Malby na betonových klenbách ozdobí interiér vinařství Lahofer

Nezadržitelným tempem roste na okraji Znojma nedaleko obce Dobšice nové centrum Vinařství LAHOFER, které pomalu ale jistě získává svou definitivní podobu. Jedná se o moderní stavbu, jejíž výjimečnost spočívá ve využitelnosti centra.

Budova je navržena do tří částí, a to na část výrobní, administrativní a část pro návštěvníky. Největší část území pokrývá výrobna vína, která spojuje návštěvnickou a administrativní budovu rekreačním střešním amfiteátrem, který bude sloužit například k pořádání společenských událostí, vinobraní či svateb. Administrativní zázemí vinařství obsahuje kanceláře pro vedení a zaměstnance společnosti Vinařství LAHOFER, návštěvnické centrum ukrývá restauraci s kuchyní pro přípravu specialit a nechybí ani prezentační prostory a barikový sklep s velkou kapacitou míst k sezení či stání.

I přes to, že Vinařství ­LAHOFER bylo založeno teprve v roce 2003, patří mezi největší pěstitele révy v České republice. Rozšíření vinařství proto bylo žádoucí jak z hlediska výroby, tak z hlediska prostoru pro administrativní zázemí.

Příběh stavby
Celá budova je navržena a postavena na motivu vinice. Vizualizace interiéru a exteriéru jsou světlé a vzdušné s nádechem jednoduchého moderního stylu, který zobrazuje eleganci betonu, dřeva a skla. I přes širší rozšíření výstavby na tři části stavba působí na pohled jako nedílná součást viničného prostranství. Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že budeme moci navýšit výrobu vína, přesune se sem i administrativa, která je v tuto chvíli taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“
Návrh budovy vznikl v brněnském architektonickém studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili. Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vznikající budovy ­Daniel Smola.
Ondřej Chybík a Michal Krištof nám poskytli krátký rozhovor, jak vznikala myšlenka betonové vlny, proč byl zvolen beton jako základní stavební materiál a zároveň popisují výjimečnost stavby a jejího využití.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?

OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství ­LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Vinařství LAHOFER mohla znát a požádali jsme o propojení.

MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?

OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.

MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…

OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?

MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.

OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.


Čím byla stavba vinařství specifická?

OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Výjimečné jsou i malby na betonech od českého malíře, které vedou po celé ploše kleneb uvnitř budovy. Práci s prostorem a malbami od Patrika Hábla popisuje Ondřej Chybík. Kde se zrodila myšlenka netradiční práce s betonem v interiéru vinařství?

OCH: Nápad spolupráce s Patrikem Háblem nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. Patrikovi jsme proto zavolali a poprosili ho, zda by mohl aplikovat své malby v celé ploše kleneb. S nadsázkou se dá říct, že se nám Patrik Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?

MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?

OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

O betonu
Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře společnosti ­BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti ­TBG BETONMIX, člena skupiny ­Českomoravský beton.

Galerie:

Ing. arch. Ondřej Chybík

Narodil se v Brně, České republice.

Po studiích architektury v Brně a Štýrském Hradci v Rakousku absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Je držitelem Ceny rektora VUT v Brně...

Ing. arch. Michal Krištof

Pochází z Kláštora pod Znievom na Slovensku.

Patří k mladé generaci slovenských architektů, kteří získali vzdělání a pracovní zkušenosti v zahraničí. Po studiích v Brně a belgickém Bruselu působil v kanceláři...

© 2018 ArchTV