Důvodů, proč se rekonstrukce staré chalupy povedla, byla řada – kromě profesionálního přístupu architekta a majitele, také vzpomínky z dětství, potřeba vylepšení komfortu pro celoroční bydlení početné rodiny či krásná staletá lípa.

Majitel Tomáš Notek a architekt David Chmelař jsou vzdálení příbuzní a oba před lety jezdili na chalupu za tetou Blážou. Pak se potkávali pracovně a dohodli se také na úpravě domu postaveného prvně v polovině 19. Století, a po požáru v roce 1941 podruhé. „Když jsem dostudoval, bydlel jsem nějaký čas v garsonce v okresním městě. Přemýšlel jsem o nabídce práce v pražském ateliéru, ale uvědomil jsem si, že kořeny jsou víc, než kariéra, a že velkoměstský stres klidně přenechám jiným. Natrvalo jsem se z města odstěhoval na venkov, po čase tu založil i rodinu,“ vypráví Tomáš. Skalnatá krajina na pomezí Krkonoš a Orlických hor s roklemi a loukami na kopcích okouzlila mimochodem i místního rodáka Aloise Jiráska, který se krajem rád toulal. Skoro šest set let stará lípa na zahradě u domu nebyla předmětem sporu v Jiráskově Lucerně, ale objevila se v románu F.L. Věk. Nedávno také nepřímo ovlivnila řešení a vzhled dostavby stávající chalupy.

Slunci a modernímu bydlení vstříc
Stavební úpravy začaly koncem devadesátých let. „Nejdřív bylo nutné odstranit a nahradit dožilé části stavby – shnilé roubení, bohužel i strop, což byly jediné originální prvky z roku 1850. Stěny, které mohly zůstat se musely podříznout a zaizolovat. V domě jsou nové podlahy, nechal jsem vyrobit schodiště a podkroví zařídil k bydlení,“ dodává ­Tomáš Notek. Před spadnutím zachránil starou stodolu, kterou bylo potřeba vyheverovat a izolovat proti vlhkosti. Stavení slouží jako garáž, do budoucna tu manželé plánují hostinský pokoj. K tradičním prvkům venkovské architektury patří zápraží, proto zůstalo včetně originálních pískovcových kamenů. Cílem nedávné rekonstrukce bylo zvětšení užitné plochy pro šestičlennou rodinu. Architekt David Chmelař navrhl zděnou dostavbu v místě, kde kdysi stávaly chlívky, posléze přístavek s koupelnou a ložnicí. Nová část domu je s chalupou spojena v místě zbourané štítové zdi. Obrácením hlavního výhledu k jihozápadu a přeskládáním dispozice získala rodina se čtyřmi dětmi navíc metry k bydlení, současně pohodlí odpovídající dnešnímu standardu. Koupelna se přemístila doprostřed dispozice původního domu, sousedí s ložnicí rodičů. Další dva pokoje se sociálním zázemím přibyly v podkroví. Na podiu se zavěšenou houpací hamakou rodina relaxuje. Důvodem vytvoření podia a vyšší úrovně podlahy v obývacím pokoji části bylo Tomášovo přání, aby zůstal zachovaný původní funkční sklípek.  V interiéru se potkávají moderní, tvarově a barevně střídmý styl vybavení s několika starožitnými solitéry.

Dokonalé mimikry
„Nechtěli jsme vytvořit rustikální napodobeninu staré chalupy. Přístavba připomíná spíš klasickou venkovskou kůlnu – nejenom jednoduchým tvarem, zároveň také použitím obkladu ze smrkových prken. Kromě toho je schovaná mezi okolními stodolami a dřevěnými opršenými ploty. Do vesnice, jež si dodnes udržela tradiční vzhled tudíž dobře zapadla. I přes respektování ducha místa jsme nějakou dobu návrh museli řešit s úředníky CHKO,“ přibližuje návrh architekt. Obrácením sklonu střechy k původnímu domu dostala nová stavba jiný rozměr a význam, než kdyby byla spádována do zahrady. Ve velké hlavní obytné místnosti je kromě toho víc denního světla a rodina má fascinující výhled na starou lípu, výhled na němž Tomáš trval. Architekt navrhl okna přes celou šířku přístavby a zvolil pevný, ale subtilní hliníkový rám a bezpečnostní dvojskla. Orientací prosklené plochy k jihozápadu a dobrým solárním tepelným ziskům se snížila energetická zátěž domu. Revitalizací proto prošlo i okolí domu. „Některé dřeviny tu byly nevhodné, necitlivé k harmonii místa – jako například túje, jalovce a nízké kosodřeviny. Postupně jsem nahradil neadekvátní zeleň listnatými keři vysázenými po obvodu pozemku. Míchal jsem barvy i dobu květu, výšku od 1,5 do 2,5 metrů. Dnes tu máme jabloně i pivoňky,“ popisuje i vhodnější uspořádání zahrady Tomáš Notek.

Galerie:

Projekt:

Dům je navržen jako jednopodlažní nepodsklepený objekt. Reaguje svým tvarem na velmi specifický tvar pozemku. Obtáčí se okolo jeho severní hranice a vytváří tak uprostřed své dispozice jisté atrium společné pro obytné místnosti. Zde je umístěna terasa. Dále tak ponechává volnou maximální plochu zahrady osluněné z jihu.

Veškeré obytné místnosti přiléhají k jižní a jihozápadní fasádě domu a jsou na tyto světové strany převážně prosklené. Toto rozmístění poskytuje bohaté proslunění místností.

Střecha domu je navržena jako plochá ukončená atikou.

Při vjezdu na pozemek je umístěno kryté parkovací stání, jehož zastřešení navazuje na střechu domu. Přesahy střechy nad vchodem do objektu umožňují komfortní suchý přechod do samotného domu.

Terasa je navržena na jižní straně objektu. Navržená zeleň doplňuje výhledy a vytváří částečně stínění zahrady.

Objekt je dispozičně rozdělen na část veřejnou a soukromou.

Veřejná část dispozice začíná vstupní předsíní, z níž je možno vejít na toaletu, do zázemí či do obytné části, jež je tvořena spojenou kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem. Z tého místnosti lze vstoupit na terasu.

Soukromá část je od vstupní předsíně oddělena šatnou, ze které lze vejít do ložnice, dvou dětských pokojů a koupelny. Ze všech tří obytných místností soukromé části je umožněn vstup na terasu.

Kraj: Jihočeský
Obec: Týn nad Vltavou
ulice: Dewetterova
GPS: 49.2244147N, 14.4157589E
Autor: David Chmelař
Realizace: 2013-2015
Foto: Jiří Vaněk a investor

Galerie:

Interiér:

Plány:

Moderní rodinné sídlo z dílny Davida Chmelaře, které rafinovaným členěním hmot dopřává uživatelům dostatek soukromí a současně umožňuje plynulé propojení se zahradou a volné výhledy do dalekého okolí.

Při návrhu tohoto domu sehrál významnou roli jeho pozemek, z něhož je za dobré viditelnosti krásně vidět Krkonoše se Sněžkou a na protější straně vodní nádrž Rozkoš u České Skalice, proto celé druhé patro obíhá pásové okno, z kterého jsou krásné výhledy do volné krajiny.

Dům svou konfigurací záměrně kopíruje svažitost pozemku, s kterým tím tak lépe souzní. Přízemí domu je vytvořeno tak, aby vytvářelo venkovní, polovenkovní, a vnitřní prostory ukryté před zraky kolemjedoucích.

realizace: 2008-2012
projekt: 2007-2008
adresa: Kramolna
autor: David Chmelař
foto: Ester Havlová

Galerie:

Projekt:

Koncepce řešení
Ve všech úpravách centra Hronova jsme se drželi myšlenky návaznosti na dosud nepřekonanou meziválečnou architekturu města, která dosahovala celorepublikově vysokého standartu (architekti: Josef Kulka – spolupracovník A.Loose, Jindřich Freiwald – rodák z Hronova, Bohumil Šustr – tehdejší starosta města).

Koncepce výdlažby kopíruje prostorovou konfiguraci jednotlivých zákoutí vybíhajících z hlavního prostranství náměstí (ulice kolmé na řeku). Tyto zákoutí jsme přepsali do obdélníků různé dlažby: 1/ hladké tryskané desky (vytvářející rozvinutý koberec ze schodiště divadla), 2/ štípané kostky 120 x 120 mm (veškeré pochozí plochy), 3/ původní kostky 180 x 270 mm (pojezdné plochy, parkoviště). Hlavní komunikace mezi Náchodem a Policí nad Metují vedoucí centrem města musela zůstat s živičným povrchem. Plocha celého náměstí byla odtěžena do jednoho metru hloubky, aby mohlo vzniknout únosné souvrství s vyrovnanějším povrchem pro plynulý provoz chodců. Záměrně jsme použili ověřené kvalitní materiály, které mají dlouhou životnost s trvalou estetickou hodnotou (žula – obklady, dlažby, exotická dřeva, osvětlovací tělesa Thorn a iGuzzini, zvolený mobiliář mmCité).

Úpravami jsme vytvořili variabilní jednolitou plochu pro konání různých společenských akcí. Chodníky po obvodu náměstí byly rozšířeny, aby lépe sloužily svému účelu mimo jiné i jako pojezdné vozidly zásobování. Nově bylo vytvořeno velkorysé schodiště s pojezdným chodníkem - reprezentativní nástup do sálu J.Čapka. Tato nová plošina před sálem je určena pro letní restauraci i pro hudební doprovod programů konajících se na náměstí (pochody mažoretek, projevy na schodišti divadla A.Jiráska). Koberec hladké dlažby spojuje divadlo s hlavní plochou náměstí, na které je vytvořeno několik míst k setkání: 1/ lavičky u sloupu s orientačními směrovkami, 2/ lavičky okolo Mariánského sloupu poblíž pítka, 3/ posezení pod stromořadím doplněným patníkovými svítidly. Komorní atmosféru náměstí dotvářejí svítidla s odraženým zdrojem světla.

Jemnou barevností vytváříme neutrální pozadí okolní zástavbě, a životu ve městě. Barevnost byla inspirována vlajkou města, na které jsou tři pruhy: 1/ modrý – šedomodrá žula, 2/ bílá okvětní lístky okrasných višní lemujících náměstí v pruzích, 3/ zelená - barva listí stromů a extenzivní zeleně

Chronologický vývoj
Studii rekonstrukce náměstí jsme pro město Hronov zpracovali v roce 2004. Je výjimečné, že v průběhu celé přípravy i realizace nedošlo k žádným významnějším změnám předložených řešení. V roce 2005 jsme obdrželi územní rozhodnutí, a podali dokumentaci pro stavební povolení. Stavební povolení jsme obdrželi na konci roku 2005. Projektovou dokumentaci realizace jsme vytvořili v druhé půlce roku 2006. V dokumentaci jsme stavbu rozčlenili do tří etap kvůli realizovatelnosti investice z rozpočtu města z 6500 obyvateli. Z úprav náměstí vyplynula nutnost vymístění jedné z komunikací z plochy náměstí, aby došlo k jeho dopravnímu zklidnění. Proto v roce 2007 proběhla nezávisle rekonstrukce přilehlých ulic Palackého a Kudrnáčovi, aby na nich mohli být vytvořeny parametry pro odklonění dopravy komunikace III. třídy z náměstí. Teprve po této investici mohl být zahájen náš záměr úprav náměstí. V roce 2008 město získalo dotaci na celou rekonstrukci náměstí, a také na rekonstrukci nástupního schodiště do divadla A.Jiráska, rekonstrukci chodníkových těles v ulici A.Jiráska, a na nový orientační systém města. Během revitalizace přistoupili SÚS Královehradeckého kraje k rekonstrukci živičného povrchu vozovky v ulici A.Jiráska. Mimo akci „Revitalizace centra města Hronova“ jsme souběžně pracovali na rekonstrukci oplocení školního dvora včetně jeho mobiliáře, rekonstrukci dvora domu č.p.3, rekonstrukci restaurace, kavárny a vinárny Radnice, na nových vývěsních tabulích úředních desek. Vedení města získalo další dotaci, a souběžně zrekonstruovalo Mariánské sousoší stojící uprostřed náměstí. Tímto byla zrekonstruována většina veřejných prostranství v centru Hronova.

Revitalizace probíhala od podzimu 2008 do podzimu 2009. V průběhu těchto 15 měsíců Hronov získal úplně novou identitu, která by nevznikla bez podpory vedení města, a především paní starostky Hany Nedvědové.

Autor: Chmelař architekti, CUBOID ARCHITEKTI s.r.o./ David Chmelař, Milan Vít, Marie Procházková
Adresa: Hronov, Náměstí Čs.a.
Investor: Město Hronov
Realizace: 2008-2009

Galerie:

Nově vznikající pražská čtvrť DOCK nabídne v budoucnu velké množství kancelářských prostor, obchodních ploch a atraktivní bydlení ve vysokém standardu. Její první část, Dock A - bytové domy, je již dokončena. Na projektu bytových domů na místě bývalých Libeňských doků pracovalo i studio Chmelař architekti z nedalekého Karlína.

Původní studii a dokumentaci pro územní řízení vytvořilo studio Mediapolis (Itálie) v čele s architektem Sergiem Porcellinim. Následně celý pojekt odkoupila developerská skupina Crestyl a dovedla jej pod vedením Tomáše Klímy ke stavebnímu povolení. Pro dokumentaci pro provedení stavby si investor přizval architektonickou kancelář Chmelař architekti, která měla za úkol vypracovat architektonickou část a navázat na původní dokumentaci. Chmelař architekti dále navrhli standardy vybavení interiéru. Pro co nejlepší představu o potenciálu zvoleného řešení byl vytvořen vzorový byt.

Lokalita Libeňských doků je velmi atraktivní především svou polohou a okolím. K rezidenci náleží také molo, kde mohou kotvit lodě nejen rezidentů. Na pravém břehu Vltavy se v okolí nachází množství zeleně a mnoho možností pro relaxaci a pohodlné bydlení. Lokalita je z centra velmi dobře dostupná, přitom ale nabízí klid a propojení s přírodou, což je v metropoli, jakou je Praha, výjimečné. I proto byl při návrzích kladen důraz na vysoký standard a kvalitu použitých materiálů. Fasády objektu souzní s přírodou, jsou obloženy přírodním kamenem a dřevem. Jedná se o jeden z mála projektů takového rozsahu, který má dřevěnou fasádu. Díky použitým materiálům objekt skvěle zapadá do okolní zeleně. Na dotvoření zeleně bylo přizváno studio Šmídová landscape architects. Ti tak dotvořili harmonii mezi vodou Vltavy, zelenou přírodou a luxusním bydlením. Zároveň se parter propojuje i s právě dokončovaným dvorem stavby administrativní části projektu Dock A.

Tři pětipodlažní bytové domy Dock A jsou propojeny společnými podzemními garážemi a mají společnou recepci, přes kterou se do areálu vstupuje. Každý z domů má svou typickou barvu stěny ve společných prostorech, která probíhá celým domem od garáží ke vstupu, přes chodby až k jednotlivým bytům. Interiéry bytů jsou ve vysokém standardu a přesně odpovídají celému projektu. Důraz byl kladen na kvalitu materiálu a příjemné struktury. V bytech jsou podlahy z běleného dubu, dveře s dýhou ořechu, sádrové omítky. V koupelnách je netypicky užito dřevo a je tak docíleno zpříjemnění jindy studeného keramického obkladu, který je zde zapuštěný do omítky stěn. Všechny koupelny byly zařízeny hotelovým způsobem, prostor je tedy zařízen do co nejmenšího detailu. V koupelnách tedy ladí všechno zařízení, od umyvadla s baterií, přes držák toaletního papíru až po háčky na ručníky.

V loňském roce získal projekt DOCK první místo v soutěži CIJ Awards  a ocenění Best of Realty 2012. V této soutěži obdržel druhé místo v kategorii Rezidenční projekty z celkem 18 nominovaných. Kromě toho byla první etapa projektu oceněna v soutěži Realitní projekt roku.

Více na www.dock.cz

Galerie:

Zadáním pro projekt bylo vytvořit dva totožné objekty s 9-ti malometrážními (startovními) byty do malého města v severovýchodních Čechách.

Při vytváření domů jsem si jako důležité téma určil zachování plynulého kontaktu obyvatel domů se zelení, na kterou jsou zvyklí z okolní krajiny. Proto hlavním úkolem návrhu bylo ponechat co možná největší plochu nevelkého pozemku pro soukromou zeleň, která bude ideálním místem pro aktivní odpočinek obyvatel. V domě má vždy jeden z bytů vstup přímo na terén. Ostatní obyvatelé mohou využívat lehké zavěšené balkóny, oddělené od obytných hal skleněnými stěnami, které zruší bariéru mezi interiérem a „zeleným“ exteriérem, a také střešní terasy, které nabízejí soukromí pro posezení, opalování, ale i pro sušení prádla.

Plně využitá plocha pozemku pro venkovní činnosti posouvá objemy soukromých prostor domů do výšky. Hmoty samotných objektů tím jakoby levitují a vytvářejí určité napětí. Touto levitací symbolicky odráží samotné napětí vzniku a zániku... Tento koloběh fungující na principu chaosu znázorňují nepravidelně členěné hmoty domů. Otvory plášťů domů jakoby směřují vzhůru, což umocňují i skosené hmoty vstupů na střešní terasy. Pomyslný spirálový tok se přimyká ke středové ose, která jej vyvádí vzhůru. Asociaci spirály vyvolalo označení bytů v zadání jako „startovní“. Osa této spirály představuje řád...

Výraznou součástí návrhu objektů je barevné řešení. Hladké fasády domů jsou monochromní, pravý dům šedý a levý temně hnědý. Toto nepředstavuje jedinou odlišnost obou domů, liší se i rozmístěním otvorů, jež podtrhuje individualitu obyvatel bytů. Páteří objektů jsou výrazně barevné schodišťové prostory, připomínající svým horním osvětlením komíny.

Místo: Fučíkova ulice 443, , Police nad Metují - Ledhuje
Stavebník: Město Police nad Metují, družstva majitelů
Autor: David Chmelař
Profese: Lukáš Polej, Tomáš Notek – stavební část, Martin Lukavec – statika, Tomáš Notek – požární ochrana, Pavel Týfa – elektro, Josef Tér, Tomáš Buriánek – TZB, Terezie Netrestová - zahradní úpravy

Náklady: 1,1 mil. Kč na byt (61 m²) / 36 200 EUR, celkové 22,5 mil. Kč / 741 000 EUR
Zastavěná plocha: 232 m²
Obestavěný prostor: 2895 m³
Generální dodavatel: Kerson, spol. s r.o.
Subdodavatel: Delta, spol. s r.o.
Projekt: 2001–2002
Realizace: 2002–2005

Galerie:

Projekt: