Objekt HiLase slouží jako výzkumné centrum repetičních laserů skládající se z dvoupodlažní laserové haly s termální a mechanickou stabilizací a třípodlažní prolamované administrativní části.

Urbanismus
Hlavním prvkem ovlivňujícím polohu a orientaci objektu byla urbanistická koncepce rozvoje dalších ploch v rámci regenerace celého brownfieldu. To mělo nejzásadnější vliv na dispozičně-provozní řešení objektu. Dalším důležitým urbanistickým prvkem je návaznost na nově vybudované náměstí, formované ze severu objektem obecního úřadu, z východu zámkem a z jihu právě objektem HiLase.

Návrh
Při návrhu objektu samotného byl kladen důraz na citlivé začlenění objektu mezi okolní zástavbu s respektováním přilehlého zámku. Objekt je opticky rozdělen na dvě části – část administrativní a část s laserovou halou.

Třípodlažní administrativní část je orientována severním směrem, kde tvoří jižní frontu pojatou jako levitující hmotu na ustouplé parterní části, přečleněnou proskleným atriem a decentním prolomením fasády. Výrazná konzola na nároží objektu akcentuje hlavní vstup do objektu a vytváří „obrazovku“ reflektující prostor pro přednáškový sál.  

V návaznosti na prolamovanou administrativní část je připojena dvoupodlažní výzkumná hala s technickým meziprostorem. Díky modulaci terénu je část objektu haly opticky zmenšena. Zelené valy vytvářejí optickou hru průchodů a průhledů a příjemný prostor parkového typu určeného k relaxaci. Objekt je zásobován z jižního hospodářského dvora, který díky zahloubení není z horizontu vidět.

Společným prvkem, který se objevuje v interiéru, exteriéru a v parteru, je motiv laserového paprsku, nejvíce patrným užitím v dlažbě prostupující vnitřním a vnějším prostorem.

Dispozičně-provozní řešení
Vedle výše popsané urbanistické koncepce brownfieldu bylo hlavním aspektem pro dispoziční řešení důsledné oddělení jednotlivých provozů v objektu. Uživatelé objektu se dají rozdělit do tří skupin – návštěvník, administrativní pracovník a vědecký pracovník. Návštěvník má volný přístup do vstupní haly s prostorným prosvětleným atriem, showroomu, přednáškového sálu a meetingových místností v prvním patře objektu. Pracovník administrativy má přístup do vstupní haly a pomocí karty se dostane do administrativních provozů v prvním a druhém patře. Vědecký pracovník se kromě výše zmiňovaných prostor dostane pomocí karty do šaten v přízemí, kde se převlékne do pracovního oděvu pro práci v čisté zóně. Dále se přes vzduchový filtr dostane do prostor s deklarovanou čistotou ISO 7 - laserové haly a navazujících výzkumných místností s kontrolou stálé teploty (+/- 0,5°C) a kontrolou čistoty vzduchu. V této části přízemí se nachází kromě laserové haly, která díky mobilním příčkám umožňuje variabilitu prostoru a členění na různě veliké prostory, dále metrologie, montáž, čisté sklady. Na laserovou halu je napojena prostorná čistící komora, která slouží pro dopravu čisté technologie. V prvním patře se dále nachází laboratoře, propojitelné s laserovou halou a doprovodné dílny.

Veškerý pohyb v budově je monitorován pomocí systému vstupních karet a videokamer. Zásobování objektu je z hospodářského dvora, umístěného v jižní části.

Konstrukční a technologické řešení
Konstrukčně se jedná o železobetonový vyzdívaný monolitický skelet. Třípodlažní administrativní část je pojata jako trojtrakt s vykonzolovaným přednáškovým sálem. Tato část budovy je obložena broušeným hliníkovým pláštěm v barvě „champagne“, členěným do jednotlivých kazet sdružujících se ve větší celky fasády, čistě navazujícími na včleněné balkóny a vystouplé podlažní břity. Cílem bylo opticky odlehčit celou hmotu administrativní části budovy. Navazující laserová hala je konstrukčně rozdělena na dvě části. Vzhledem k požadavkům na minimální vibrace v prostorech, kde jsou laserová zařízení, je výzkumná halová část (39 x 21 metrů) od zbytku konstrukce oddilatována, a staticky a dynamicky stabilizována z důvodu požadavku téměř nulových deformací konstrukce, a aby konstrukce podlahy splňovala podmínku první vlastní frekvence F1 ≥ 25 Hz. Zbývající část, překlenující samostatnou, oddilatavanou laserovou halu, je klasická halová konstrukce. Prostor haly je překlenut pomocí plnostěnných železobetonových vazníků s prostupy pro technologie. Na tuto konstrukci je zavěšen také strop nad laserovou halou, vytvářející meziprostor pro distribuci technologických rozvodů stlačeného vzduchu, stlačeného dusíku, helia, chladicí vody, VZT, elektra a dalších médií potřebných pro vědecké účely v rámci prostor laserové haly. V prvním patře jsou dále umístěny strojovny vzduchotechniky a chlazení. Kotelna a zásobníky na TUV jsou kvůli své váze umístěny v přízemí.

Vnější obálka této části budovy byla vytvořena pomocí ručně tažené drážkované fasády, dávající budově haly specifický výraz.

Technologické řešení vychází z požadavků na co nejmenší provozní náklady, ekologický přístup a na specifické požadavky pro citlivá zařízení laseru. Nicméně je nutno brát na zřetel, že se jedná o velmi atypickou stavbu s nestandartními technologickými a energetickými nároky.

Závěr
Závěrem je třeba zdůraznit, že přes značně omezený rozpočet se podařilo vytvořit technologicko-administrativní stavbu /vesmírnou loď/  pro výzkumnou a vědeckou činnost dle standardů pro 21. století.

Projekt:                Laserové Centrum HiLase
Funkce:               věda a výzkum
Lokalita:               Dolní Břežany
Klient:                   Fzu AV ČR, v.v.i.
Datum:                 2014
Info:                      novostavba objektu
Ocenění:              CENA PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY V SOUTĚŽI STAVBA ROKU 2015

Galerie:

Vizualizace:

Z architektonického hlediska je objekt řešen jako jednoduchá úzká dlouhá jednopatrová hmota. Na konci ukončena 18 metrovou hodinovou věží s plochou vymezenou pro propagaci kulturního dění v Ostravě. Věž je koncipovaná jako lehká ocelová konstrukce s transparentním opláštěním z nerezové sítě. V horní části s hodinami je pak pokryta bondovými deskami v bílém lesklém provedení.

Změnou prošla také kašna před vstupem do výpravní budovy. Nově se stává ze tří kompozičních prvků situovaných do jedné pohledové osy při příchodu od domu s věží: tryska s vodotryskem, původní „růže“ a pítko. Došlo také k úpravě parkoviště podél administrativní budovy Českých drah a k rozšíření trolejbusové smyčky a tím ke změně tvaru a velikosti středového ostrůvku.

Nový mobiliář je navržen v návaznosti na výrazovost a geometrii ostatních úprav v tomto prostoru. Kosodélník se projevuje v geometrii laviček, dominantní kusy lavic kolem kašny jsou řešeny na půdoryse písmene S, ostatní prvky jsou materiálově odvozené od kapotáže přístřešku a obkladů na výpravní budově. V rámci celkové akce estetizace bylo řešené území ozeleněno s ohledem na funkčnost a estetiku celého území s návazností na celkový kompoziční záměr.

Galerie:

Základní koncepce návrhu je oddělení haly a administrativy do dvou jasně definovaných objektů. Hala je řešena s ohledem na možnost variabilního členění vnitřního prostoru, který se propisuje do obvodového pláště v podobě copilitových stěn. Tyto stěny se staly hlavním výrazovým prvkem haly společně s propracovaným detailem, který je patrný v celém objektu. Celek má jednotný charakter jasné kubické hmoty.

Koncepce administrativy vychází z rozpohybování jednotlivých ucelených vnitřních prostorů. Hry vysunutých, těžkých, podporovaných a zasunutých, křehkých nesoucích hmot, které váže dynamická linie vysunutá do cesty, jako prvek reagující na ulici Místecká. Vysunutá část je „orlím hnízdem“ splněných cílů či připravovaných vizí. Linie dřeva drží celek pohromadě a z venkovních prostorů se propisuje do interiéru. Řešení interiéru je o jednoduchosti a použitých materiálech, jejich prolínání, vymezování hranic v prostoru.

Ocenění:
2006/Stavba MSK – čestné uznání
2006/DŮM ROKU – 1. místo

Galerie:

Tato osmipodlažní budova se stala dominantou Ostravy – Poruby. Unikátnost stavby spočívá v několika věcech. První z nich je variabilita pater, kterou umožňuje skeletová stavba domu. Záleží tedy na uživateli, jak si prostor o výměře 240 m2 rozdělí příčkami.

Variabilitu umožňují i dvojité podlahy, ve kterých jsou vedeny všechny rozvody. Barevně je budova pojata v tmavě šedé omítce se vsypem karbidu křemíku, který stavbě dodává tajemnou, opalizující tvář. O stavbě se mluví jako o Černé Perle Ostravy – Poruby. Schodišťový prostor je v kombinaci pohledového betonu a čirého zasklení jednotlivých podest. Záměrem architekta bylo, aby stavbu bylo možné vnímat co nejvíce smysly. Proto ocelové schodiště vydává při použití charakteristické dunění ve vazbě na pohyb domem – stavba má tedy i svůj zvuk. Dalším typickým prvkem jsou pro budovu otvory ve vnější fasádě, které plní funkci světlovou.

Ocenění:
2014/BEFFA – 1. místo
2013/DŮM ROKU – 1. místo
2013/Stavba MSK – Grand Prix

Galerie:

V rámci tohoto projektu proběhla rekonstrukce bývalých šaten – sestavy unimobuněk na administrativní objekt investora. Inspirací pro návrh byl obor podnikání investora. Objekt po rekonstrukci skutečně připomíná dopravní prostředek. Opláštění objektu je provedeno z kompozitních panelů v zrcadlově – chromové úpravě. Fasáda objektu odráží své okolí.

Objekt zůstal přízemní, došlo pouze k rozšíření přisazením a vykonzolováním nové ocelové konstrukce. Zastřešení je řešeno sedlovou střechou, která je v rámci zlepšení jejich technických parametrů zateplena a má opláštění shodné s obvodovými zdmi. Po obvodu objektu byla nepravidelně umístěná kulatá okna, z nichž některá jsou konvexně vypouklá. Interiér kombinuje staré s novými. Přiznává například vyzděnou příčku a dřevěnou stropní konstrukci, která je v nově přistaveném rozšíření krytá konstrukcí a vidět jsou jen ocelové sloupy, které přístavbu nesou.

Ocenění:
2014/GRAND PRIX ARCHITEKTŮ– čestné uznání
2014/BEFFA – 2. místo
2013/Stavba MSK – čestné uznání

Galerie:

Cílem rekonstrukce objektu Ostravské univerzity bylo vytvoření plnohodnotné vysokoškolské budovy a vybudování komplexní výukové a výzkumné základny Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Řešení interiéru vychází z celkové koncepce řešení celého objektu. Základními požadavky byla jednoduchost a přehlednost při zachování určité příjemnosti prostředí vycházející z účelu budovy. Prostory lze rozdělit podle funkce na učebny a výukové prostory, laboratoře, pracovny, komunikační prostory (chodby, schodiště, výtahy) a servisní prostory (šatny, sociální zařízení, kuchyňky, denní místnosti).

Velkokapacitní posluchárna je navržena se stupňovitou konstrukcí hlediště. Vstupy do učeben jsou zdůrazněny červeným obkladem. Niky po zrušených dveřních otvorech jsou využity pro sezení. Sezení na chodbách je doplněno sedáky a stolky. V některých místech z chodeb vybíhají prosklené boxy na fasádě, které jsou vybaveny stolky a židlemi pro samostatné studium nebo odpočinek. Venkovní prostor je vybaven parkovými lavičkami a sedáky, což přispívá k využitelnosti prostranství jako místa pro komunikaci a odpočinek studentů.

Ocenění:
2014/Stavba MSK – čestné uznání

Galerie:

Rodinný dům je postaven na zajímavém pozemku, který je skrytý před zraky kolemjdoucích. Prostor je vymezený ze severu a západu sousedícími domy a z jižní a východní strany zahrádkářskou kolonií oddělenou potokem. Při návrhu objektu bylo zohledněno a respektováno prostředí.

Dům je jednopatrový, aby neznehodnotil sousedním objektům výhled na řeku a les. Je rozdělen do čtyř křídel, která jsou tvarovaná nepravidelně z důvodu maximálního respektování vzrostlých stromů, keřů a stávajících studen. Severní křídlo tvoří garáž, která navazuje na příjezdovou komunikaci, západní a východní křídlo je určeno ložnicím a dětským pokojům, jižní křídlo obsahuje vinný sklípek, který je umístěn ve stopě původního stávajícího sklepa a krytou terasu. Střed mezi křídly, tedy srdce domu, je tvořeno prostorným obývacím pokojem s krbem. Čela jednotlivých křídel jsou obložené přírodním, hrubě opracovaným kamenem tak, aby byl zachován přírodní ráz krajiny. Jižní křídlo se v místě sklípku snižuje, což umožňuje vyniknout zelené střeše.

Ocenění:
2014/GRAND PRIX ARCHITEKTŮ– čestné uznání
2014/Stavba MSK – hlavní cena 
2014/BEFFA – čestné uznání

Galerie:

Při stavbě této mateřské školy bylo myšleno hlavně na děti a jejich potřeby. Nová mateřská škola má jednoduchý čtvercový půdorys s třemi prostornými samostatnými třídami, vzdušnou jídelnou a otevřeným centrálním prostorem pro společné hry.

Ve třídách jsou závěsy, které umožní prostor rozdělit na malé „pokojíčky“ ve chvíli, kdy přijde doba odpoledního odpočinku dětí. Díky oknům umístněným v různých výškových úrovních děti vidí ven nejen v době odpočinku, ale i v momentě, když si budou hrát na vzorované podlaze připomínající vrstevnice či letokruhy. Každá ze tříd má samostatný vstup na vlastní venkovní terasu, kde si děti budou mít možnost hrát v případě příznivého počasí.

Povrch venkovních skladů hraček je pojat jako tabule na kreslení, která dává prostor pro rozvoj dětské tvořivosti. Fasáda je tvořena vodorovnými dřevěnými profily s větší roztečí, díky čemuž jde vidět podkladní barevný rošt a šedočerná fasádní fólie. Tím se dětem odkrývají útroby budovy a hravou formou ukazují „jak školka funguje“.

Ocenění:
2013/DŮM ROKU – čestné uznání 
2013/Stavba MSK – čestné uznání

Galerie:

Vzdělání :
2000-2003 Vysoké učení technické v Brně, fakulta architektury
- magisterské studium
1995-1999 Vysoké učení technické v Brně, fakulta architektury
- bakalářské studium
1991-1995 Střední průmyslová škola stavební v Ostravě – Zábřehu

zahraniční stáž: 2001-2002 Facolta´di archittetura del politecnico di Milano campus Leonardo
- Sede di Mantova

Workshop:
1998 kinetické prvky v architektuře, workshop Doc. Ing. arch. R. Votického /RIBA/, GB
1999 objekt v roce 2067 na hradě Špilberk, workshop E. Locicero, Francie

soutěže:
1996 1. místo cena Bohuslava Fuchse
1997 Dům roku za rekonstrukci zimního stadionu Ostrava – Poruba
1998 odměna studentská soutěž, nástavba nad panelový dům NovoDomo“
2001 odměna za vodní prvek na náměstí Svobody V Brně
2001 1. místo za využití a rekultivaci „Panského dvoru“ v obci Hukvaldy
2002 1. místo za rekonstrukci toalet Fakulty architektury Brno
2002 2. místo mezinárodní architektonická soutěž na Masarykovo Náměstí v Ostravě
2002 4. místo Kašna na Českobratrské náměstí do Mladé Boleslavi
2002 odměna EXPO 2003 – Terst, Italy studentská mezinárodní soutěž
2002 odměna Veřejná Architektonická soutěž na návrh architektonického řešení prostoru U ZVONU v centru Plzně
2006 Dům roku za administrativní a skladový objekt fy. BEXTRA
2006 Čestné uznání Moravskoslezského kraje za administrativní a skladový objekt fy. BEXTRA
2007 Dům roku čestné uznání za rekonstrukci budovy „F“ Moravsko slezského kraje
2007 1. místo FASÁDA Moravskoslezského kraje za rekonstrukci budovy „F“ Moravsko slezského kraje
2008 Stavba MSK hlavní cena v kategorii rodinný dům Moravskoslezského kraje
2009 1. místo Parkovací dům v Klatovech
2010 Stavba MSK čestné uznání za rekonstr. Lázní Moravská Ostrava
2010 Stavba MSK čestné uznání v kat. rodinný dům Moravskosl. kraje
2011 Stavba MSK čestné uznání za rekon. budovy žel.zastávky Čeladná
2013 Dům roku čestné uznání za novostavbu mateřské školy v Krásném Poli
2013 Dům roku 1. místo za novostavbu adm. budovy Concept House, Ostrava - Poruba
2014 Grand Prix architektů čestné uznání za novostavbu adm. budovy fy Pospiech Delivery
2014 Grand Prix architektů čestné uznání za novostavbu rodinného domu ve Frýdlantu nad Ostravicí
2015 Dům roku 2. místo za rekonstrukci městského stadionu Ostrava – Vítkovice
2016 Grand Prix architektů čestné uznání za rekonstrukci předprostoru KINA LUNA, Ostrava

školní ateliery:
I. ročník: vyhlídková věž na hoře Landek u Ostravy /Doc. Ing. arch. Dagmar Glosová Csc./ první místo v soutěži Bohuslava Fuchse
Diplomový projekt: justiční palác do Jihlavy/ateliér Milana Stehlíka, Jakuba Kynčla a Jiřího Knesla/ cena děkana VUT Brno

práce v atelieru:
od 2000 Projekt/Studio K&S - kontinuální spolupráce s Ing. arch. Jaroslavem Kotkem
2002 / 2003 Archteam Náchod - spolupráce při soutěži „Janáčkovo kulturní centrum Brno“ Ing. arch. Alexandr Skalický a Ing. arch. Milan Rak
2003 Architekti Hrůša & Pelčák, ATELIÉR BRNO, s.r.o.

vlastní projekty :
od 2005 Projekt studio
od 2006 concept house development and realization of metropolitan architecture
od 2006 živý byt : živé bydlení : proměna prostoru

výstavy:
2002 BOKOVKY – výstava začínajících architektů 2006 Salon architektů Ostravy
2007 Salon architektů Ostravy

členství v profesních organizacích:
2001-2002 místopředseda občanského sdružení Za starou Ostravu www.fajnaostrava.com
od 2003 člen

aktivity sdružení:
výstavy
vydávaní katalogů
besedy a debaty s odborníky a občany
2003 fotografický workshop „Ostrava periferie, bo co?“
2004 fotografický workshop „Ostrava periferie, bo co?“ / příprava/
2004 architektonický workshop „Ostrava industry, bo co?“ / příprava/

Stadion se dělí na dvě části, rekonstruovanou západní tribunu s novým press centrem a dostavbu krytých tribun tvaru C. Obě části tak tvoří jeden celek. Projektstudio navrhlo architekturu celého areálu a zpracovalo projektovou dokumentaci rekonstrukce západní tribuny. Generálním projektantem nových tribun byl Hutní projekt Ostrava, (Ing. Milan Dobiáš a Ing. Josef Zlámal). Dostavba a rekonstrukce městského stadionu pro 15.000 sedících diváků byla pro studio výzvou.

Architektura „nového“ stadionu vychází ze stávajícího tvaru atletického oválu s respektováním zachované původní kryté západní tribuny stadionu. Design nových tribun je definován tvarem jejich nosné ocelové konstrukce a sklonem stupňů. Betonové prefabrikované stupně pak tvoří samotné hlediště. Tribuny jsou kryté střechou s dvojím pláštěm. Hlavní rámy nosné konstrukce však zůstávají přiznané.

Vnější opláštění střešní části tvoří hladký titanzinkový plech s dvojitou stojatou drážkou. Fasádní opláštění tvoří mírně předzvětralé titanzinkové kosočtvercové šablony a jeho průběh sleduje křivku odvozenou z tvaru hlavního nosného rámu. Vstup do jednotlivých sekcí tribuny je řešen přímo z terénu jednotlivými rampami, které vyúsťují za pátou řadou sezení. Vstupy na tribuny jsou situovány mezi přízemními vestavky pod konstrukci tribun. Vstupní rampy „vybíhají“ jako červený koberec před samotný nástup na tribuny do zpevněné plochy. Vestavky pod tribunami hmotově i vzhledově navazují na celkový architektonický koncept krystalů. Jedna se o hmoty nepravidelných půdorysů a šikmých atik. Za novými tribunami vzniká rozšířený vnitřní prostor, kde jsou v rámci oplocení umístěny další krystaly zázemí pro diváky – toalety a občerstvení, které jsou koncepčně i barevně shodné s vestavky pod tribunami. Tak působí areál celistvě a přitom lehce a hravě.

Ocenění:
2015/DŮM ROKU – 2. místo

Galerie: