Hnacím motorem této zakázky se stala paní investorka, která vyhledala Martina Rajniše s prosbou, aby se pokusil navrhnout ateliér do prostoru mezi kamennými domy. Na místě již stála stará kamenná zeď, která vymezuje nevelkou plochu, výškově pod úrovní ulice s výhledem do údolí řeky.

Znakem přirozené architektury je pro nás proměnlivost, propojení interiéru s okolní přírodou, výběr přirozených přírodních materiálů, lehkost konstrukcí související s cenou. Nízká cena domu byla přímo v zadání.

Vznikla tedy lehká rámová konstrukce ze smrkových profilů 180x30mm, která do sebe integrovala zrekonstruovanou kamennou stěnu. Rámy jsou ve spojích zdvojené, sešroubované v rozích přes překližkové styčníky. Pod domem se nachází prostor, ve kterém jsou rozvedené sítě. Dřevěná konstrukce stojí na dvojici žárově zinkovaných I-profilů.

Stěny a strop jsou prosklené, člověk uvnitř čerpá energii ze slunce, z okolní přírody. „I když jsem v pěkným baráku, stejně se nejradši dívám ven“.

Zasklení je provedené jednoduchým sklem, doplněným posuvnými tepelně izolačními panely. Boční stěna je zatahovatelná tepelnou izolací z exteriéru, ve stropě jezdí izolace v dutině dvojité střechy. Kamenná zeď má vysokou tepelnou akumulaci. Dokáže v noci temperovat prostor teplem akumulovaným během dne. Celou střechu je možné v létě stínit perforovanou textilií a interiér provětrávat komínovým efektem přes otvor v podlaze relativně chladným vzduchem z prostoru pod domem.

Atelier nad řekou Sázavou je pokusem sestavit nástroj, který žije svým vlastním životem, reaguje nejen na počasí a roční období, ale i na momentální náladu jeho obyvatel.

Text: David Kubík

Projekt:

Galerie: