Jak se velký dělostřelecký sklad z r. 1856 uvnitř bastionové pevnosti proměnil v Pevnost poznání?

Konstrukci této vojenské, utilitární, památkově chráněné stavby tvoří dřevěný skelet s 2-podl. obvodovým nosným zdivem a 2-podl. podkrovím v sedlové střeše. Stavba bez schodišť, pouze s vnitřními rampami.

Nechybělo mnoho a úžasný potenciál jak samotné stavby, tak její exkluzivní polohy v rekreační enklávě olomoucké Městské památkové rezervace, přišel vniveč. Dřevomorka byla jen 1 z 6 hub, kterou byla stavba před zahájením rekonstrukce napadena.

Zájem investora - Univerzity Palackého v Olomouci využít vojenský sklad pro centrum popularizace vědy "Pevnost poznání", byl současně klíčem k jeho záchraně.

S vědomím těchto okolností bylo jasné, že musíme:

1. zachránit maximum z toho, co se zachránit dá. Hodnota památky spočívá v autenticitě každého jednotlivého prvku. Že jeho záchrana je pracnější, komplikovanější, dražší a pomalejší než výměna, je nabíledni. Potřebovali jsme k tomu dvě věci, vynikající specialisty a tvrdohlavé architekty.

2. pochopit duši stavby a myšlení jejích tvůrců. Vojenská architektura je jiná: až na dřeň prostá, účelná, trvanlivá. Není v ní prostor pro nadbytečné. Že je "sucharská"? Naopak. Je osvobozující, bez vypočítavosti a markýrování. Naší ambicí byla pokora na tuto, dnes téměř nevídanou vzácnost a ojedinělost našimi zásahy navázat.

3. minimálně členit fascinující prostor 90 m dlouhých pater rytmizovaných sloupy, trámy, okenními záklenky. Je to pecka a nesměli jsme to pokazit. Najít způsob nevnímatelného členění.

4. odlišit původní od nového. Drsně. Kontrastně. Nikdo se nesmí splést, že náš nový výtah a schodiště tu byly už před 150 lety.

5. nestrhávat pozornost, pouze vytvořit scénu a podmínky pro to podstatné: skamarádění se s vědou.

Galerie: