Pozemky investora jsou umístěny ve svahu na okraji obce Lipnice nad Sázavou v lokalitě určené pro zástavbu rodinných domů.
Zadáním investora bylo doplnit ke stávajícímu rodinnému domu přístavbu určenou k trvalému bydlení, která bude funkčně oddělena, ale zároveň propojitelná se stávající stavbou, do které se mělo zasáhnout jen minimálně.
Přístavba je navržena jako jednopodlažní kvádr zapuštěný do svahu přecházející do patrové nástavby se sedlovou střechou. Svou hmotou navazuje na tradiční řešení sousedícího domku, ale zároveň je výrazově minimalizovaná díky sjednocení otvorů a stěn fasádním obkladem. Přístavba má rozměry 13.2 x 7.7m. Výška hřebene střechy je 9.1m. Střecha je z falcovaného hliníkového plechu. Dominantní prosklená fasáda nástavby otvírá výhledy do krajiny kolem Lipnice.
Architektonicky se jedná o moderní koncept s použitím klasických materiálů – dřevo, kov, beton. Objekt je proveden jako kombinace klasické zděné technologie s železobetonovou nosnou konstrukcí stropů a částečně i nosných průvlaků, pilířů a základů. Na krov byla použita dřevěná rámová konstrukce. Fasáda je také obložena hliníkovým plechem, efektu je dosaženo prostřídáním falců.
Celková plocha pozemku: 2179 m2
Celková zastavěná plocha: 214 m2
Zastavěná plocha přístavby: 114 m2
Obestavěný prostor přístavby: 677 m3
Místo stavby: Vysočina
Investor: soukromá osoba
Zpracovatel: OK PLAN ARCHITECTS, s.r.o., Na Závodí 631, 396 01 Humpolec
Autor: architekt Luděk Rýzner, ing. arch. František Čekal
Generální dodavatel: Brodská stavební spol. s r.o.
Subdodavatelé: ČADAS interier, AB PARKET, Cabletech, JK SERVIS, PEHOS interiér
Projekt: 02/2012
Realizace: 09/2012 - 12/2013
Galerie:
Projekt:
Tvar stavby vychází ze snahy o maximální využití potenciálu pozemku. Pozemek je svažitý směrem k západu a v tomto směru také relativně úzký. Snahou bylo maximální zastavění severní části pozemku, tak aby byla ponechána maximální volná plocha zahrady na jihu před domem. Stavba je proto umístěna do severovýchodní části pozemku v předepsaných odstupových vzdálenostech. Půdorys má tvar čtvrtkruhu, kdy jihozápadní fasáda se maximálně otevírá směrem k jihozápadním výhledům do protilehlých ozeleněných kopců.
Svažitost pozemku je využita také pro výškové členění stavby – nástupní patro je v úrovni komunikace, spodní (klidové) patro je na úrovni zahrady níže. Nástupní patro je společenské s hlavní obytnou místností, kuchyní a centrální spíží. Nad hmotou 1np je přidána hmota pracovny, pojednaná tvarově jako nadstavba elipsovitého půdorysu na střeše domu. Pracovna je propojena přes hlavní obytnou zónu lehkým schodištěm. Do spodního patra jsou umístěny ložnice, dětské pokoje, centrální koupelna a technické zázemí domu. Pokoje mají výstup na ochoz, propojený se zahradou.
Před obloukovou fasádou na JZ je předsazen ochoz, tvořený lehkou konstrukcí z lešenářských trubek a dřevěných podlážek z dubových prken. Ochoz je v úrovni střechy kryt trapézovým plechem. Ve stejném řešení je také parkovací přístřešek před domem.
Nosná konstrukce domu je tvořena zděnými stěnami a železobetonovými stropy. Fasády jsou provedeny jako sendvičové s provětrávanou mezerou a různými povrchovými úpravami - pro severní a východní fasádu je finální povrch trapézový plech v pozinkové úpravě, kotvený k podkladnímu roštu nasvislo, na obloukové fasádě a hmotě pracovny je použito lisované sklo. Střecha je plochá s extenzivní zelení.
Autor: Luděk Rýzner, Marcela Susedíková
Generální projektant: K - projekt Luhačovice, www.krocil.eu
Generální dodavatel: Michal Drga, Smolina
Subdodavatelé: Aleš Filák (elektroinstalace), Dafe Plast (hliníkové konstrukce), Maininvest (podlahy, interiérové dveře), Ladislav Bureš (ZTI, UT, přípojky), Michal Obadal (interiér, dřevěné obklady)
Studie: 02/2011
Realizace: 08/2011-10/2012
Plocha pozemku: 699 m2
Zastavěná plocha 1np: 142 m2
Obestavěný prostor: 960 m3
Galerie:
Projekt:
Pozemek a stavba se nachází ve Starých Splavech – Doksy u Máchova jezera v lokalitě Lázeňský vrch. Stavba vznikla na velice problematickém, strmém pozemku, který byl plný náletové zeleně a v částech pozemku byla neřízená skládka z minulých let.
Vila je navržena v moderním pojetí s použitím moderních materiálů. Jde o dům se dvěma nadzemními podlažími a suterénem, přičemž horní podlaží je menší a ustupující. Celkové pojetí domu je ve smyslu otevřeného domu.
Je zachován vstup na pozemek z ulice – Lázeňský vrch.
Hmota vlastního domu je příjemné proporci - členité hranoly, který nezastiňuje okolní domy svojí hmotou a okázalostí – půjde o velice střídmou architekturu. Dům je proveden z ocelového skeletu v černém odstínu s kamennými vyzdívkami - opuka, s hliníkovým výplněmi otvorů a v kombinaci s nižším hranolem z monolitického betonu opláštěný matovaným sklem a vše doplňuje dřevo na venkovních terasách.
Patra objektu jsou důsledně členěna podle využití a to na relaxační, společenskou a klidovou zonu.
Galerie:
Projekt:
Název stavby: Fabrika hotel, Humpolec
Investor: MHA s.r.o.
Hlavní projektant: OK PLAN ARCHITECTS s.r.o.
Autor: architekt Luděk Rýzner, Ing. arch. František Čekal, Ing.arch. Marcela Susedíková
Stavební část: Ing. Pavel Hanzlíček
Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o. Třešť
Technologie topení: Revos s.r.o. Brno
Vzduchotechnika: Stavoklima České Budějovice
Elektro: Elektro Med Humpolec
Slaboproud: Montex Pelhřimov
Fasáda: ALU PROGRES a.s. Tetčice (obklady), Zámečnictví Čekal (tahokov)
Výplně otvorů: PKS MONT, a.s. Žďár n.Sázavou
Vnitřní dveře: HSE Humpolec
Interiér 1np: Čadas Havlíčkův Brod
Interiér hotelové části: Truhlářství Pehos Jiřice
Gastro: Intergast a.s.
Realizace: 03/2010 – 12/2011
Plocha pozemku: 997 m2
Zastavěná plocha: 580 m2
Obestavěný prostor: 10 505 m3
Galerie:
Projekty:
V roce 1884 zakoupil dům s hostincem, tanečním sálem a velkou zahradou č. 180 v Humpolci Adolf Procházka a na tomto místě vybudoval novou továrnu. V roce 1887 si pořídil parní stroj a od této doby budoval soukenickou továrnu. V březnu 1918 prodal továrnu s takřka 7000 m2 výrobních ploch Karlu Trnkovi. Druhá světová válka ukončila úspěšný rozvoj továrny. Výroba byla zastavena v roce 1944. Po skončení 2. Světové války se opět začalo s výrobou oblekových látek.
Velká změna přišla v době znárodnění továrny v roce 1948. Továrna v Kamarytově ulici č. 180 byla dne 1.1. 1948 znárodněna podle zákona 118/48 Sb. Následně byla továrna začleněná do firmy Vlnařské závody a fezárny národní podnik, se sídlem ve Strakonicích. V této době se v prostorech areálu vyskytovaly velké výrobní plochy sloužící nejen rodině Trnkové jako přádelna, tkalcovna, ale i ostatním soukeníkům jako pronajímatelné prostory, dále zde byla v sousedním vilovém objektu č. 631 jídelna, sklad a byt továrníka.
Továrna na lněné látky „Karel Trnka“ /továrna 08/ pracovala jako přádelna do roku 1989, kdy byla výroba zastavena a továrna předána restituentům. V této době byl stav veškerých objektů v devastujícím stavu. Restituenti nabídli areál k prodeji, který využili dnešní vlastníci jednotlivých objektů.
V roce 1995 zakoupila značnou část areálu č. 180 včetně vily č. 631 společnost Hranipex, která začala rychle růst a potřebovala akutně zakoupit větší objekt. V roce 1996 začala částečná rekonstrukce, která především řešila stavební zajištění zchátralého objektu, jeho zprovoznění, zavedení technické infrastruktury, která zde buď nebyla vůbec, nebo byla v nevyhovujícím stavu po předchozím „hospodaření“ národního podniku. Práce probíhaly spíše formou svépomocí, tak aby se v době počátku společnosti ušetřily finance. Bylo nutné objekty především očistit od spousty přílepků a nefunkčních konstrukcí. Zároveň bylo nutné stávající nevyhovující nezpevněný dvůr přizpůsobit k zajíždění velkých nákladních automobilů. Od roku 1998 po rekonstrukci areálové vily č. 631 se majitel Hranipexu nastěhoval do původního bytu a kruh se uzavřel – „TOVÁRNÍK OPĚT ZAČAL ŽÍT VE SVÉM AREÁLU“.
V roce 2002 Hranipex areál opouští s tím, že jsou mu již stávající prostory malé a nevyhovují expandující společnosti. Areál by od té doby do roku 2006 pronajímán. Od roku 2006 do roku 2009 byl opuštěný vzhledem k tomu, že se nenašel pronájemce, který by pronajal areál jako celek. V roce 2009 byly již uvnitř a vně objektu patrné neduhy neobyvatelného objektu a některé pozůstatky ještě z dob minulých.
Investor v září 2009 zadal vypracovat nízkonákladovou opravu se zaměřením na oživení areálu továrny s důrazem na propojení nedalekého parku Stromovka s vnitroblokem továrny a asanaci objektu se záměrem sjednocení venkovního vzhledu objektů s jednoznačnou identifikací. V interiéru se přistoupilo k opravám a sanacím zdí, topení a elektro rozvodů. Dispozice se otevřela s důrazem na maximální flexibilitu interiéru. Do ulice Kamarytova došlo k prolomení oken a vytvoření výkladců a nového vstupu. V exteriéru se stala jednotícím prvkem černá barva s doplňky zlaté na oknech a „černým“ plechem, který postupně bude korodovat a docílí se určité patiny. Zásadní akcent se věnoval podtržení dochovaného komína. V interiéru bylo nutno „pomoci“ některým nosným zdem, které byly již od samého začátku výstavby objektu evidentně poddimenzované a přetížené a vlivem vlhkosti byla nutná jejich zásadní sanace. Sanace byla provedena „obyčejnou“ betonová tvárnicí s doplněním „černým“ plechem, který se použil na lemování nových a stávajících otvorů. Objekt je dneska rozdělen funkčně po podlažích. V přízemí je připravena komerční plocha s malou kavárnou s galerií. 2.NP je možné využít na kancelářské prostory nebo pro lehkou výrobu a půda je připravena na variantu kanceláří nebo loftového bydlení. Na celý areál je vytvořena taktéž vize s možností nástaveb a funkčního zahuštění celého vnitrobloku.
Vypracoval: Luděk Rýzner
Identifikační údaje:
Adresa: Humpolec, Kamarytova 97
Investor: Hranipex a.s.
Generální projektant: OK PLAN ARCHITECTS s.r.o.
Plocha areálu: 3119 m2
Objekt Osmičky: 1073 m2
Realizace: 10/2009 - 06/2010
Generální dodavatel: ROSS Holding (dvůr), objekt řešen subdodavatelsky (SaK s.r.o. Havlíčkův Brod, Čadas interiér Havlíčkův Brod, MVK elektro Humpolec a jiní)
Galerie:
Projekt:
Datum narození 21.4.1969
Místo: Humpolec
• 1983 – 1987 SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě
• 1987 – 1994 ČVUT Praha – modul architektura
• 1994 – 1997 Atelier Penta v. o...