Nezadržitelným tempem roste na okraji Znojma nedaleko obce Dobšice nové centrum Vinařství LAHOFER, které pomalu ale jistě získává svou definitivní podobu. Jedná se o moderní stavbu, jejíž výjimečnost spočívá ve využitelnosti centra.

Budova je navržena do tří částí, a to na část výrobní, administrativní a část pro návštěvníky. Největší část území pokrývá výrobna vína, která spojuje návštěvnickou a administrativní budovu rekreačním střešním amfiteátrem, který bude sloužit například k pořádání společenských událostí, vinobraní či svateb. Administrativní zázemí vinařství obsahuje kanceláře pro vedení a zaměstnance společnosti Vinařství LAHOFER, návštěvnické centrum ukrývá restauraci s kuchyní pro přípravu specialit a nechybí ani prezentační prostory a barikový sklep s velkou kapacitou míst k sezení či stání.

I přes to, že Vinařství ­LAHOFER bylo založeno teprve v roce 2003, patří mezi největší pěstitele révy v České republice. Rozšíření vinařství proto bylo žádoucí jak z hlediska výroby, tak z hlediska prostoru pro administrativní zázemí.

Příběh stavby
Celá budova je navržena a postavena na motivu vinice. Vizualizace interiéru a exteriéru jsou světlé a vzdušné s nádechem jednoduchého moderního stylu, který zobrazuje eleganci betonu, dřeva a skla. I přes širší rozšíření výstavby na tři části stavba působí na pohled jako nedílná součást viničného prostranství. Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že budeme moci navýšit výrobu vína, přesune se sem i administrativa, která je v tuto chvíli taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“
Návrh budovy vznikl v brněnském architektonickém studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili. Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vznikající budovy ­Daniel Smola.
Ondřej Chybík a Michal Krištof nám poskytli krátký rozhovor, jak vznikala myšlenka betonové vlny, proč byl zvolen beton jako základní stavební materiál a zároveň popisují výjimečnost stavby a jejího využití.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?

OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství ­LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Vinařství LAHOFER mohla znát a požádali jsme o propojení.

MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?

OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.

MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…

OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?

MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.

OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.

Čím byla stavba vinařství specifická?

OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Výjimečné jsou i malby na betonech od českého malíře, které vedou po celé ploše kleneb uvnitř budovy. Práci s prostorem a malbami od Patrika Hábla popisuje Ondřej Chybík. Kde se zrodila myšlenka netradiční práce s betonem v interiéru vinařství?

OCH: Nápad spolupráce s Patrikem Háblem nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. Patrikovi jsme proto zavolali a poprosili ho, zda by mohl aplikovat své malby v celé ploše kleneb. S nadsázkou se dá říct, že se nám Patrik Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?

MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?

OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

O betonu
Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře společnosti ­BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m³. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti ­TBG BETONMIX, člena skupiny ­Českomoravský beton.

Galerie:

Po slavných jménech Sou Fujimoto, Bjarke Ingels Group nebo Smiljan Radić si ocenění Design Vanguard 2019 od amerického měsíčníku Architectural Record letos odnesli Chybík+Krištof. Jako historicky první Češi a Slováci si prestižní cenu vysloužili za vizionářský způsob práce s architekturou a urbanismem. Zařadili se tak mezi „budoucí lídry architektury“, které porota časopisu vybírá z mladých architektonických firem po celém světě.

Architectural Record je jedním z nejstarších magazínů zabývajících se architekturou a interiérovým designem s historií sahající do roku 1891. Časopis, nepřetržitě vycházející už 128 let, od roku 2000 uděluje ceny mladým a talentovaným architektům a jejich studiím. Ve své době toto ocenění dokázalo předvídat světový úspěch profesionálům jako Neri & Hu, Michel Rojkind nebo nARCHITECTS, které jste v Praze mohli potkat na mezinárodním festivalu urbanismu a architektury ReSITE. Výhra Design Vanguard tak potvrzuje přední pozici Chybík+Krištof v čele svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí.

V současnosti Chybík+Krištof sestává z 50+ členů mezinárodního týmu v kancelářích v Praze, Brně a Bratislavě. V červnovém čísle magazínu Architectural Record se objeví hloubkové představení společnosti včetně vývoje od roku 2010, kdy studio Ondřej Chybík a Michal Krištof založili.

Jedním z netrpělivě očekávaných projektů Chybík+Krištof je vinařství Lahofer, jež má být otevřeno na jaře roku 2020. Univerzální vinařský areál nabídne návštěvnické centrum, sál určený k ochutnávkám vína a amfiteátr, který se takticky opírá o střechu budovy. Vinařství využívá architektonické prvky k citlivému zapracování do okolní moravské krajiny – kolonáda oblouků navazuje na řady vinic a sklon amfiteátru zase napodobuje okolní svahy. Architekti jsou známí také projektováním českého pavilonu na výstavě Expo 2015 v Miláně s využitím modulární architektury, která byla opětovně sestavena v areálu výrobce KOMA v roce 2018, stejně jako Galerií nábytku v Brně a její pozoruhodnou plastovou fasádou.

Odkaz na oznámení na webových stránkách magazínu Architectural Record: https://www.architecturalrecord.com/articles/14095-design-vanguard-2019

Galerie:

Chybik+Kristof navrhli stavbu na místo nezastavěné proluky v postindustriální části Brna, vzdálené 15 minut od centra města. Na limitované ploše 269 m² vybudovali pětipatrovou rohovou stavbu o celkové užitné ploše 1200 m² se 14 byty a komerčními prostory, která v městské zástavbě působí jako nový orientační bod díky výšce 26 metrů, pojednání fasády a neonové instalaci od umělce Petra Duba.

URBANISMUS

Nárožní projekt Mlýnská od Chybik+Kristof se nachází ve čtvrti aktuálně procházející výraznou přeměnou. Ve stále více proměňovaném jihovýchodě města je jednou z prvních vlaštovek udávající tón transformace oblasti i bezprostřední městské zástavbě. Výrazný nárožní dům v rámci ní funguje jako nový orientační bod díky své výšce a výtvarné práci s fasádou, která výmluvně zrcadlí vnitřní uspořádání domu a navazuje na okolní stavby respektováním měřítka, výškou říms a parteru. Budova reaguje také na aktuální regulační plán města, podle něhož rušnou křižovatku v budoucnosti čeká zklidnění v podobě parku.

FASÁDA A ČLENĚNÍ

Dominantním prvkem stavby jsou rozměrná okna, odkazující na průmyslové dědictví čtvrti, jež zvenku fungují jako klíč k pojetí konkrétních jednotek. Jejich rozměry napříč patry výrazně gradují od dvoupodlažního komerčního přízemí přes malometrážní byty až po lofty s privátní terasou a šestimetrovou světlou výškou. Jádrem domu se točí sochařsky pojaté schodiště, jež se vyrovnává s limitovanou plochou parcely 269 m². Výsledná forma nepravidelného polygonu udává bytům atypický ráz a prostorovou jedinečnost. V přízemí se kolem ústředního schodiště vine komerční plocha pro jednoho až dva nájemníky, druhé a třetí patro nabízí celkem osm menších bytových jednotek o výměře 40 až 55 m², ve čtvrtém se nachází čtveřice menších loftových bytů s dřevěnou vestavbou a v pátém dva rozměrné lofty s vestavbou, soukromými terasami a výrazně převýšeným interiérem. Všechny pak propojují materiály železobetonu, jasanového dřeva a bílých zdí i skvělé výhledy do okolí – směrem na jih na budoucí náměstí a malebnou Pálavu, na sever pak do vnitrobloku a také na centrum města včetně všech pamětihodností jako Špilberk či Petrov.

UMĚLECKÉ DÍLO

Orientaci v přeplněném městském prostoru usnadňuje výtvarné dílo suplující úlohu dřívějšího domovního znamení. Světelná neonová instalace Riders on the Storm výtvarníka Petra Duba parafrázuje bleskový vodič a inspiruje se stejnojmennou písní od kapely The Doors, která zpívá o „domu, uvnitř něhož jsme se narodili“, a dotváří tak dojem stavby, ke které si její obyvatelé vytváří úzký vztah.

Většina bytů je již úspěšně prodána novým majitelům.

Vedoucí architekt: Ing. arch. Ondřej Chybík, Ing. arch. Michal Krištof, Ing. arch. Ondřej Mundl, Ing. arch. Matej Štrba, Ing. arch. Martin Holý
Developer: skupina T.E: https://www.t-e.cz/
Obestavěný prostor: 6800 m³
Velikost parcely: 269 m²
Dokončení projektu: 2018
Náklady: 40 milionů korun

Fotografie:
Alex shoots Buildings
Web: https://www.alexshootsbuildings.com/

Galerie:

Projekt:

Hlavní cenu Grand Prix Architektů 2017 - Národní cenu za architekturu -  vyhrál Ing. arch. Ondřej Chybík a Ing. arch. Michal Krištof.

Cena byla udělena za Galerii nábytku - Showroom kancelářské firmy MY DVA group, autor: Ondřej Chybík a Michal Krištof (spoluautoři:Victor Cojocaru, Martin Holý, Vojtěch Kouřil, Šárka Kubínová, Ondřej Mudl, Matěj Štrba), Brno – Vinohrady:

Jedná se o přímočaré, zároveň ale citlivé řešení, které s neobyčejnou elegancí a smyslem pro humor dalo starému objektu novou fuknci i tvář.

Ing. arch. Ondřej Chybík po studiích architektury v Brně a Štýrském Hradci v Rakousku absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Je držitelem Ceny rektora VUT v Brně a získal cenu Bohuslava Fuchse za nejlepší projekt Fakulty architektury VUT v Brně. V roce 2010 založil společně s Michalem Krištofem architektonické studio CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS & URBAN DESIGNERS.

Ing. arch. Michal Krištof pochází z Kláštora pod Znievom na Slovensku. Patří k mladé generaci slovenských architektů, kteří získali vzdělání a pracovní zkušenosti v zahraničí. Po studiích v Brně a belgickém Bruselu působil v kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani. Vystudoval fakultu architektury VUT v Brně. Je taktéž držitelem Ceny rektora VUT v Brně. V roce 2010 založil společně s Ondřejem Chybíkem architektonické studio CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS & URBAN DESIGNERS. 

Cena za celoživotní dílo byla udělena “in memoriam” Jasanu Burinovi.

Jasan Burin (1929 - 2017): „Miloval jsem architekturu jako médium lidské existence.“ Přestože hlavní část jeho architektonického díla byla realizována ve spojených státech, stihl se ještě podílet na dvou významných stavbách české architektury 60. let. Tou známější je cenou RIBA ověnčená, budova bývalého československého velvyslanectví v Londýně, při jejímž vzniku architekt působil jako člen širšího autorského a realizačního týmu. Zcela mimořádná je však i hlavní architektonická realizace autora na českém území – zdymadlo ve Štětí.

Burinův životní příběh se současně čte i jako historie české kultury 2. poloviny 20. století. Je to příběh činorodosti a umu, ale také vzdoru proti nesvobodě a nespravedlnosti, příběh vůle po autentickém sebevyjádření, ale i příběh zmařeného úsilí a ze země vyhnaného talentu.

Dále byly uděleny ceny v těchto kategoriích:

Cena v kategorii Novostavba:

V této kategorii byly uděleny dvě ceny

Bytový dům Radlická 142, autoři: Jan Šesták a Marek Deyl (spoluautor: Filip Tomášek), Praha – Smíchov:
Brilatní v celku i detailu a fascinující „svým“ nebývale surovým ovládnutím  místa, jehož chaos neguje řád.   

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC, autor: Petr Franta, Praha – Dejvice:
Inženýrsko-technická architektura prodchnutá řadou inovací, které dobře fungují - jak ukazuje pneumatický plášť z transparentní fólie – i v estetické rovině. 

Cena v kategorii Design:

Gulliver DOX: autor: Huť Architektury Martin Rajniš, Praha – Holešovice:
Zcela neotřelé řešení balancující na pomezí architektury, designu a uměleckého objektu, s nímž do industriálních Holešovic taky vstoupil kousek fantaskna.

Cena v kategorii Krajinná architektura:

Břežanský hřbitov, autoři: Zdeněk Sendler a Václav Babka (spoluautor: Radka Táborová), Dolní Břežany:
Architekt tohoto projektu vytvořil krásnou krajinu a podařilo se mu obrátit hřbitov do kouzelného prostoru.

Čestná uznání:

Létající černý dům
Výtvarný objekt v podobě miniaturizované archetypální architektury, osvěžuje nejen místo, ale nutí kolemjdoucí klást si řadu otázek. Víc než pouhá provokace.

Javornická palírna
Neobyčejně citlivá rekonstrukce, která za pomoci současné architektury rehabilituje tradiční venkovskou usedlost. 

Revitalizace středu obce Bílovice nad Svitavou
Ilustrativní příklad toho, jak dokáže současná architektura napravovat urbanistická zvěrstva minulosti a prostřednicvím sociálních funkcí stmelovat sousedský život.

Vila ve Vonoklasech
Jednoduchý, avšak smyslný design navržený ve filozofii moderního stylu.

Dům Štajnhaus
Velmi citlivá rekonstrukce, která historický dům obohacuje o kultivovaný architektonický novotvar.

Obytná sestava v zahradě
Tento dřevěný dům je dokonalým a příkladným projektem pro dnešní udržitelnou architekturu.

Rodinný dům u Železného Brodu
Výjimečná prostorová organizace, která díky porozumění Genius Loci dělá z této stavby krásný dům.  

Projekty hodnotila mezinárodní porota, která byla složená z těchto významných osobností:

Manuelle Gautrand – Francie - letošní laureát pretižní ceny EUROPEAN PRIZE FOR ARCHITECTURE, kterou udílí European Centre for Architecture Art Design and Urban studies, zakladatelka pařížského studia Manuelle Gautrand Architecture

Nikolaj Šumakov - Ruská federace – letošní laureát ceny Augusta Peretta, kterou udílí UIA – Mezinárodní svaz architektů za inovativních využití moderních technologií v architektuře

Francois Valentiny – Luxembursko – uznávaný luxemburský architekt, zakladatel studia Valentiny hpv architects

Pavel Suchánek – Slovensko – nominován Spolkem architektů Slovenska, vede renomovanou architektonickou kancelář Suchánek společně se synem Michalem

Jakub Potůček – Česká republika – historik umění specializující se na českou moderní architekturu, kurátor sbírky architektury Národní galerie v Praze

Obec architektů je přímým pokračovatelem svazu architektů, který byl v roce 1948 jedním z 27 zakládajících členů UIA - Světová unie architektů.

Obec architektů tak naplňuje svou povinnost ctít hodnotový systém, přírodní a kulturní dědictví, společenství, v němž architekti tvoří svá architektonická díla. Vytváří centrální platformu pro architekty a jako celek reprezentuje architekturu široké i laické veřejnosti.

Na konci večera moderátor Jan Smetana vyhlásil 25. ročník Grand Prix Architektů.

Obec architektů
Karel Smejkal – místopředseda
+420 777 234 012
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Česká architektura neslaví často úspěchy mezinárodního významu. O to větší překvapení přinesl předposlední říjnový den, který ji opět vrátil do světové pozornosti, když byly mezinárodní porotou vyhlášeny prestižní ceny v rámci letošní Světové výstavy EXPO v Miláně a český národní pavilon byl zvolen třetím nejlepším v kategorii architektury.

Jedná se teprve o třetí podobný úspěch za 150 letou historii Světových výstav v kontextu Československa a vůbec o historicky první pro samostatnou Českou republiku. Milánský pavilon tak můžeme zařadit po bok legendárního československého pavilonu na bruselské výstavě EXPO 1958 a Světové výstavě EXPO 1970 v japonské Ósace. Autory aktuálně oceněného českého pavilonu jsou teprve třicetiletí architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof, kteří se tak zároveň stali jedněmi z vůbec nejmladších držitelů podobného ocenění.

Ateliér Chybik+Kristof Architects & Urban Designers ve spolupráci s dodavatelem stavby, vizovickou společností KOMA, navrhli velmi jednoduchý modulární koncept pavilonu, složený ze samostatně seskládaných částí, což umožňuje jeho snadné následné rozebrání a převezení zpět do Česka, kde získá nové využití. Takový typ recyklovatelné architektury byl zvláště hodil pro letošní výstavu EXPO, jejímž tématem bylo Feeding the Planet, Energy for Life (Potraviny pro planetu, energie pro život). I proto jejich soutěžní návrh zvítězil v mezinárodním výběrovém řízení, kterému koncem roku 2013 předsedala světoznámá architektka českého původu Eva Jiřičná společně s generálním komisařem Jiřím Františkem Potužníkem.

EXPO 2015 v Miláně přilákalo přes 21 milionů návštěvníků, z nichž podstatná část zavítala právě do českého pavilonu, který se nacházel v čele celé výstavy – byl prvním pavilonem, který návštěvník spatřil. Lidé jej ovšem vyhledávali cíleně, ještě před začátkem akce byl totiž v pětici pavilónů doporučených k navštívení. Během šesti měsíců trvání výstavy získal náš pavilón také další ocenění od médií i návštěvníků, a to především díky venkovnímu bazénu s křišťálově čistou vodou, ve kterém se v horkých výstavních dnech chtěl ochladit každý příchozí. Díky atraktivitě pavilonu mezi odborníky i veřejností se tak obrovské množství lidí seznámilo s českou kulturou, uměním i vědou, na jejíž prezentaci se expozice soustředila.

Mezi další projekty architektů Chybíka s Krištofem patří víkendová vila v Chile, novostavba vinařství Lahofer v Dobšicích u Znojma nebo rezidenční čtvrť Waltrovka v Praze, která je právě ve výstavbě.

Galerie:

Plán:

Projekt:

Vinařství je zakomponováno do fenomenální jihomoravské krajiny poseté vinohrady.

Konstrukční modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem. V reprezentativní návštěvnické části dochází ke kolmému průniku vinohradu a archetypálního zaklenutého prostoru, který přímo odkazuje na vinné sklepy v tomto regionu. Výroba vína je rozdělena do dvou hmot, celkový objem vinařského domu tak působí horizontálním odlehčeným dojmem uvnitř krajiny.

Klient: Vinařství Lahofer
Místo: Dobšice, Česká republika
Rok: 2015
Velikost: HPP 3 900 m²
Status: architektonická studie
Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Hanin Al-Gibury, Karolína Holánková, Martin Holý, Vojtěch Kouřil, Ondřej Mundl, Matej Štrba, Zuzana Záthurecká

Vizualizace:

Návrh modulární jídelny pro společnost KOMA je složen ze dvou hlavních myšlenek. Vytvoření viditelně modulární stavby s přiznanými moduly nejen v exteriéru, ale také soulad vnitřní dispozice s modulem 9×3 m. Dále jsme využili potenciálu polohy jídelny v rámci závodu a prosklené podlaží orientovali směrem na továrnu s velkorysým výhledem. Fyzický odpočinek během polední přestávky je podpořen umístěním výdejny jídla symbolicky do druhého podlaží nad zem, kde probíhá převážná část výroby. Ve spolupráci se stavebníkem se nám podařilo zvýšit návštěvnost jídelny a vytvořit tradici teplého poledního jídla mezi zaměstnanci o stovky procent.

Nová budova nahradila již nevyhovující objekt, dobře reprezentuje firmu a vyjadřuje konstrukční i estetický potenciál modulového systému KOMA.

Koncepce objektu vychází z dvou jasně definovaných objemů. V přízemí je hlavní vstup do areálu a šatny zaměstnanců firmy Koma, v patře velkoryse pojatá hmota jídelny.

Šatny
Soustava jasně definovaných hmot člení parter na vnitřní a venkovní užitné a pobytové plochy.
Šatny jsou navženy velkoryse s přímým kontaktem sociálního zázemí a venkovními pobytovými  terasami.

Jídelna
Jídelna je záměrně umístěna v patře. Jde o symbolické oproštění od pracovního procesu čímž nabízí potřebný klid a relaxaci v době svačin a obědů. Tento princip podporuje i provozní logiku novostavby.
Svou horizontální hmotou  a orientací nejen vůči světovým stranám, ale především směrem k celému výrobnímu areálu, zajišťuje potřebnou identifikaci všech profesí s místem své práce.
Dispiziční koncepce je založena na myšlence společného stravování všech profesí bez ohledu na hierarchii firmy.
V návaznosti na hlavní hmotu jídelny navrhujeme venkovní pobytové terasy pro stravování v letních měsících.

Čitelnost modulů
Zvoleným hmotovým řešením vzniká showroom pro prezentaci nejen konstrukční a materiálových možností modulárního systému, ale také firemní kultury a vztahu ku všem profesím.
Terasa, výhled pro všechny

Konstrukce
Budova je sestavena z modulů typu M3, ty jsou použity ve dvou velikostech.
16 modulů o základních rozměrech konstrukce 3,3 x 3 x 9 m a 3 moduly o základních rozměrech 3,3 x 3 x 7,5 m.

Plášť je navržen v 1.NP ve dvou variantách     

1.NP   a) plášt z polykarbonátových desek
          b) plášť tvořený PUR izolací a opláštěním z tahokovu.
2.NP   celé podlaží je po obvodu prosklené. Zázemí kuchyně a zásobovací část 2.NP je opatřena pískovaným sklem. Stínění je umožněno venkovními textilními roletami.

Místo: Vizovice, Česká republika
Rok: 2013-2014
Klient: Koma Modular s.r.o.
Program: jídelna, šatny, zázemí společnosti
Investiční náklady: 25 000 000 Kč
Velikost: 450 m²
obestavěný prostor: 1 870 m³
hrubá podlažní plocha: 580 m²
zastavěná plocha: 360 m²

Status: realizováno

Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Vojtěch Kouřil
Fotografie: Simon Oberhofer, Marek Malůšek, archiv autora

Galerie:

Projekt:

Nová knihovna ve Varně je otevřená, transparentní instituce sloužící jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům tohoto oblíbeného přímořského letoviska. Otevřené a prostupné přízemí vytváří skvělé podmínky pro bohatý veřejný život, a to nejen uvnitř, ale i vně budovy.

Cílem projektu je vytvoření významného orientačního bodu města, odkazujícího na jeho historii a jasnou vizi do budoucna. Expresivní forma návrhu přímo navazuje na řadu kulturních aspektů, které v minulosti pomáhaly utvářet místní urbanismus a architekturu.

V kombinaci se současnými globálními trendy moderních knihoven získává budova neklamný, jednoduše lokální charakter. Vnitřní uspořádání knihovny nabízí široké spektrum prostor ve čtyřech základních úrovních. Nad přízemím s kavárnou, výstavním prostorem a administrativním podlažím je logicky umístěn sklad knih, nejvýše jsou umístěny velkorysé prostory čítáren a knihovních regálů a další nezbytná příslušenství knihovny.

Místo: Varna, Bulharsko
Rok: 2015
Program: knihovna, administrativa, výstavní prostory, kavárna
Velikost: 18 420 m² (celková zastavěná plocha nadzemních podlaží)
Status: veřejná mezinárodní soutěž Pencho Slaveykov Public Library
Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Victor Cojocaru, Martin Holý, Josef Chybík, Adam Jung, Anastasiia Korchagina, Vojtěch Kouřil, Ondřej Mundl, Matej Štrba, Zuzana Záthurecká

Vizualizace:

Schema:

Výkresy:

Rodinná víkendová vila je umístěna v centrální části chilského pobřeží, nedaleko města Cachagua, region Valparaiso, asi 180 km od Santiaga.

Pozemek je vystaven silným větrům od jihu a intenzivnímu slunci od jihozápadu. Návrh oba fakty zohledňuje a zároveň těží maximum z panoramatického výhledu na oceán. Navržená koncepce stírá rozdíl mezi interiérem a exteriérem a vytváří ideální podmínky pro bohaté užívání venkovních i vnitřních prostor po celý rok.

Klient: soukromá osoba
Místo: Chile
Rok: 2015
Velikost: M
Status: studie

Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Martin Holý

Galerie: