Srdcem každého planetária je kopule napodobující pomyslnou nebeskou klenbu. A podobné kopule se rozhodně nestaví často. Například v České republice nepřibyla od realizace Planetária Praha až do loňského roku, tedy za více než padesát let, žádná.

Zato loni se podařilo vybudovat hned dvě, obě v objektu budoucího planetária a virtuária Techmania Science Center v areálu průmyslového závodu ŠKODA v Plzni. Zdejší betonové kopule jsou do sebe vklíněné tak, že menší kopuli částečně překrývá ta větší. Jejich náročnou technickou realizaci umožnily speciální samozhutnitelné betony EASYCRETE® v pohledové kvalitě, které na tuto stavbu navrhla a dodala společnost TBG Plzeň Transportbeton s. r. o., člen skupiny Českomoravský beton.

„Techmania Science Center je s ohledem na dodávané betony unikátním projektem. Kvůli specifickému tvaru konstrukce, především existenci tzv. negativních úhlů, rozmístění složitého systému výztuží a nemožnosti použití vibrátorů jsme zvolili pro stavbu samozhutnitelný beton EASYCRETE,“ uvádí ing. Roman Pánek, prokurista společnosti TBG Plzeň Transportbeton. ­První samozhutnitelné betony byly vyvinuty na konci 80. let v Japonsku. U nás se samozhutnitelné betony poprvé uplatnily v 90. letech při stavbě Zlíchovského mostu v Praze. Samozhutnitelné betony od skupiny Českomoravský beton použité v plzeňské Techmanii jsou zajímavé především přesným vývojem parametrů v čase. U těchto betonů byl totiž podrobně sledován vývoj jejich modulu pružnosti v krátkých časových intervalech, a to ve stáří 4, 5, 6 a 7 dní.

Největší betonovou kopulí na světě byl dlouhou dobu Pantheon v Římě postavený v letech 118 – 125 s průměrem 43,3 m. Byl překonán až v letech 1911 – 1913 Halou Století ve Wroclawi s průměrem kopule 65 m. Prvenství mezi světovými planetárii pak drží to v japonské Nagoji: Má průměr promítací kopule 35 metrů. V rámci České republiky je největší kopulí promítací sál Planetária Praha s průměrem 23 metrů (stavba v letech 1958 – 1960), které tak patří mezi největší planetária na světě. Plzeňská Techmania Science Center má kopule hned dvě: Menší, určenou pro planetárium, o průměru 11 metrů a větší o průměru 17,5 metru pro 3D projekci.

Budova je kulturní památkou
Planetárium a virtuárium Techmania Science Center však není úplně novostavbou, své sídlo bude mít na místě téměř sto let staré budovy bývalé škodovácké závodní kuchyně a dělnické kantýny. Ta byla nejprve demontována, rekonstruována a následně nově postavena v původní podobě. Jde totiž o kulturní památku. Stavba je první budovou v České republice, kde byly pro nosnou konstrukci objektu použity lepené dřevěné, tzv. Hetzerovy vazníky, technologie pojmenovaná podle konstruktéra Otto Hetzera. První použití Hetzerovy konstrukce v českých zemích spočívalo ve speciálním ohýbání dřevěných vazníků a v jejich spojení lepidlem na bázi tvarohu a vápna. Z deseti původních vazníků bylo možné zrekonstruovat a zachránit dva, zbývajících osm jsou repliky vyrobené pomocí moderních technologií.

Ohýbané dřevěné vazníky zvýrazní tvarovou dokonalost obou betonových kopulí o průměru jedenáct metrů a sedmnáct a půl metru, které budou sloužit jako promítací plochy. Specifický tvar konstrukce, rozmístění složitého armování a nemožnost hutnění pomocí vibrátorů si vyžádalo použití samozhutnitelného značkového betonu EASYCRETE z nabídky skupiny Českomoravský beton. Důraz byl kladen především na nárůst modulu pružnosti a pevnosti v čase, a dále na pohledovost konstrukce. EASYCRETE SV je samozhutnitelný transportbeton (SCC) vysoce tekuté konzistence F7, který umožňuje poměrně rychlou betonáž, navíc se schopností zaplnění veškerých komplikovaných míst a detailů konstrukce v bednění.

Kopule – ideální tvar
Obě kopule vznikly jako monolitické betonové struktury. Zajímavé je, že jsou do sebe v jedné třetině zaklíněné, ale bez vzájemného kontaktu. „Ze statického hlediska je kopule ideálním tvarem, protože v betonu vzniká převážně tlak,“ říká statik Ing. David Chmelík ze společnosti STATICA Plzeň s. r. o. Právě statik totiž musel navrhnout minimální hodnotu modulu pružnosti betonu, kdy je možné danou část konstrukce odbednit, aniž by došlo k naklonění okraje stěny a odchylkám od ideálního tvaru. „Pečlivou ruční práci vyžadovalo vyvázání výztuže, která musela respektovat navržené rozdělení do pracovních taktů,“ doplňuje David Chmelík. Radiální pruty byly ohýbány již v armovně, zatímco ty vodorovné bylo nutné ohnout dle potřeby až na stavbě.

Betonáž kopulí planetária
Vlastní betonáž probíhala v období od dubna do září 2012. Nejprve byla odlita menší betonová kopule planetária o průměru 11 metrů a tloušťce betonové stěny 150 mm. Vznikl tak sál samotného planetária pro max. 40 návštěvníků. Před betonáží musela být celá kopule důkladně podbedněna, všechny spáry v bednění o povrchu 127 m2 musely být dokonale utěsněny proti vytékání cementového mléka. Ramenáty bednění, tj. dřevěné oblouky daného poloměru odpovídající požadované tloušťce betonové stěny, a jejich žebra byly navrženy tak, aby mohly být v dalším taktu po patřičném zkrácení znovu použity. Betonáž proběhla ve třech taktech. V rámci prvních dvou taktů se uplatnil samozhutnitelný beton EASYCRETE SV (25/30 XC1), vrchlík kopule je ze standardního betonu C25/30 XC1. Na malé kopuli se uplatnilo 25 m3 samozhutnitelného betonu. Požadovaný modul pružnosti 26 GPa byl dosažen po 4 dnech při pevnosti v tlaku 33 MPa a objemové hmotnosti 2 330 kg/m3.

Malou kopuli planetária překrývá kopule virtuária pro technologii 3D projekce s kapacitou 130 návštěvníků. Betonáž velké kopule o průměru 17,5 metru a tloušťce stěny 200 mm probíhala v celkem 7 taktech, postupně v jednotlivých horizontálních pruzích. Na 130 m3 samozhutnitelného betonu EASYCRETE SV se uplatnilo při 2. až 5. taktu. Vrchlík velké kopule je z betonu C 25/30 XC1, spotřeba činila asi 5 m3.

Při betonážích bylo využito oboustranného bednění s tím, že se jednalo o stejné sady bednění. Ty se po odbednění předchozího taktu pouze na místě upravily na menší průměr a větší sklon prstence. „Odbednění však bylo možné, až když beton předchozího taktu dosáhl modulu pružnosti 26 GPa tj. 80 % požadovaného modulu pružnosti po 28 dnech. Dodržení těchto parametrů bylo zásadní právě proto, aby nedošlo k průhybům a deformacím konstrukce,“ říká Ing. Milada Mazurová, hlavní technoložka ze společnosti TBG Metrostav s. r. o., člena skupiny Českomoravský beton, která se na návrzích betonové směsi podílela. Hodnota statického modulu pružnosti tak byla rozhodující pro rychlost výstavby. U velké kopule byl modul pružnosti 29,5 GPa dosažen po 6 dnech při pevnosti v tlaku 37 MPa a objemové hmotnosti 2 320 kg/m3. Kotvení bednění bylo prováděno do 5 – 6 dní starého betonu předchozího taktu, který tedy neměl 100 % pevnost. Samotným betonážím předcházely zkušební betonáže realizované laboratoří firmy BETOTECH s. r. o. v betonárně i na stavbě.

„Beton je v podstatě jediným materiálem, který umožnil realizaci tak složitého tvaru, jakým je kopule, navíc v plzeňském případě se jednalo dokonce o dvě kopule do sebe navzájem vklíněné,“ dodal ­Roman ­Pánek na závěr.

Více o Techmania Science Center
Stavba Techmania Science Centra je reakcí na současnou situaci, kdy v České republice klesá zájem o technické obory. Ve světě jsou podobná „science centra“ vnímána jako osvědčený způsob vedoucí k posílení zájmu o vědu a techniku. Planetárium a virtuárium Techmania Science Center se otevře veřejnosti už letos na podzim. Zázemí zde najdou například expozice s tématem vesmíru a 3D projekce populárně vědeckých snímků na kulovou plochu, technologie, která zatím nemá v ČR obdoby. Plzeň tak bude, spolu s Varšavou a Barcelonou, jedním ze tří míst v Evropě, kde je možné promítat v trojrozměrné projekci. Obecně prospěšnou společnost Techmania Science Center založila firma ­ŠKODA INVESTMENT a. s., spolu se Západočeskou univerzitou v Plzni. Generálním dodavatelem stavby a zároveň zhotovitelem monolitických konstrukcí je společnost BERGER BOHEMIA a. s., projekt vypracovala kancelář Atelier Soukup s. r. o. Statické výpočty konstrukce zajistila firma STATICA Plzeň s. r. o. Bednění dodávala společnost Česká Doka, bednící technika spol. s r. o. Dodavatelem betonových směsí byla společnost TBG Plzeň Transportbeton s. r. o.

Galerie:

V těsné blízkosti hvězdárny v Hradci Králové byl dokončen projekt nového digitálního planetária. Jde o stavbu zajímavou nejen svým pojetím a architektonickým řešením, ale i tím, že zde našly široké uplatnění materiály KNAUF.

Středobodem nového planetária talířového profilu o rozloze větší než 800 metrů čtverečních je projekční kruhový sál s nakloněným hledištěm. Speciální projekční plocha má tvar polokoule. Obraz zajišťuje projekční digitální systém s několika projektory pokrývající tak celou plochu. Diváci tak uvidí prostorovou projekci hvězdné oblohy nebo také různé videofilmy z dalších vědních oborů lidského poznání. Ve dvou podlažích kolem kruhového sálu budou instalovány interaktivní expozice „Mikrosvět – makrosvět“ a „Energie – její formy a přeměny“, které budou návštěvníkům umožňovat, aby se stali aktivní součástí výstavy. Jednotlivé části expozic budou předvádět nejdůležitější fyzikální jevy a jejich projevy v přírodních procesech a umožní pochopit pojem energie a poznání jejích přeměn. Prostor planetária byl přizpůsoben vozíčkářům a počítá se rovněž se zvláštními programy pro neslyšící a nevidomé.

Konstrukce planetária je tvořena ocelovým skeletem, ve kterém je provedena vestavba, především ze sádrokartonu. Byly zde použity převážně desky KNAUF GKB, GKB I a GFK. Suchou stavbu prováděla montážní firma Ing. Jitky Vaníčkové, která působí na trhu již od roku 1997. Kromě klasických sádrokartonových konstrukcí, které lze nalézt prakticky na každém kroku, jsou zde použity i podhledy s děrovanými deskami KNAUF Cleaneo. Tyto desky nacházejí uplatnění zejména v občanských stavbách a administrativních budovách. Tzv. Cleaneo efekt, tedy čištění vzduchu, je způsoben speciální sádrou ­Zeolith, která rozkládá škodlivé látky katalyticky na vodu a oxid uhličitý. Vzduch se čistí 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Čisticí kapacita je přitom neomezená. Pro ideální působení lze počítat minimálně 0,3 m2 desky na 1 m3 vzduchu. Dodejme rovněž, že desky KNAUF Cleaneo velmi dobře pohlcují hluk, a přispívají tak k akustickému komfortu budovy.

„Nejnáročnějším momentem na této stavbě byly konstrukce obvodových předsazených stěn, které se díky zakulacenému tvaru musely lámat do tří rovin a následně skládat k sobě, a vytvářet tak požadovanou podobu. To byl oříšek zejména proto, že jsme museli kvůli ceně použít standardní desky. V planetáriu je řada míst, ve kterých by bylo vhodnější pracovat s ohebnými deskami vyšší kategorie, ale z finančních důvodů to nebylo možné“, vysvětlovala Jitka Vaníčková.  „Pro nás to byla velice zajímavá zakázka. Mám raději podobné projekty a výzvy, u kterých ukážeme nejen možnosti matriálu, ale také co umíme“.

„S materiály Knauf pracujeme celou řadu let. Používáme vždy zásadně kompletní komponenty konstrukcí, protože je pro nás důležitá spolehlivost. Výjimkou nejsou ani tmely, protože vím, že nepraskají. Nejvíce si však cením na spolupráci s Knaufem technické podpory. Když potřebujeme něco důležitého vyřešit, mám jistotu, že pomoc bude rychlá. Není výjimkou, že technik za námi přijede na stavbu a vše řešíme na místě.“

Ivan Sklenář

Galerie:

Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, Futurama Business Park je reprezentativní, moderně vybavený kancelářský komplex.

První etapa byla dokončena v průběhu července. Ke vzniku tohoto jedinečného projektu výraznou měrou přispěla i společnost AM INTERIÉR a.s.

Ta je předním dodavatelem atypických interiérů v České republice. V případě Futuramy se podílela na realizaci interiérů ve všech prozatím dokončených budovách. V budově A1 stojí určitě za zmínku recepční pult, stěna za recepcí a židle. V objektu A2 recepční pult a židle. Co do rozsahu provedených prací byla určitě nejzajímavější budova C, kde realizace zahrnovaly obklady stěn a dveří, barový pult, zápultí a kompletní podhled v kantýně. Zatím posledním příspěvkem AM Interiéru ke vzniku tohoto projektu bylo dodání laviček do ulic se vzrostlou zelení v místech, kde středem areálu protéká uměle vytvořená říčka.

Akciová společnost AM INTERIÉR byla založena v roce 1996 a od svého počátku je zaměřena na navrhování, výrobu a dodávky interiérů. Společnou aktivitou zaměstnanců s dlouholetými zkušenostmi z navrhování a výroby zařízení pro interiéry staveb v oblasti investiční výstavby tak vznikla firma, schopná uspokojovat i ty nejnáročnější požadavky zákazníků na vybavení interiérů. Jak nám řekl ředitel společnosti, pan Antonín Malúš, není v současné době mnoho společností, které zaměstnávají více než 50 lidí a produkují pouze atypické zakázky. U drobných zakázek do 2 mil. Kč je velká konkurence ve výrobních kapacitách, ale tyto malé firmy nedisponují vlastním projekčním oddělením.

AM INTERIÉR, a.s. se ve své činnosti specializuje na zařizování interiérů kanceláří, bank, hotelů, restaurací, prodejen, společenských prostor, rodinných domů a bytů především atypickým nábytkem vyššího standardu. To vše dokládá celá řada významných realizací, jakými jsou např. ČNB, Staroměstská radnice, Zastupitelství hl. m. Prahy, Sazka Aréna, E-GATE ad. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu a komplexnost poskytovaných služeb. Firma poskytuje služby od architektonického návrhu přes vlastní projekci a výrobu až po montáž v místě realizace. Vlastní DESIGN STUDIO nabízí nejnáročnějším zákazníkům soliterní nábytek, gobelíny, sklo porcelán a další doplňky formou galerijního prodeje. V rámci komplexnosti poskytovaných služeb společnost regionálně zastupuje přední české a světové výrobce bytového nábytku a potřeb pro vybavení interiérů.

V nabídce firmy jsou i stavebně truhlářské výrobky, eurookna a dřevohliníkový fasádní systém UNITHERM. Je to nejsubtilnější fasádní systém na českém trhu. Jedná se o kompletní fasádní systém s nosnou dřevěnou konstrukcí z vnitřní strany, hliníkovými profily z vnější strany a polyamidovým přerušením tepelného mostu. Systém umožňuje nejen instalaci fixního skla různé tloušťky od 24 mm do 38 mm mezi dřevěné nosníky, ale i vložení dřevohliníkových oken a dveří. Upevnění na zděné nebo betonové nosné konstrukce umožňuje kotvící prvek seřiditelný ve třech směrech tak, aby bylo možné odstranit případné nerovnosti stavební konstrukce. Tento systém výrazně zkracuje dobu stavby.

Dřevohliníkový systém UNITHERM má celou řadu výhod:
- z exteriérů hliník, který nevyžaduje údržbu
- z interiéru čisté dřevo
- snížení výkyvů teplot na povrchovou úpravu dřeva
- dobré tepelně izolační a akustické vlastnosti
- zmírnění délkové roztažnosti na minimum
- odolnost proti horku a mrazu (neměknou a nekřehnou)
- mají vynikající pevnost a tuhost
- jsou ekologickým výrobkem

Kromě těchto výrobků a služeb regionálně zastupuje přední světové výrobce typového nábytku, sedacího nábytku, podlahovin, žaluzií, osvětlení, elektrospotřebičů a řadu dalších výrobků potřebných pro kompletaci dodávek.

Kvalitní poskytování uvedených služeb je zabezpečeno vysokou kvalifikací a bohatými praktickými zkušenostmi pracovníků firmy a potřebným materiálním vybavením.
Firma je vybavena moderní výpočetní a reprografickou technikou, což jí umožňuje zpracovávat projektovou dokumentaci jak v tradiční listinné formě, tak i na elektronických nosičích. Disponuje rovněž vlastními dílnami ve Zlíně a v Hranicích na Moravě s potřebným technickým vybavením k výrobě nábytku a stavebně truhlářských výrobků, které v současné době procházejí rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací.

Společnost má od roku 2005 zaveden a certifikován systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001.

Galerie:

Od moderních kancelářských prostor dneška očekávají jejich uživatelé nejen nadčasový venkovní design a vzhled, ale především veškerý komfort pro práci v interiéru budov.

K nim patří i dosažení optimální tepelné pohody jak v zimních, tak i letních měsících. Firmou, která se při výstavbě Futurama Bussines Parku s úspěchem zhostila realizace instalačních prací v oborech vodo-topo, je společnost Daling s.r.o. Ta na našem trhu působí od roku 1993. Hlavním zaměřením firmy je realizace rozvodů vody, vytápění, domovních odpadních systémů, vzduchotechnických a chladících zařízení. První stavbou, kterou tato firma s úspěchem provedla, byla dodávka instalačních systémů v administrativní budově na Senovážném náměstí.
V současné době pracovníci společnosti zajišťují dokončovací a přejímací práce při realizaci první etapy administrativního projektu Futurama Business Park.
Na zajímavosti z jeho průběhu jsme se zeptali majitele společnosti, pana Dorise Madiracu a stavbyvedoucího firmy, pana Jaromíra Němce.
Ti nám k instalacím na této akci poskytli následující informace:

Naše firma firma zajišťovala instalaci veškeré domovní techniky. To obnášelo instalaci vzduchotechniky, topení, vody, zdravotechniky, měření a regulace.

Jak je objekt vytápěn?
Objekt je připojen na centrální rozvod Pražské teplárenské a.s. Prostřednictvím tepelných výměníků se předává teplo do vzduchotechnických zařízení a radiátorů umístěných u oken. Pro každou budovu jsou k dispozici dva výměníky, oba o výkonu 350 kW.

Dále je na střeše objektu umístěno tepelné čerpadlo vzduch-vzduch o výkonu 150 kW, které v přechodném období zajišťuje teplo a chlad pro vzduchotechnický rozvod.

Pro chlazení serveroven je instalována samostatná chladicí jednotka, na kterou jsou napojeny fan coily v jednotlivých serverovnách. Pro případ poruchy této jednotky je možné připojit rozvod pro serverovny na centrální rozvod chlazení.

Je pamatováno také na letní pohodu zaměstnanců?

Pro každý objekt je zde instalována chladící jednotka se vzduchem chlazeným kondenzátorem o výkonu 600 kW firmy Carrier, která klimatizuje prostory kanceláří s pomocí individuálně regulovatelných fan coilů.

Každé patro je vybaveno dvěma sociálními zařízeními. Součástí každého z nich je i hygienické zařízení pro tělesně postižené. Teplá voda se připravuje lokálně pomocí desetilitrových elektrických ohřívačů vody. Je zde provedena příprava pro případnou instalaci kuchyněk v jednotlivých kancelářích.

Daří se vám plnit termíny dodávek stanovených stavbou?

Ano. Naše prováděcí činnosti jsme zahájili v září roku 2008 a nyní dokončujeme práce na nejmenší budově komplexu "C".
Práce na této nejmenší budově však byly z našeho pohledu nejnáročnější z důvodu komplikovaných zdravotních instalací pro gastro zařízení a stejně tak komplikované vzduchotechniky. Navíc jsme se zde potýkali s velmi stísněným prostorem. Ostatní hotové objekty jsou stavbě předány bez připomínek.

Bude topný systém budov úsporný?

Ekonomiku provozu topných a chladících zařízení zajišťují systémy měření a regulace firmy Jonson Controls ovládaných z centrálního pracoviště.
Pro jednotlivé nájemce jsou zajištěny odečty skutečné spotřeby jimi spotřebovaných energií.

Jaké je vaše přání do budoucna?

V tomto ohledu se pan Doris Madiracu i Jaromír Němec shodují. "Doufáme, že současná krize nebude mít dlouhé trvání a v krátké době bude moci tento, dle našeho názoru atraktivní, projekt pokračovat svou druhou etapou."

Za rozhovor děkuje
Ivo Románek

Galerie:

AKADEMICKÁ PRAXE:
Od 1990
- vedoucí atelieru architektonické tvorby FA ČVUT Praha
1992,1995
- University of Michigan - zimní semestr - hostující profesor

PROJEKČNÍ PRAXE:
1976 - 90 Atelier 7 PÚ HMP
1990 - 94 Atelier Omicron - K
Od 1994 Samostatný architektonický atelier

Požadavky na reprezentativní, moderně vybavené a flexibilní kancelářské plochy v Praze neutuchají.

Není divu. Praha je jedním z nejatraktivnějších měst Evropy a mít zde své zastoupení je cílem mnoha firem ze zahraničí, ale i sílící domácí hospodářské elity. I když se může zdát, že vhodných kancelářských ploch již má Praha dostatek, těch skutečně exkluzivních jak polohou, tak i zázemím není skutečně mnoho. Nejlépe to dokládá realizace I. etapy administrativního komplexu s názvem Futurama Business Park, který vyrůstá v těsném sousedství Pobřežní ulice nedaleko samotného centra města. Ten svou polohou, technickým vybavením i architektonickým řešením naplňuje vize i těch nejnáročnějších investorů.

Investorem akce je Immorent ČR a architektonický návrh Ing. Arch. V. Krátkého a studia Acht realizuje stavební společnost Züblin a.s. Projektový manažer společnosti Züblin, Ing. Petr Zahraj k realizaci stavby dodává:
"Zvláštní důraz klade projekt na vytvoření příjemného pracovního prostředí. Jednotlivé budovy mezi sebou vytvářejí ulice se vzrostlou zelení, střed areálu protíná uměle vytvořená říčka zakončená kaskádou v jeho vstupní části.

Vnitřní plochy budov nabízejí prostory k flexibilnímu uspořádání v každém podlaží. Využit může být systém otevřených halových nebo naopak uzavřených kanceláří. Světlá výška kanceláří činí 3 m, počítáno je s efektivním vnitřním modulem dělení místností 1,35 m. Příjemné klima v interiéru je možno docílit přirozeným větráním otevíratelnými okny ve všech kancelářských prostorech, v letních horkých měsících je možná individuální regulace teploty v každé místnosti s pomocí výkonné klimatizace. Budova splňuje nejnáročnější požadavky na ekologii. Na střeše jsou např. instalovaná tepelná čerpadla, která slouží k vytápění a chlazení objektu. Instalace ukrývá plně přístupná zdvojená podlaha obsahující podlahové krabice pro rozvod kabeláží. Samozřejmostí je možnost připojení ISDN telefonních linek a vysokorychlostního internetu. V každé jednotce je plánována i samostatná kuchyňka. Přístupy do jednotlivých prostor jsou kontrolovány magnetickou kartou. Bezpečnostní systém budovy obsahuje klasické bezpečnostní prvky, elektronické detektory kouře i kamerový systém monitorující dění v okolí budov. Vertikální dopravu v objektech zajišťují čtyři výtahy. Budovy mají také vlastní recepci, výstavní plochy v přízemí a skladové prostory v podzemí. Každá z budov nabízí cca 8 tis. m2 toho nejmodernějšího kancelářského zázemí. V průčelí se nachází nejmenší z objektů Futuramy, budova C. Její přízemí bude sloužit jako restaurace a v 1. NP budou situovány kanceláře"

Fasáda
Nejvýraznějším a zároveň jednotícím prvkem kancelářského projektu Futurama je fasáda. Ta je tvořena velkými hliníkovými okny a obkladem z lícových cihelných cihel. 
Prosklené fasády objektů realizovala společnost ALTECH Mladá Boleslav, s.r.o., která má s těmito pracemi mnohaleté zkušenosti. Pro realizaci prosklených konstrukcí byl použit systém firmy SCHÜCO. 
Okna jsou složena z pevných a otevíratelných částí tak, aby byl zajištěn přirozený přívod vzduchu a větrání budov. Celoskleněnou fasádou disponují příčné objekty, které propojují hlavní budovy kancelářského komplexu. Technickou lahůdkou bylo provedení obvodového pláště nejmenšího objektu "C" Futuramy, do které má být v budoucnu situována restaurace, kavárna popř. exkluzivní kancelářské prostory. Dochází zde k průniku bondových prvků opláštění s ocelovými sloupky konstrukce s pozadím tvořeným obloukovými skly. 

Konstrukční systém hlavních objektů Futuramy tvoří monolitický železobetonový skelet. Obvodový plášť je opatřen provětrávaným zateplovacím systémem ukončeným pohledovou fasádou z lícových cihel belgického výrobce. Jejich dodavatelem je firma Beleta s.r.o. se sídlem v Praze. Její zástupce pro český trh, pan Ing. Lešenar k cihlám použitým pro realizaci obvodového pláště Futuramy poznamenává: "Při zajištění této akce jsme použili lícové cihly typu TROIKA. Zakázku jsme realizovali včetně montáže cihel. Bylo zde dodáno celkem 5 tis. m2 těchto materiálů. V nabídce naší firmy máme více než 100 druhů výrobků různého typu a provedení. Naše společnost nabízí také střešní keramické krytiny, cihelné dlažby a cihlové pásky k mnohostrannému využití na stavbách i v zahradní architektuře. Výhodou těchto materiálů je jejich vysoká kvalita, trvanlivost, snadná údržba a dlouhodobá stálobarevnost. O tom, že naše společnost je osvědčeným dodavatelem těchto materiálů, svědčí i další nedávno dokončená stavba "Administrativní budova Vídeňská" v Brně.

Z výše uvedeného je zřejmé, že kancelářský projekt Futurama nabídne budoucím uživatelům komfort odpovídající nejvyšším nárokům. Ten v současné době požaduje každá moderní, dynamicky se rozvíjející firma. A nejen to. Svým architektonickým pojetím dodá novým nájemcům i pocit sounáležitosti a pozitivní identifikace s místem výkonu svého zaměstnání.

Ivo Románek

Galerie:

Realizace střech vyžaduje vysokou odbornost a profesionalitu. Pokud se tedy v budoucnu chceme vyhnout problémům se zatékáním do podstřešních prostor, pak hledáme někoho, kdo takový stav dokáže stoprocentně garantovat.

Jste-li na tom stejně, již hledat nemusíte. Klempířská a pokrývačská společnost ­Pario se sídlem v Hradci Králové svou prací déle než 20 let denně potvrzuje, že střecha od ní vždy splní veškerá očekávání investora.

Nejlépe o tom vypovídá nekonečná řada úspěšných realizací střech ze všech typů skládaných krytin včetně břidlic a také střech z titanzinku či jiných klempířských materiálů. Mnoho z nich získalo ocenění odborné i laické veřejnosti.

Patří mezi ně například střecha Hotelu Studánka v Orlických horách ze střešní krytiny Bramac, rekonstrukce střechy Hartmanovy vily v Ústí nad Orlicí nebo rekonstrukce břidličné střechy Baziliky Svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, která je památkou UNESCO.

Ve své činnosti pokračovala společnost několika zajíma­vými akcemi i v loňském roce. Mezi ty nejprestižnější z nich patří realizace plechové střechy a opláštění novostavby Digitálního planetária v Hradci Králové. K realizaci střechy se vyjádřil i autor návrhu, architekt Karel Schmied. Ten k plechové střeše poznamenal: „Otázka materiálu pro zastřešení hlavní hmoty budovy představovala jedno z nejobtížnějších rozhodnutí. Obával jsem se zejména kvality provedení plechové krytiny, takže jednu chvíli byla ve hře i volba kompozitní konstrukce. Ta se však ukázala nevhodná jak z důvodu vysoké ceny, tak i uživatelských vlastností. Nyní jsem rád, že jsem se k plechové střeše nechal přesvědčit a výsledek je vynikající.“

Další významnou akcí firmy Pario byla v uplynulém roce rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové. Zde pracovníci provedli opravu krovu a bednění báně a její opláštění měděným plechem. Celá konstrukce krovu byla snesena a po opravě osazena zpět pomocí jeřábu do výše 70 m. V neposlední řadě bychom rádi zmínili realizaci plechové fasády pro společnost Vyvaplast Turnov.

Z výše uvedených akcí je zřejmé, že klempířská a pokrývačská společnost Pario stále drží vysoko nastavenou laťku v náročnosti i kvalitě odvedených prací a dále se řadí mezi absolutní špičku firem s tímto zaměřením působících na trhu v ČR.

Architekt: Karel Schmied ml., Atelier Schmied
Projektant: ARCHaPLAN s.r.o.
Generální projektant: Akia, a. s., Hradec Králové
Hlavní projektantka: Zdena Otčenášková
Generální dodavatel: FATO, a.s., Hradec Králové
Klempířské práce s titanzinkem RHEINZINK: Pario s.r.o., Hradec Králové

Ivo Románek

Galerie:

Anděl City - Budova Pfizer, 2004          

Objekt bývalého „Státního Ústavu Dopravního Projektování“ ve zkratce SUDOP byl dostavěn na začátku 70. let dvacátého století. Budova byla cíleně navržena jako projektový ústav, a to v tom nejlepším slova smyslu. Koncepce budovy odpovídala potřebám projektování dané doby a velké části následných dekád. S vývojem nových technických řešení a technologií však původní budova přestala vyhovovat současným potřebám, a proto se investor rozhodl přistoupit k její rekonstrukci.

Co rekonstrukci předcházelo a jaké byly zadávací podmínky tohoto projektu, to už byla jedna z prvních otázek pro architekta projektu, Ing. arch. Tomáše Pechmana ze společnosti SUDOP ­PRAHA. Ten v úvodu říká:

Jak již bylo řečeno, byla budova navržena jako projektový ústav. Z této koncepce také vyplývalo její dispoziční řešení, které se z dnešního pohledu sice jeví jako neekonomické, ale perfektně pokrývalo potřeby pro práci na rýsovacích prknech. Členitá dispozice nabízela převážnou většinu rohových kanceláři, které byly díky vysokým pásovým oknům bez nadpraží ideálně prosvětleny. Některá technická řešení však byla poplatná dané době a z dnešního pohledu jsou již více než nevyhovující. Šlo zejména o to, že stavební konstrukce byly navrženy a postaveny bez přerušených tepelných mostů. To se také v poslední době výrazně projevilo na degradaci fasády a to především na obkladu parapetních vyzdívek. Zde docházelo k postupnému odmrzání a následnému odpadávání obkladu. Zhoršení technického stavu fasády se začalo neúnosně projevovat v roce 2011, což vedlo majitele objektu k rozhodnutí ukončit dílčí opravy a začít řešit opravu fasády komplexně. Proto před koncem roku 2011 vypsal výběrové řízení na projekt rekonstrukce celé fasády. Výběrové řízení bylo vyhlášeno pouze jako interní v rámci skupiny dceřiných společností firmy SUDOP GROUP, která je vlastníkem objektu. To pro nás byla opravdu výzva, protože „naše“ společnost ­SUDOP ­PRAHA, která je jednou z dceřiných společností, sídlí právě v tomto objektu. Motivace byla více než velká a bylo pro nás nepředstavitelné, aby rekonstrukci na „našem domě“ projektovala jiná firma. Tomu také odpovídalo úsilí, které jsme do soutěže investovali. V rámci soutěže jsme připravili několik odlišných variant, které dle zadávacích podmínek mapovaly možná technická, ekonomická i vzhledová řešení. Poté bylo naším cílem přesvědčit investora, že právě naše návrhy nejpřesněji a nejefektivněji naplňují jeho kritéria i potřeby rekonstruované budovy, což se nám podařilo.

Nechal vám investor „volné ruce“ a jak vůbec fungoval váš vztah?

První fází bylo zpracování soutěžních návrhů se snahou předložit nejlepší řešení a právě získat důvěru investora k další práci na projektu. Zde je třeba uvést, že investor je skupina především bývalých projektantů s jasným pohledem na projektování a osobním vztahem k budově. S těmito fakty se nám ze začátku zdálo, že získání důvěry, která je samozřejmě pro projektování a kvalitní výsledek potřebná, bude o to náročnější.
Druhou fází bylo odsouhlasení základního konceptu návrhu pro další projektování. Tím bylo zachování stávajícího konceptu budovy, tj. pásová okna, která probíhají nepřerušeně po celém obvodu budovy a zachování vyzdívek a vnitřních betonových parapetů.
Následovalo zpracování několika variant možných materiálových a barevných řešení, které bylo možné na budově použít. Varianty pracovaly s různými materiály i formou použití, od varianty zásadně měnící vzhled až po návrh, který se materiálově i barevně na původní řešení odkazoval. Investor se následně přiklonil k posledně jmenované variantě, předvěšená fasáda s obkladem z cihelného střepu na parapetech běžných pater a bond v antracitové barvě v parteru budovy. Těmito postupnými kroky vzájemná důvěra přirozeně vykrystalizovala. A dá se říci, že od této chvíle byl projekt plně v naších rukou, což nebývá v dnešní době pravidlem. To samozřejmě neznamená, že by investor ztratil o projekt zájem, rozhodné kroky samozřejmě podléhaly schvalovacímu procesu.

Jaká byla původní vize projektu? Podařilo se ji naplnit?

Základní vizí bylo přenést budovu do 21. století a to jak technicky, tak vzhledově. Neméně důležité bylo také oživení budovy ve vztahu k dosti omšelé Olšanské ulici, ve které stojí.
Při práci na projektu si člověk dobře uvědomoval kvalitu původního návrhu, a snahou tak bylo propsat koncepci a logiku budovy i do jejího nového vzhledu.
Prvotní snahou, v úplném začátku projektování, bylo vtisknout budově naprosto nový, odlišný vzhled. Tato změna vzhledu budovy však byla pro investora příliš radikální. Toto řešení bylo tedy následně opuštěno a základem pro další projektování bylo zachování stávající koncepce fasády. To samozřejmě nebránilo tomu, abychom vizi o moderním, živém vzhledu budovy naplnili.

Mohl byste projekt stručně charakterizovat?

Projekt měl od začátku poměrně jednoznačné zadání. Tím bylo striktně řešit pouze fasádu budovy s minimálním zásahem do vnitřních prostor. To jsme se samozřejmě v maximální možné míře, kterou nám technické řešení dovolovalo, snažili ctít.
Projekt se v rámci budovy dá rozdělit do tří základních částí. Standardní opakující se patra, parter se soklem budovy a vstupní prostor a předprostor budovy.
Projekt typových pater řeší nahrazení ocelových pásových oken hliníkovými s přerušeným tepelným mostem. Dále zateplení vyzdívek parapetů minerální vatou a následné vytvoření vnějšího pláště budovy formou předvěšené fasády z obkladu z cihelného střepu.
Parter budovy k výše uvedenému přidával kombinaci řešení vnějšího provětrávaného pláště bondovým materiálem. Navíc je zde hliníkový okenní systém doplněn o systémovou hliníkovou fasádu a to v místech prosklení na plnou výšku parteru. Sokl budovy je pak již čistě v „bondu“.
Součástí projektu byla také modernizace předsazeného zádveří vstupu do objektu a dvou informačních objektů před budovou.
Projekt, který vznikal do úrovně dokumentace pro výběr zhotovitele, se snažil řešit fasádu do posledního detailu a předejít tak budoucím dohadům o formě nebo materiálu.
Součástí dokumentace „DVZ” byla příloha „standard kvality”, kde byly definovány jak jednotlivé konkrétní materiály určitých prvků (například zasklení), tak variantní možnosti pro širší výběr v rámci soutěže na dodávku fasády (výrobce okenních profilů). Přesto i tam, kde byla možnost volby, byl definován okruh výrobců tak, aby byla udržena potřebná kvalita výrobků. I díky tomu se pak podařilo udržet konzistentní kvalitu díla po celou dobu realizace.

Co bylo pro vás největší výzvou v souvislosti s tímto projektem?

Jak se při vlastní realizaci ukázalo, bylo největší výzvou udržet navržené řešení i při značné nepřesnosti a nekvalitě původních stavebních konstrukcí budovy. Zásadním problémem bylo, že nadpraží i parapety pásových oken „skákaly” po obvodu s rozdílem až 10 cm. V tu chvíli přestávaly fungovat detaily, které provazovaly stávající konstrukce s novou fasádou. S tak velkým rozdílem jsme totiž nepočítali. Dalším dopadem bylo navýšení výšky obkladu parapetu a s tím souvisela i částečná změna v členění této části fasády. Druhým problémem byl půdorysný nesoulad pater nad sebou a také nutnost omítnutí odstrojených parapetních vyzdívek, čímž budova také nečekaně nabyla. V obou případech se nakonec, díky zvolenému principu členění fasády, našlo řešení a původní koncept se tak podařilo dodržet.

Co byste řekl k návrhu a realizaci výrazné části budovy, kterou je bezesporu fasáda?

Pro začátek je potřeba říci, že projekt nevznikal jako dokumentace šitá pro jednoho konkrétního dodavatele, ale sloužil jako podklad pro veřejné výběrové řízení vypsané investorem stavby. Z tohoto výběrového řízení vzešla, jako generální dodavatel stavby, firma Nevšímal. Výběrové řízení mělo ještě druhou část a tou byla subdodávka na dodání předvěšené fasády s obkladem z cihelného střepu, dodavatelem této části se pak stala firma Triangel.

Vlastní stavbu lze pak rozdělit do několika částí.
Největší část na objektu zabírají okenní výplně, dodavatelem této části se stala právě firma Nevšímal. Ta si zvolila jako dodavatele okenních profilů firmu Reynaers (jedna ze tří možností dle DVZ) a dodavatelem zasklení se stala firma AGC Glass Europe (s parametrově jednoznačně daným výrobkem - Stopray Ultra-50 on Clearvision 6 mm a 8 mm). Jako bondový materiál pro parter a sokl budovy byl ze vzorkování vybrán materiál firmy Alucobond.
Výrobcem obkladu z cihelného střepu na předvěšenou fasádu byla firma Moeding (jedna ze tří možností dle DVZ). Kompletní dodávku parapetní části fasády, tj. zateplení, nosný systém pro obklad a obklad realizovala právě firma Triangel, která je také výhradním dovozcem výrobků firmy Moeding.

Součástí dodávky stavby byla i realizační dokumentace. Ta procházela pečlivou korekcí a schvalovacím procesem a díky tomu byly také včasně podchyceny všechny případné komplikace.
Vlastní realizace měla pochopitelně mnohá úskalí. Předně se rekonstrukce prováděla za provozu takřka plně obsazené budovy. To samozřejmě vyvolalo mnoho omezení a různých kompromisů jak pro stavbu, tak pro osazenstvo budovy. Dalším významným problémem bylo zimní období, ve kterém se prováděla značná část stavebních prací. Naštěstí se díky velmi vstřícnému a profesionálnímu vztahu mezi dodavatelem, technickým dozorem, zástupcem investora a projektantem dosáhlo vhodného řešení. Značnou měrou se na dobrém výsledku podílel kvalitní výběr zastoupení firmy Nevšímal, a to v osobě hlavního stavbyvedoucího, pana Miroslava Kvasničky. I díky tomu se tak podařilo vytvořit dílo s velmi vysokou kvalitou provedení.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický

Investor: SUDOP GROUP a. s.
Projektant: SUDOP PRAHA a. s.
Architekt, HIP: Ing. arch. Tomáš Pechman
Spoluautor barevného řešení: Ing. arch. Jakub Jakubec
Technická spolupráce: Ing. Ondřej Kafka
Generální dodavatel fasády: Nevšímal, a. s.
Dodavatel zasklení: AGC Processing Teplice a. s.
Dodavatel keramické části fasády: Triangel spol. s r. o.

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• Původní stav Původní stav
• 
• 
• 
•  

Ihned po ukončení studia zakládá s Rudolfem a Martinou ateliér QARTA. „Zásadní pro nás bylo možnost podílet se na regeneraci Karlína, být při projektech jako jsou CORSO Karlín a CORSO II, kde jsme měli možnost pracovat v rovném týmu s Ricardo Bofillem. Byla to úžasná doba a i díky ní jsme se posunuli na místo, kde jsme nyní“, říká Jiří Řezák  „náš úspěch vidím také v tom, že jsme nikdy nebyli nuceni hledat zbytečné kompromisy, což je na jedné straně dáno srozumitelným zadáním ze strany našich klientů, ale také kvalitou týmu architektů QARTY.“