Krajinářská architektka a zakladatelka ateliéru L&SCAPE.

Vystudovala na ČZU obor Zemědělské inženýrství – zahradnictví. Na brněnské Mendelově univerzitě obor Zahradní a krajinářská architektura. A na studijním pobytu na vídeňské Universität für Bodenkultur zjistila, jak se ke krajině staví v Rakousku.

Snaží se odborníkům i veřejnosti ukázat, že krajinářská architektura čím dál víc ovlivňuje náš každodenní život. A že stojí za to, se zabývat tím, jak vypadá naše okolí. Proto Štěpánku potkáte třeba i na některé z tematických konferencí a přednášek.

A kromě toho má ráda Monkey Business i klasickou hudbu. Ráda sportuje a na Sněžku už vyšlápla nejmíň stokrát.

Investor chtěl navrhnout víceúčelový provozní objekt pro sbírku a úpravy automobilových veteránů značky Citroen s kancelářemi a byty.

Specifičnost zadání vyplývá z výjimečnosti vystavených vozidel, některá jsou kultovními značkami a tvoří součást evropského kulturního dědictví (model DS, SM s motorem Maserati). Charakter areálu je určen původními skladovými objekty, k nimž nová budova tvoří kontrast, zároveň z nich však svou siluetou vychází.

Základními provozy jsou dílny, sklady, showroom, kanceláře, zázemí, parkování a byty. Důraz byl kladen na jednoduchost provozu, flexibilitu, možnost jiného využití do budoucna a ekologii (sofistikovaný topný a chladicí systém, použití moderních technologií pro údržbu a úpravy vozů, zabezpečovací systém a měření a regulace objektu). Návrh pracuje s jednoduchým hmotovým, urbanistickým a provozním řešením a byl navržen s ohledem na urbanistický rozvoj okolí (výstavba budoucího centra obce naproti). Flexibilita vnitřku je zajištěna velkými rozpony, návrh pracuje s výškovými rozdíly uvnitř areálu, některé provozy jsou zapuštěny, což umožnilo měkčí osazení domu v rámci areálu. V čele je komerce, vzadu obslužné provozy.

Showroom - srdce objektu - je transparentní, čelo objektu se vznáší ve vzduchu, míří k plánované výstavbě. Veteránská vozidla jsou artefakty umístěné na piedestalu. Byt je orientován na jihozápad, kanceláře na západ, lze z nich vyjít na terasu. Soukromí majitelů je chráněno od návštěv. Bar, kanceláře a atrium jsou předsazeny, tvoří zastřešení nad vstupy.

Dům pracuje s materiály evokující automobilový průmysl – ocelová konstrukce, plechová fasáda, sklo, oblý tvar evokuje auto, šikmá střecha se zvedá z plochého čela nad klub ve 2. podlaží. Mezerou uvnitř je tak z klubu možno vidět do showroomu na exponáty. Vnitřní vedení (elektro, plyn, voda, kanalizace, vzduchotechnika) jsou viditelná, tvoří jemný svět na hrubém betonu. Nosná konstrukce je ocelová v kombinaci s betonovými stěnami.

autorský tým : David Kraus
klient : soukromý
typologie : sbírka veteránů
lokalita Česká republika, Satalice v Praze
podlažní plocha : 3 800,00 m2
náklady : 120 milionů Kč
realizace : 2009

Galerie:

Třicátá léta minulého století jsou mnoha odborníky považována za vrchol noblesy a elegance. To se týkalo nejen módy v oblékání, ale také mnoha dalších krásných výrobků, zejména v automobilovém, nábytkářském či stavebním průmyslu.

Ne jinak tomu bylo i v oblasti vybavení koupelen. Zde převládaly plynulé a zaoblené tvary u van, obdélníková umývadla a dále baterie, odpadní sifony, držáky zrcadel i umývadel – to vše samozřejmě v chromu.

Tento design je dodnes pro mnohé architekty vyjádřením trvalé hodnoty, nadčasovosti, pocitu jistoty a něčeho výjimečného.

Není proto žádný div, že i mezi dnešními staviteli rodinných domů je řada lidí, kteří chtějí prchnout ze sevření vše objímající uniformity a touží po něčem originálním.

Jsou si toho vědomi i výrobci koupelnového vybavení a retro koupelny jsou proto nyní opět v kurzu. Parádní retro koupelna je případným zájemcům k dispozici i v koupelnovém a interiérovém studiu Elements ve Zlíně. Mramorový obklad stěn je zde vkusně a kontrastně doplněn italskou keramickou dlažbou. Obdélníkové umývadlo je umístěno na chromovanou podnož a osazeno stojánkovou baterií s vrtulovými kohoutky. V chromovaném rámu je upevněno také zrcadlo nad umývadlem. Výrazným prvkem koupelny je designový - retro žebříkový radiátor – samozřejmě také v chromu. Čistotu designu koupelny podtrhuje sprchový kout provedený z transparentního bezpečnostního skla s chromovaným kováním. Na retro styl koupelny navazuje i závěsná toaleta s bidetem, kdy poklop toalety byl zvolen v klasické černé barvě. Veškerá sanitární technika i obklady jsou z produkce světoznámých italských výrobců. Můžete si být proto jisti, že pokud navštívíte studio Elements, Vaše retro koupelna bude na té nejvyšší technické úrovni dnešní doby.

Ivo Románek

Galerie:

Jedná se o experimentální projekt ověřující konstrukční možnosti kopule a způsoby jejího opláštění. Sága započala v létě 2011 na loukách v Maxově výstavbou první kopule. Je variací na ozkoušený systém duté hráně, jen s propojením dílů vruty. Je to krása. V zimě jezdí běžkaři skrz ni. A my se rozhodujeme obléknout ji do ledových šatů. Zmrzlá voda na tenké síťovině vytváří nádherné tvary a první varianta opláštění je na světě.

Na jaře 2012 stavíme s americkými studenty klon maxovské kopule 1:2 uprostřed kampusu Catholic University of America ve Washington D.C. Kopule zafunguje skvěle i jako edukativní pomůcka. Dokonce tak skvěle, že o pár měsíců později v létě 2012 vzniká Brněnská kopule. Tu staví studenti Fakulty architektury VUT v Brně a my zase začínáme experimentovat s konstrukcí. Měníme tvar – děláme ji vysokou jak hnízdo divokých včel. A vypínáme dovnitř první pokusnou střechu z čiré folie s odvodněním do středu do dřevěného žlabu. Projekt kopulí tak propojujeme s experimenty s foliemi probíhající už řadu let. Funguje to super a skoro nic to nestojí.

Podzim 2012. Vracíme se k měřítku 1:1 a vystavujeme kopule zkoušce ostrého provozu. Stavíme rovnou 3 velké kopule v divočině. U lanovek skiareálu Králičák pod Moravským Sněžníkem. Dvě slouží jako bar, třetí jako lyžařská škola. Pokračujeme navíc s konceptem workshopů a se stavbou nám pomáhají studenti z architektury v Liberci i v Praze. Pevná prkenná podlaha, zaplachtování čirou folii zevnitř a nad kopulí deštník. Mraky sněhu, mraky lidí. Venku zima, vítr, voda ve všech podobách. Uvnitř lidi, pivo, čaj, grog, lyže. David Kubík k jedné z nich přistavuje ještě podlouhlý foliovník se sezením podél bruslařské plochy. Když ostrý provoz, tak skutečně ostrý. Sníh odtaje a lyžaře vystřídají bikeři a turisti. Pokus stále běží a další kopulky se pomalu připravují.

Galerie:

Místo stavby: Jihomoravský kraj
Stupeň dokumentace: studie, jednostupňový projekt, projekt interiéru
Autor projektu: ARCHCON atelier, s.r.o. – Ing. Irena Truhlářová, spolupráce Ing. Martin Jirsa
Dokončení: stavba 2015, interiér a zahrada 2016; www.archcon.cz
Konstrukční systém: masivní dřevěné panely DEKPANEL
Typ domu: NED
Realizace: DŘEVOSTAVBY BISKUP, s.r.o.
Foto: Martin Zeman
Ocenění: Dřevěná stavba roku 2017 - kategorie Moderní dřevostavby - realizace - Vítěz veřejného hlasování 

Projekt
Na konci února 2013 jsem obdržela od majitelů e-mail se zadáním, s tím, že rodina pobývá část roku v Mexiku. Následovala seznamovací schůzka online a následně návštěva pozemku a seznamovací schůzka s tchánem. Na projektu jsme začali pracovat v dubnu 2013, kdy jsme obě dvě s majitelkou čekaly miminko. Pro majitelku to bylo v té době již třetí dítě. Celá studie probíhala online a setkali jsme se naživo až ve chvíli, kdy byla studie dokončená. Obě děti již byly na světě a živě se našich schůzek účastnily.

Majitelé měli v mnoha ohledech přesnou představu a uměli přesně definovat, co chtějí. Zahraniční reference, které zaslali, byly zajímavé. Oceňuji však, že byli otevřeni diskusi, a když bylo výhodnější jiné řešení, rozhodli se pro něj.

Až při návštěvě v Mexiku jsem si uvědomila, odkud přicházela mnohá inspirace a netradiční požadavky. Překvapilo mě, že i když je tento dům zcela odlišný, má v mnoha momentech atmosféru domu v Mexiku.

Vzhledem k časovému tlaku pro získání stavebního povolení jsme jako první zpracovali projektovou dokumentaci pro stavební povolení a až v dalším kroku jsme řešili prováděcí dokumentaci včetně interiéru.

Největším oceněním bylo, že se na mě majitelé obrátili znovu, pro návrh domu s apartmány v Mexiku.
Irena Truhlářová

Popis projektu
Jedná se o dvoupodlažní objekt rodinného domu s využitelným podkrovím, garáží a zahradním skladem. Dům je určen k trvalému bydlení pětičlenné rodiny.

Jádro hmoty tvoří jednoduchý dvoupodlažní dům se sedlovou střechou o sklonu 18°. V přízemí hmota expanduje směrem na západ, kde sleduje přirozený sklon terénu. Vzniká tak přízemní hmota s krytou terasou a velkorysým obytným prostorem otevírajícím se do krovu. Směrem na východ hmota v přízemí pokračuje zastřešením krytého stání a objektem skladu. Východní a západní křídla jsou propojena krytou verandou. Ze severní strany je k hlavní hmotě připojeno exteriérové schodiště. Dominantním prvkem obou podlaží je zvýrazněná konstrukce a pohledové dřevo. Dřevo se objevuje na fasádách v podobě vodorovného obkladu. Hlavní hmota je obložena obkladem v jeho přirozené barvě, přízemní hmota obývacího pokoje je obložena dřevem s tmavošedou lazurou. Nosné konstrukce přesahů střechy, kryté terasy a záklop jsou pohledové, ze smrkového dřeva s ochranným nátěrem a případně lazurou. Rozlehlé terasy a ochozy jsou dřevěné. Dřevo je v exteriéru doplněno kamenem – v podobě kamenné příjezdové komunikace a cesty, okapového chodníčku a cestičky směrem do lesa vytvořené ze solitérních kamenů. Z exteriéru tvoří hlavní akcent fasády vstupní dveře v tyrkysovém odstínu, které jsou umístěny do jižní části.

Srdcem domu je jídelna s kuchyní s opravdu bytelným stolem a lavicí. Dominantou prostoru je krb. Kuchyně, vizuálně propojená díky velkému rohovému oknu s lesem, navazuje na jídelnu, ale zároveň je od zbytku přízemí oddělená. Z níže položeného obývacího prostoru je pohled soustředěn na široký výhled do zahrady a k lesu. Vzdušné schodiště vede do druhého nadzemního patra prosvětleného i střešními okny, což vytváří příjemnou atmosféru haly horního podlaží. Zde je umístěna ložnice, pokoje dětí a koupelny.

Galerie:

Lokalita                                
areál v nejstarší části obce / od 2. pol. 19. století oddělen od hospodářského dvora jako administrativní centrum / škola v letech 1953 - 2000

Zadání                      
rekonstrukce a dostavba historické budovy z poloviny 19. stol. pro účely prvního stupně základní školy se 7 učebnami, včetně nezbytného zázemí a školní jídelny

Architektura                        
kontrast dvou hmot – původní rekonstruované budovy a nové přístavby / budovy odlišeny tvarovým řešením, rozmístěním otvorů i materiálem fasády / původní budova uvedena do archetypální podoby, která zdůrazňuje její roli v organizmu obce / celková rekonstrukce včetně zcela nové konstrukce střechy a stropů / využity stávající konstrukce a otvory / pro dostatečnou výšku a využitelnost podkrovních prostor zvýšena střecha / přístavba je jednoduchý třípodlažní hranol, prostě položený podél původní budovy a napojený v místě původního schodiště komunikačním krčkem / proporce přístavby štíhlejší a perforace pláště nepravidelně rozmístěnými okenními otvory vnáší do celkové kompozice hravost / optimální využití školního pozemku a ponechání rezervy pro hřiště a školní zahradu

Konstrukce a technologie
standardní a jednoduché postupy a materiály – přístavba vyzděna z Porothermu, veškeré stropy a střechy monolitické z železobetonu / střecha původní budovy s plechovou falcovanou krytinou, na přístavbě plochá střecha s kačírkovým zásypem.

Adresa
Revoluční 903, Hovorčovice

Autor
ARCHITEKT Ondřej Tuček (Praha)

Investor
obec Hovorčovice

Náklady
CZK 19 mil. bez DPH

Zastavěná plocha
373 m²

Obestavěný prostor
4320 m³

Hlavní dodavatel
Kaziko

Projekt
2014

Realizace
2014 - 2015

Fotografie                           
Viktor Tuček – PHOTON

Ocenění                               
nominace na Českou cenu za architekturu 2016
nominace na Cenu Klubu za starou Prahu 2016

Galerie:

Projekt:

*1975                 Praha

1994 - 2001       Fakulta architektury ČVUT Praha, diplomní projekt v ateliéru Jana Bočana

1998 – 2012      praxe v atelierech d u m architekti, Stuart Howitt architects, m4 architekti

2012                  založení vlastního architektonického atelieru

člen České komory architektů od roku 2005.

Jsme malý ateliér 5 architektů. Mezi naše klienty patří obecní a městské samosprávy, stavební a developerské společnosti i individuální soukromí stavebníci. Zabýváme se autorskými projekty občanské vybavenosti, staveb pro bydlení, rekonstrukcemi i urbanismem. Ke každé zakázce přistupuji individuálně a v těsné součinnosti s klientem - prioritou je pro mě vždy kvalita vznikajícího prostředí, ať už veřejného, nebo soukromého.

Kromě navrhování působím jako organizátor i porotce architektonických soutěží, pro starostu MČ Praha 8 pracuji jako odborný poradce.

www.a-tucek.cz

Kontext
Parcela se nachází v klidné a bezpečné lokalitě, s vynikající dopravní dostupností do krajského města. Parcela ze dvou stran sousedí s komunikací - příjezdová místní a polní cesta. Pozemek má ideální orientaci sever-jih, přiměřenou velikost (cca 1000 m2), nachází se v koncové části vesnice, s krásným výhledem do kopců a polí na severní straně. Z polí často přichází poměrně silný vítr. V obci není obchod ani občanská vybavenost, zato je zde rybník, dětské hřiště a les.

Investorem je mladá rodina s jedním ročním dítětem, plánují celkem dvě až tři.

Koncept, architektonické řešení
Základní myšlenkou návrhu je dnes tolik potřebný návrat k ověřeným a tradičním principům. Dům je zděný, půdorysně a funkčně jednoduchý, žije se v přízemí. Krov je nasazen na věnec, bez podezdívek. Podkroví je využíváno na skladování a jako prostorová rezerva pro rozrůstání rodiny.

Forma objektu odráží kontext – stodola umístěná na konci zahrady. Dům získává ideální oslunění a pasivní solární zisky, zároveň také pomáhá odstínit vítr z polí. Výhled ze zahrady je zachován díky pohledům skrze obytný prostor, dům se tak stává v podstatě rámem pro krásný výhled.

Střední francouzské okno je ustoupeno ve fasádě o více než 1 m do hloubky půdorysu a vytváří přirozený přesah střechy a stínění.

Dispoziční řešení
Ze západní strany je orientován vstup a technické zázemí, střední část vyplňuje hlavní obytný prostor otevřený do krovu, východní část je ložnicová, se dvěma pokoji. Dva pokoje v blízkosti sebe jsou v případě takto mladé rodiny téměř jediným správným řešením. Nad technickou částí je v podkroví půdní prostor.

Severní stěna obytného prostoru je pojata jako relaxační, jsou zde navržena dvě okna s rozšířeným parapetem, s možností sezení a výhledu do krajiny. Nad obytným prostorem je otevřená galerie s pracovnou. Pokoj ve východní části podkroví je v současnosti ponechán jako záložní. Koupelna je v objektu záměrně pouze jedna.

Technické řešení
Objekt je navržen jako zděný, ze systému cihel Porotherm T-Profi plněných vatou tl. 380 mm, na betonových základech. Stropy jsou systémové keramické, částečně dřevěné (galerie). Krov je dřevěný, zateplen minerální vlnou mezi krokvemi a v podhledu. Střešní krytina keramická pálená taška např. Tondach Figaro.

Okna jsou navržena jako izolační trojskla. Objekt je vybaven systémem nuceného větrání, vytápění pomocí elektrokotle v kombinaci s krbem s výměníkem, variantně tepelným čerpadlem vzduch-voda.

Technické údaje
Zastavěná plocha RD: 149,87 m² (vč. přesahu střechy)
Obestavěný prostor nadzemní stavby: 774 m³

Galerie:

Rád přináším jednoduchá a racionální řešení, která přirozeně vychází z pochopení kontextu a analýzy hodnot místa. Přestože zpracovávám a koordinuji zejména zakázky středního rozsahu, rád se ponořím do jakéhokoli měřítka.
V současnosti pracuji v projekční kanceláři BAPO s.r.o.
Aktuálně se připravuji na realizaci domu pro svou rodinu, který již ve fázi studie získal ocenění v prestižní soutěži E4 – cihlový dům budoucnosti.

Zajímavé projekty

Vlastní praxe
- RD Slovákovi (studie + projekt vlastního RD) – 3. zvýšená odměna v soutěži E4 – cihlový dům budoucnosti

Bapo s.r.o.
- Vila Brno (studie 2017)
- Vila u Brna (2016)
- Nástavba základní a mateřské školy Viničné Šumice (2016)
- Přírodní koupací biotop Semily (studie 2016)
- Přírodní koupací biotop Úvalno (v provozu od 2017)
- Přírodní koupací biotop Třešť (v provozu od 2016)
- Přírodní koupací biotop Blovice (v provozu od 2014)
- 50+ návrhů přírodních koupališť a mnoho dalších staveb

Vzdělání
- FA VUT Brno – (2009) ved. Ing. arch. Jan Sochor
- FA VUT Brno – (2011) ved. prof. Ivan Koleček

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Představované sídlo českého IT startupu Apiary se nachází v bývalé tovární hale, která je dnes součásti komplexu Forum Karlín v Praze. Hala byla předem načleněna na menší nájemní jednotky a opatřena vestavěným patrem. Dispozice fitoutu a jeho architektonický výraz, který byl předmětem naší práce, se snaží navázat na svébytný charakter průmyslové stavby a uzpůsobit jej potřebám nového nájemníka.

Jedním z hlavních výrazových prostředků návrhu je přiznání „hardwaru“ stavby, tedy konstrukcí a technologického vybavení kanceláří. Původní ocelové konstrukce jsou natřené na bílo a ukázané jako pohledové, ve stropech není užito podhledů, veškeré rozvody jsou viditelné, ponechané ve své přirozené barevnosti.

Také zvolené materiály sledují nastavenou „estetiku přiznaného“, surovou fyzičnost povrchů je možné chápat i jako harmonickou protiváhu virtualitě firemních produktů. V 1.NP je podlaha z průmyslové lakované cementové stěrky, v 2.NP z olejovaných modřínových podlahových palubek „céčkové“ kvality. Vnější zeď s okny je ponechána ve štuku bez finální výmalby. Sklad kol je oddělen přepážkou z tahokovu v  rámu z ocelových jeklů, vestavba v přízemí je obložena hliníkovým plechem. Vestavba recepce je provedena z lakované smrkové překližky. Kuchyně a vestavba schodiště jsou z lamina (antracit). Dělící stěny pracovišť jsou z příčkovek Ytong, stříkaných šedou barvou s přiznanou strukturou (tj. bez omítky). Ocelová konstrukce je těmito příčkami vyplněna metodou hrázdění. Příčky menších zasedaček jsou natřeny antracitovou barvou. Hmota toalet je obložena stejným typem dřeva, které je použito na podlahu.

Přestože šlo o „pouhé“ zařízení interiéru, tématem bylo také hmotové uspořádání vestaveb v obou patrech a práce s přirozeným osvětlením. S výjimkou akustické ytongové příčky oddělující jednotlivá pracovniště ve 2.NP jsou jednotlivé elementy dispozice chápány jako objekty vložené do velkého prostoru haly, samostatně zastropené pod skutečným stropem (v 1.NP), nebo beze stropu, otevřené dennímu světlu (zasedačky ve 2.NP). Aby denní světlo ze stropních světlíků mohlo pronikat i do spodního podlaží, byl ve 2.NP u zadní stěny vyříznut v podlaze podlouhlý otvor.

V souladu s pravidelnou fasádou je interier přízemí dělen na 4 odlišně definované zóny - 1) plechová vestavba, ve které je sklad kol, šatna se sprchou, WC a větší zasedací místnost. 2) dřevěná vestavba s recepcí, odpočinkovým a barovým sezením a relaxační místností. 3) jídelna s modulárními stoly a projekčním plátnem. 4) vestavba schodiště, pod kterým je kuchyň s barem a sklad.

Galerie:

Projekt: