší celulózka, vznikl později, po roce 1885. Cihlové budovy v duchu průmyslové gotiky začaly velmi rychle po ukončení provozu lákat k novému využití. První vlaštovkou se stalo v roce 2012 Kulturní centrum Papírna, které se záhy etablovalo jako vyhledávaná mezioborová platforma a významný iniciační bod společenského dění.

Konverze a rekonstrukce je pro papírnu stejně zásadní, jako je zásadní význam papírny pro město jako takové. Stanou se přirozenou součástí moderní urbanistické struktury s ambicí sloužit jako příklad dobré praxe funkčního začlenění historické budovy do socioekonomického organismu města.

„Investoři se velmi často snaží vše rekonstruovat do dokonalé podoby, imitovat nové, ale je to kontraproduktivní. Podle mě se nejlépe cítíme v místech s určitou patinou, historií, příběhem. V zákoutích historie provázaných se současností. A o tom celý projekt konverze bloků, potažmo Nové Papírny je – můžu odpočívat u řeky nebo v parku, bydlet v novém domě s veškerým komfortem a zároveň si užívat atmosféru a historický odkaz, který z měst často mizí,“ popisuje autor přestavby, Jiří Zábran.

Místo, které žije
Ateliér PRO-STORY stojí za komplexním návrhem Nové Papírny, včetně úprav územního generelu. „Jednou z klíčových deviz areálu je blízkost řeky a Papírenského parku, který projde kompletní rekonstrukcí. Naší prvotní myšlenkou bylo propojení parku a náplavky pomocí širokých ulic,“ popisuje Jiří Zábran ideu, která pozitivně ovlivnila celý areál. Údolní lokace totiž umožnila navýšit výškovou úroveň navrhovaných bytových domů a uvolnit tak jejich zastavěnou plochu veřejnému prostoru. Ten bude mít díky tomu charakter bulváru s nově vzniklým náměstím mezi bloky Varny a Kotelny. „Využíváme vzniklé vnitrobloky jako piazzetty pro možný kulturní program, umístění předzahrádek, volnočasové využití, parkování pro cyklisty a podobně,“ doplňuje Jiří Zábran.

„Využitelnost staré papírny reaguje na plánované rezidenční budovy Nové Papírny a jejich potřebu v oblasti občanské vybavenosti,“ nastiňuje Patrik Novák. V plánu je zachování stávajících provozů, rozšíření o nové obchodní plochy, parkovací dům nebo food and beverage spot s různými disciplínami gastronomie. „To k sobě přiláká další komerční prostory jako administrativu, sport či obchod. Cílem je objekty obsadit provozy, které by svou náplní přímo souzněly s krásnými prostory budov,“ doplňuje ho Jiří Zábran.

Tradiční tvarosloví v současné interpretaci
Historické budovy v duchu průmyslové gotiky budou zbaveny nehodnotných novodobých přístaveb. Citlivě je doplní několik nových drobných hmot. V bloku Varny navrhují architekti směrem k plánovanému bulváru i k náplavce obloukové zastřešení vycházejícího z původního tvarosloví výrobní haly. Uvnitř bloku by dále mělo dojít k odstranění jedné z výrazně širších hal narušujících půdorysnou stopu objektu. Nový, užší objem přinese hmotové vyvážení. „Pro blok Varny jsme zvolili pro změnu pilovitý motiv zastřešení, který jednak vychází z industriálního výrazu areálu a zároveň nám umožňuje vhodně propojit výškově nesourodé objekty,“ vysvětluje Jiří Zábran návrh archetypálních hmot s přívětivým měřítkem. „Projekt plně respektuje historický kontext, ale zároveň umožňuje variabilní uspořádání vnitřních prostor podle potřeby budoucí využitelnosti,“ doplňuje Patrik Novák.

Ekologie a udržitelnost
Konverze počítá s využitím fotovoltaických panelů, rozdělením objektů do teplotních zón, pracuje s efektem vhodného stínění a propracovaným konceptem větrání. Vyváženou energetickou bilanci zajistí software pro řízení toku energií.

Téma udržitelnosti se projevuje také ve využití stávajících litinových sloupů nebo zdiva z demontovaných konstrukcí. „Citlivě pracujeme s dešťovou vodou, která je nedílnou součástí celého ekosystému vnějších ploch areálu,“ uzavírá architekt Zábran.

Galerie: