Dům v ulici Antonína Fouska z počátku 20. století je součástí dělnické kolonie podobných domků. Původní dispozice nevyhovovala dnešním požadavkům na bydlení, a proto rekonstrukce započala vybouráním všech vnitřních konstrukcí, takže z domu zůstala jen skořápka (obvodové zdi, střecha) a jedna vnitřní nosná zeď.

Centrem navržené dispozice je převýšený obytný prostor s kuchyní, jídelnou a dřevěnou vestavbou, který je novými francouzskými okny propojen se zahradou. Ložnice a koupelna jsou orientovány do ulice, dětské pokoje s kouplenou jsou v podkroví. Součástí návrhu je i nová garáž, zahradní altán a úpravy zahrady (zatím nerealizováno).

Během návrhování a realizace byl zvláštní důraz kladen na kvalitu použitých materiálů a řemeslné práce - okna jsou dřevěná s tyrkysovým nátěrem, podlahy jsou jasanové (obytný prostor, ložnice), teakové (koupelny, wc), smrkové (podkroví, schodiště), v zádveří je použita dlažba (Apavisa). Parapety a kuchyňská pracovní deska jsou z olejované dubové spárovky, většina nábytku je rovněž z dubu. Zábradlí jsou ocelová, černě natřená. Vystupující hmota komínu je zvýrazněna lakovanou cementovou stěrkou; stejná povrchová úprava je použita na wc a v koupelnách. Kuchyně je z bíle lakovaných MDF desek, dvířka horních skříněk ze smrkové biodesky.

Nejzajímavějším prvkem interiéru je nepochybně dřevěná vestavba v obytném prostoru, které se začalo říkat "hnízdo", a která plní vícero funkcí. Vespod je umístěno na míru vyrobené sofa, nad ním je pracovna, pod schody čtenářský kout s knihovnou, úplně nahoře pak spací patro. Pracovna je s přízemím spojena požární tyčí, po které se dá snadno sjet a fyzicky zdatnější jedinci po ní mohou šplhat. Celé hnízdo je tvořeno konstrukčními smrkovými deskami Novatop. Nesnadné (a do jisté míry experimentální) realizace na hranici mezi truhlářskými a stavebními pracemi se nakonec úspěšně zhostila firma Interiéry Lapka, jejíž řemeslníci mají velkou zásluhu na zdařilém výsledku celé rekonstrukce.

Nábytek a svítidla byly vybrány s ohledem na materiálové a barevné řešení celého interiéru. Pohodu domova zajišťují krbová kamna (Jotul) a mandala přivezená z cest po Tibetu.

- nábytek
- kuchyně, jídelní stůl, komoda, konferenční stolek, tv skříň s barem, předsíňová stěna - Interiéry Lapka
- jídelní židle - AAC 22, Hay (Stockist)
- křeslo - RO Lounge Chair, Fritz Hansen (Stockist) - není na starších fotkách
- kulatý stolek - Bella Coffee Table, Hay (Stockist)
- koberec - Peas, Hay (Stockist)
- svítidla
- zavěšená - Shadows, Brokis (Alhambra)
- nástěnná - Glass Bowl Wall Light, Tom Dixon (Bulb)
- koupelny
- vana, umyvadlo, umývátko - Laufen Pro
- baterie - Optima Sofie
- mozaika - Rako Colour Two, bílá, matná

Galerie:

Projekt:

Chata je umístěna ve svahu v místě krásného výhledu na krušné hory – na český Klínovec i německý Fichtlberg. Chata je o od příjezdové komunikace přístupná po kryté lávce, která slouží také jako zádveří a lyžárna. Motiv mostu se objevuje už v místní tradiční horské zástavbě. Je to praktický i výtvarně působivý prvek.

Chata je řešena jako dřevostavba na soklu z pohledového betonu. Do sklepa přivádí světlo zabetonované skleněné tyče z nedaleké sklárny. Fasáda je obložena cementotřískovými deskami.

Svou hmotou a umístěním nenarušuje stávající zástavbu. Chata stojí uprostřed pozemku v místě kde se prudký svah zmírňuje a vytváří terasu. Hmota domu je vysazena až na hranu této terasy tak, aby okna skýtala nerušený výhled na nedaleký Klínovec. Mezi domem a hranou terasy (terénním zlomem) je ponechán přibližně 1m z důvodu snadného průchodu kolem domu a jednoduššího založení základů.

Hřeben střechy je orientován kolmo ke svahu - toto řešení je zvoleno s ohledem na zdůrazněný požadavek dobrého výhledu, byť bylo původně uvažováno o orientaci rovnoběžné s ohledem na začlenění hmoty domu do okolní krajiny. V lokalitě již dnes nicméně stojí i jiné domy s kolmou orientací hřebene (např. na sousedním severním pozemku je taková novostavba).

Druhé podlaží domu je propojeno s komunikací přes dřevěný most, který umožňuje pohodlný přístup do domu i v zimním období. Motiv mostu je v dané lokalitě rošířeným tradičním prvkem stavitelství - prvkem praktickým i estetickým. Pro parkování je uvažován pruh vedle komunikace v návaznosti na přístupový most. Pruh bude zpevněn a lokálně rozšířen.

Dům je jednoduchý dvoupodlažní se sedlovou střechou. Hmota domu stojí na soklu, polozapuštěném do terénu, dům je částečně podsklepen. Sokl a samotná hmota domu jsou materiálově pojednány odlišně tak, aby dům svou výškou nepůsobil příliš hmotně.  Sokl je uvažován v provedení z pohledového betonu. Fasáda domu je pak navržena v provedení z tmavého obkladového materiálu - např. Heraklit či prkenný obklad. Okna a jejich ostění jsou kontrastní - bílé - také toto pojetí je odkazem na místní tradiční architekturu. Sedlová střecha domu je uvažována v provedení z tmavé plechové krytiny, nejlépe falcovaných plechových pásů. Střecha má minimalizované přesahy - v místě je toto řešení časté, předchází totiž poškození střechy silným větrem. Krytá přístupová lávka je obložena bílou plechovou krytinou a ladí tak s pojednáním oken.

Galerie:

Projekt:

Představované sídlo českého IT startupu Apiary se nachází v bývalé tovární hale, která je dnes součásti komplexu Forum Karlín v Praze. Hala byla předem načleněna na menší nájemní jednotky a opatřena vestavěným patrem. Dispozice fitoutu a jeho architektonický výraz, který byl předmětem naší práce, se snaží navázat na svébytný charakter průmyslové stavby a uzpůsobit jej potřebám nového nájemníka.

Jedním z hlavních výrazových prostředků návrhu je přiznání „hardwaru“ stavby, tedy konstrukcí a technologického vybavení kanceláří. Původní ocelové konstrukce jsou natřené na bílo a ukázané jako pohledové, ve stropech není užito podhledů, veškeré rozvody jsou viditelné, ponechané ve své přirozené barevnosti.

Také zvolené materiály sledují nastavenou „estetiku přiznaného“, surovou fyzičnost povrchů je možné chápat i jako harmonickou protiváhu virtualitě firemních produktů. V 1.NP je podlaha z průmyslové lakované cementové stěrky, v 2.NP z olejovaných modřínových podlahových palubek „céčkové“ kvality. Vnější zeď s okny je ponechána ve štuku bez finální výmalby. Sklad kol je oddělen přepážkou z tahokovu v  rámu z ocelových jeklů, vestavba v přízemí je obložena hliníkovým plechem. Vestavba recepce je provedena z lakované smrkové překližky. Kuchyně a vestavba schodiště jsou z lamina (antracit). Dělící stěny pracovišť jsou z příčkovek Ytong, stříkaných šedou barvou s přiznanou strukturou (tj. bez omítky). Ocelová konstrukce je těmito příčkami vyplněna metodou hrázdění. Příčky menších zasedaček jsou natřeny antracitovou barvou. Hmota toalet je obložena stejným typem dřeva, které je použito na podlahu.

Přestože šlo o „pouhé“ zařízení interiéru, tématem bylo také hmotové uspořádání vestaveb v obou patrech a práce s přirozeným osvětlením. S výjimkou akustické ytongové příčky oddělující jednotlivá pracovniště ve 2.NP jsou jednotlivé elementy dispozice chápány jako objekty vložené do velkého prostoru haly, samostatně zastropené pod skutečným stropem (v 1.NP), nebo beze stropu, otevřené dennímu světlu (zasedačky ve 2.NP). Aby denní světlo ze stropních světlíků mohlo pronikat i do spodního podlaží, byl ve 2.NP u zadní stěny vyříznut v podlaze podlouhlý otvor.

V souladu s pravidelnou fasádou je interier přízemí dělen na 4 odlišně definované zóny - 1) plechová vestavba, ve které je sklad kol, šatna se sprchou, WC a větší zasedací místnost. 2) dřevěná vestavba s recepcí, odpočinkovým a barovým sezením a relaxační místností. 3) jídelna s modulárními stoly a projekčním plátnem. 4) vestavba schodiště, pod kterým je kuchyň s barem a sklad.

Galerie:

Projekt: