Brutalistní budova pražského hotelu InterContinental a jeho blízké okolí se po 47 letech dočká kompletní rekonstrukce a přestavby. Investorem projektu je česká společnost WIC Prague a.s. vlastnící hotel a přilehlé pozemky, jejími majiteli jsou Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Architektonické řešení pochází z dílny studia TAK Architects, projekt realizuje společnost Metrostav a.s. Rekonstrukce se již rozběhla a její dokončení je naplánováno na prosinec 2022.
Studio TAK Architects přistupuje k projektu nazvaném Staroměstská brána komplexně. První fází projektu je rekonstrukce hotelu jako pozoruhodného architektonického díla. Ta zahrnuje kompletní obnovu obvodových a střešních plášťů, objektových technologií a revitalizaci prostorů, které byly přestavbami na konci minulého století výrazněji poškozeny. Druhou navazující fází projektu je pak nová vrstva architektury hotelu, a především revitalizace jeho navazujícího okolí. Architektonická forma je odvozená z měřítka, logiky a členění architektury z konce 60. let.
Cílem celého projektu je kompletní rekonstrukce exteriéru, interiéru i okolí hotelu za použití nejmodernějších materiálů a technologií s důrazem na ekologické prvky. Dnešní soukromá hotelová zahrada projde revitalizací a otevře se veřejnosti. Novým prvkem bude průchod, který umožní veřejnosti projít z náměstí Miloše Formana přímo k náplavce.
Projekt je rozdělen do několika etap. První zahrnuje odstrojení objektu od nenosných částí, přípravu stavby, průzkumy. Druhá finalizace řešení obnovy fasády a střechy hotelového objektu. Následně na všech stavebních objektech proběhne sanace stávající železobetonové konstrukce, instalace nové železobetonové a ocelové konstrukce včetně hrubých vyzdívek. Pak přijde na řadu instalace technologií a technických zařízení a realizace průchodu na náplavku. Pokračovat se bude finalizací povrchů montovaných příček a podhledů, ve finiši proběhnou realizace sadových úprav, komunikací, zpevněných ploch včetně vnějších inženýrských sítí a přípojek.
V současnosti probíhá odstrojování objektu a příprava na demontáž a montáž obvodového pláště. Obnažení všech nosných konstrukcí odhalilo konstrukční nedostatky a realizační nekázeň, poplatnou době vzniku a době dodatečných statických zásahů v devadesátých letech. Celý realizační tým zahájil práce na řešení těchto nových okolností.
Vedoucím projektu je Josef Majer z divize 9 společnosti Metrostav. „Tento projekt je výjimečný i tím, že stavíme pro českého soukromého investora, který má požadavek, aby použitý materiál byl, pokud to půjde, regionální. Takový požadavek je netypický a my jsme rádi, že v této těžké době můžeme přispět k obnově tuzemské ekonomiky,“ dodává J. Majer.
Metrostav realizuje projekt formou sdružení svých divizí 9 a 3, lídrem je divize 9. Na subdodávkách, se budou podílet i dceřiné společnosti Metrostavu, např. M3 Fasády zajistí fasádní pláště u budovy hotelu i nových objektů.
Galerie:
Kancelář vznikla roce 2002 spojením architektů a stavebních inženýrů, kteří spolu pracovali již řadu let. Stěžejní filozofií společnosti TaK je víra v to, že dům je společným dílem, proměnou potřeb zadavatele, které fantazií architekta získávají obrysy a mění se v prostor. Za dobu své existence kancelář realizovala stovky projektů, programově se věnuje především kontextu historické a současné architektury, hledání rovnováhy mezi památkovou ochranou, požadavky na soudobou funkční stavbu a autentickým výrazem je pro ni současně dialogem, který je součástí její tvorby. Téma se zkušeností více než osmdesáti projektů rekonstrukcí, přestaveb památkově chráněných objektů, konverzí a dostaveb historických areálů na území Prahy a Středních Čech prezentuje i na profilových výstavách, přednáškách a v publikacích.
Ing. arch. Marek Tichý
Architekt a vysokoškolský pedagog, působí na Fakultě architektury ČVUT Praha, v roce 2002 založil a dodnes vede vlastní architektonickou kancelář TaK, která se dlouhodobě věnuje kontextu současné a historické architektury. Ta má ve svém portfoliu mimo jiné více než osmdesát projektů rekonstrukcí a přestaveb památkově chráněných objektů a konverzí historických areálů na území Prahy a Středních Čech. Mezi jinými lze jmenovat Škodův palác, Pachtův palác, projekt Havlovy knihovny na Hradčanech Historickou část Masarykova nádraží, komplex Obecního Dvora nebo domů U Zlatého Anděla na Starém Městě, Werichovu vilu, nedávno přestavěné Divadlo Na zábradlí, právě dokončené rekonstrukce Paláce Elektrických podniků a další. Skupina architektů a stavebních inženýrů se tématu kontextu historické a současné architektury věnuje dlouhodobě. Hledání autentického architektonického výrazu, rovnováhy mezi památkovou ochranou, požadavkem na soudobou a funkční stavu prezentuje nejen na vlastní tvorbě, ale i na profilových výstavách, přednáškách a v publikacích.
Mezinárodní soutěž na nadstandartní síť coworkingových kanceláří. Ve výběru špičková architektonická studia se zkušenostmi s workplace. Vítěz? Ateliér Perspektiv, který svým řešením nejlépe naplnil představu klienta, developerské společnosti Penta Real Estate, a v rekordním čase dokončil první projekt.
Architekti Ján Antal a Martin Stára představili nebývale komplexní pohled na sdílené pracoviště a koncept, který se uplatní v široké škále budov, od novostaveb až po historické a památkově chráněné objekty. Kanceláře v jejich pojetí nejsou jen stoly a židle, ale i propracované komunitní zóny, do posledního milimetru dotažená ergonomie a kvalitní akustika. Toto osvědčené spojení uplatnili také v projektu první pobočky coworkingu BASE, která se v únoru otevřela nedaleko pražského hlavního nádraží v kancelářském komplexu Churchill I.
Interiér, který zraje
Sdílené kanceláře BASE cílí především na manažery a zaměstnance středních a velkých firem, od korporátů až po agentury. Tedy na uživatele, kteří jsou zvyklí na vysoký standard. Pro náročné klienty ateliér navrhuje často, a tak si poradil i v tomto případě. „Vytvořili jsme butikovou atmosféru, která se u coworkingových kanceláří tolik nevidí. Místy vám přijde, že jste v luxusním hotelu,“ popisují Antal a Stára. Na jejich slova dojde hned u recepce – místo klasického pultu tu najdete nábytkovou stěnu a dřevěný ostrůvek. Jako kdybyste právě vkročili do elegantní lobby.
Prémiové jsou i použité materiály, které budou postupně získávat přirozenou patinu a neztratí na půvabu. V přízemí najdete například velkoformátovou dlažbu, v jiných částech coworku zase dubovou podlahu a přírodní linoleum. V komunitních kuchyňkách použili architekti barevné keramické obklady s kontrastními dřevěnými spárovkami, v zasedacích místnostech zvolili odolné profilované sklo. „Jde o kvalitní materiály, které mají dlouhou životnost, a proto se nemusí tak často obnovovat. Nechceme, aby naše projekty generovaly zbytečný odpad,“ vysvětlují Antal a Stára.
Small talk na tržišti
Ateliér Perspektiv si ve svých návrzích zakládá na kvalitním zpracování komunitních zón, které podněcují výměnu nápadů nebo příjemné setkání. Taková místa najdete i v coworkingu BASE. „Inspirovali jsme se architekturou tržnic a interakcemi, které na tržišti probíhají. Lidé tu nakupují, prodávají a hlavně sdílejí. Tuto myšlenku jsme přenesli do pracovního prostředí. Chtěli jsme vytvořit pomyslný ‚creative market‘, kde budou lidé prodávat své myšlenky a obohacovat se nápady druhých. Zkrátka prostředí, které bude stimulovat kreativitu.“
Srdcem komunitního života je zóna s výhledem na Pražský hrad a rušné hlavní nádraží. Využít ji může každý, kdo do kanceláří přijde. „Lidé si sem chodí popovídat, kochat se i pracovat,“ říkají architekti. Prostory se dají jednoduše přizpůsobit, hlavně díky flexibilnímu mobiliáři. Ve výsledku se sem může vejít i přes sto lidí. Nechybí ani praktická místnost určená pro konání workshopů a celodenní školení. A když přijde na networking, můžete si na baru vychutnat lahodné prosecco.
Z baru do ticha
Kanceláře a zasedací místnosti naopak podporují individualitu a soustředěnost. Jednotlivé prostory od sebe oddělují například na míru vyrobené skleněné příčky, které kombinují čiré a profilové vroubkované sklo. V zasedacích místnostech zaručují dostatek soukromí, aniž by narušovaly transparentnost a otevřenost celého coworkingu. Nemusí se tak používat závěsy ani polep, jež bývají standardním řešením.
Právě atypické interiérové prvky byly pro architekty největší výzvou. „Velmi dlouho jsme hledali výrobce, který by takovou příčku dokázal vyrobit. Není totiž běžné na jedné ploše kombinovat různé druhy skla. Do posledního detailu jsme museli promyslet i nosné profily, aby všechno to sklo unesly,“ vysvětlují Antal a Stára, kteří projekt nejen navrhli, ale zastali i roli projektantů a zpracovali realizační dokumentaci. A protože projekt běžel ve velmi rychlém tempu – od návrhu do realizace uběhlo jen osm měsíců –, vytvořili architekti informační model budovy (BIM), tedy digitální 3D model. Ten jim umožnil efektivně koordinovat projekt v reálném čase, mít přehled o všech probíhajících pracích a postupu ostatních odborníků. „Už při navrhování vás program upozorní na případnou kolizi, díky tomu pak nedojde k nepříjemným překvapením v průběhu stavby,“ říká Antal a dodává: „Spoustu věcí jsme řešili až za chodu a museli rychle hledat vhodná řešení, což bylo velmi náročné. Díky digitalizaci projektu se nám ale všechno podařilo dotáhnout a úspěšně klientovi prezentovat každý aspekt návrhu.“
Design pro lidi i přírodu
Také udržitelnost je pro architekty velkým tématem. „Vnímáme ji jako podmínku kvalitní architektury. V každém projektu se proto snažíme používat recyklované a přírodní materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu,“ popisují autoři návrhu. V coworkingu BASE architekti využívají akustické obklady od firmy Re:felt z recyklovaných PET lahví. Na podlahu zase použili přírodní linoleum od značky Tarkett, pocházející z obnovitelných zdrojů.
Přibýt by měla také díla lokálních designérů, která jinak univerzální design zasadí do konkrétního města a prostředí – už teď s nimi architekti pracovali při focení interiéru. K vidění je třeba kolekce porcelánových objektů Hände Hoch! od ateliéru Qubus, skleněné vázy Bandaska od studia DECHEM, kolekce váz Nueevo od ateliéru LLEV, skleněné objekty Heritage od designéra Jiřího Krejčiříka nebo vázy BIG od legendy českého designu Jiřího Pelcla.
Pracovní základna v teplárně
Další coworking ze sítě BASE se plánuje otevřít v Bratislavě, a to v novém areálu Sky Park, kde svůj rukopis zanechala mimo jiné i Zaha Hadid Architects. Ten vznikl na brownfieldu, kde kdysi stávala velká průmyslová zóna. Zachovala se z ní jen teplárna, která je národní kulturní památkou a jedním z mála odkazů na industriální minulost města. Ve 40. letech ji navrhl Dušan Jurkovič, významné jméno slovenské architektury 20. století.
Studio Perspektiv zohlednilo při navrhování interiéru nejen historii objektu, ale také moderní skleněnou vestavbu. „Snažili jsme se prostor doplňovat a navazovat na něj stylem i geometrií nových prvků. Zároveň jsme ale chtěli, aby bylo jasně rozpoznatelné, které části jsou nové a které původní – nesnažíme se originální dílo napodobovat,“ říkají architekti Ján Antal a Martin Stára. Zato se dílo velikána nebojí interpretovat v duchu 21. století: protože si rádi hrají s grafikou, po interiéru budou rozmístěny prvky, jež odkazují na dekorativnost Jurkovičových návrhů.
Ucelený pohled na sdílené pracoviště tak ateliér Perspektiv uplatnil v pražské novostavbě i bratislavské národní kulturní památce. Obě místa už na první pohled patří k sobě – nabízejí desítky možností, kde pohodlně pracovat nebo si popovídat nad skleničkou toho nejlepšího vína.
Realizace: 2020
Plocha: 1911 m2
Fotografie: Mojmír Bureš, Artspeak Studio
Set up: Michal Bým (Artspeak Studio), Barbora Babocká
Použité produkty a designová řešení, dodavatelské spolupráce:
Designové materiály
- Re:felt akustické obklady
- Hunter Douglas Heartfelt akustický podhled
- AGC glass profilované sklo
- Tarkett přírodní linoleum
Nábytkové zařízení
- nábytek na míru, realizace interiéru Brick / brickpraha.cz
- svítidla Flos
- svítidla Marset
- nástěnná svítidla Louis Poulsen
- stolní svítidla Tom Dixon
- nábytek Vitra
- nábytek Inclass
- nábytek Kristalia
- nábytek Pedrali
Dekorace
- Dox by Qubus / doxbyqubus.cz
- Qubus / Jakub Berdych kolekce Hände hoch! / qubus.cz
- Jiří Krejčiřík / kolekce Heritage, kolekce Unbalance / jirikrejcirik.com
- Jiří Pelcl / kolekce big/ pelcl.cz
- Dechem / kolekce Bandaska / dechemstudio.com
- LLEV / kolekce Nueevo / llev.cz
- Vitra / vitra.co
Galerie:
Projekt:
V krásné přírodě předhůří moravskoslezských Beskyd se na okraji města Frenštát pod Radhoštěm nachází nepřehlédnutelná stavba. Touto stavbou je Hotel Bartoš. Ten v uplynulém období prošel zásadní rekonstrukcí. Výtvarný návrh a koncept přestavby kdysi obyčejného dvoupodlažního panelového objektu vzešel z dílny zlínského designéra a projektanta Petra Stibory. Zdařilá přestavba změnila hotel k nepoznání. V současné době je z něj moderní soudobá stavba, která se pyšní originální architekturou a nekonvenčními stavebními řešeními. Nás zajímalo, jaké bylo zadání investora při prvotních úvahách o přestavbě Hotelu Bartoš. Spojili jsme se proto s autorem výtvarného návrhu, Ing. Petrem Stiborou. Ten k tomu v úvodu našeho setkání říká:
S investorem, panem Bartošem nás pojilo dlouhé přátelství neboť jsem pro něj navrhoval již dříve některé drobné privátní projekty. Nicméně mnou navržená přestavba objektu, domu služeb města Frenštát na sídlo firmy pana Bartoše již dříve získala ocenění fasáda Moravskolslezského kraje. Samotná přestavba hotelu má svoji historii. Ta sahá až do roku 2006, kdy se pan Bartoš stal rovněž majitelem areálu Horečky / bývalé rekreační středisko G. Klimenta/. Areál na Horečkách jsem si zamiloval, je tam krásné genius loci. Kolega Kamil Mrva tam již dříve navrhl dva krásné projekty, zvoničku a restauraci Rekovice.
Po zvážení všech pro a proti jsme se nakonec rozhodli pro redesign stávajícího hotelu, jehož majiteli byli manželé Bartošovi. Hotel Bartoš je totožný s objektem bývalého hotelu Sport, který pamatuje návštěvy legendárního skokana Jiřího Rašky. Tvořil jej klasický dvoupodlažní železobetonový panelový objekt ze 70-let s podsklepeným suterénem a garážemi. Objekt byl zastřešen plochou střechou. K první rekonstrukci byl přizván významný frenštátský architekt, pan Krkoška, který na plochou střechu nasadil mansardový krov a objekt paneláku i s fasádou v rámci možností polidštil.
Na jakých principech se rodil výtvarný návrh stavby?
Výtvarný návrh byl víceméně druhotným aspektem při zpracování návrhu rekonstrukce stávajícího hotelu. Na prvním místě bylo vyřešit nové zadání, změna dispozičních požadavků, včetně potřeby vybudovat kongresový sál, využít podkroví pro další ubytovací kapacity a vše doplnit o relaxační zázemí pro ubytované v suterénu. Nedílnou součástí úprav samotného objektu hotelu bylo i dotvořit jeho okolí, přístupové cesty, parkování, bezbariérový vstup a zejména pak zahradní sadové úpravy s novou výsadbou, na kterých pracoval zahradní architekt pan Jiří Kovařík. Celý projekt se vyvíjel postupně z důvodu, že jsme takříkajíc „za pochodu“ prověřovali, jaké zásahy nám umožní stávající konstrukce hotelu-paneláku.
Navíc, v době zpracování projektu jsem byl pracovně dlouhodobě v zahraničí. O to zajímavější zkušenost to pro mě byla.
Čím jste se inspiroval?
Zhruba před 20 lety, kdy jsem se podílel na projektech v Itálii, jsem zde viděl novostavbu objektu tiskárny v Rovatu v Itálii, kde byla obdobná technologie falcovaného plechu s barvou povrchu v podobě patinové mědi použita jak na střeše, tak i na fasádě. Do dnešního dne na ten inspirativní okamžik vzpomínám.
A ta správná chvíle nadešla, když mne napadlo s falcovaným plechem pracovat při tvorbě návrhu hotelu Bartoš.
Objevil jsem víceméně náhodou materiál Prefalz, s imitací patinované mědi a bylo rozhodnuto. Možná bych nyní použil třeba jiný odstín, nicméně mým koníčkem je historická architektura / spolupracoval jsem na několika projektech barokních zámků a odtud pramení můj vztah k patinované mědi.
Tyto aspekty určily tvar střechy a ostatní detaily na návrhu hotelu Bartoš. Využili jsme například 75 procent konstrukce z původního návrhu mansardové střechy arch. Krkošky, respektive se jeho konstrukce pouze upravila a zaoblily se hrany.
Co Vás vedlo k širokému použití materiálů Prefa ve skladbě obvodového pláště objektu?
Pozor! S tímto materiálem lze výborně pracovat jak v exteriéru, tak i interiéru.
V exteriéru je vysoce odolný, dožije se určitě stejně, jako měděné barokní střechy. Za nejdůležitější jeho vlastnosti považuji jeho lehkost a tvarovatelnost.
Splnily materiály Prefa Vaše estetická i funkční očekávání?
Na 100 a víc procent. Materiál umožňuje vytvořit nádherný a trvalý výsledek, pokud řemeslníci provedou správně všechny detaily a spoje. Dovoluje kombinovat architekturu a sochařinu.
Jak jste s konečným výzorem díla spokojen?
Tak tuto otázku byste měli směřovat spíše na investora. Nicméně dle mých informací je s výsledkem díla velmi spokojen a neméně spokojen jsem díky tomu i já, uzavírá s úsměvem naše setkání Petr Stibora.
Ptal se a za rozhovor děkuje
Ivo Románek
Galerie exterier - vývoj:
Galerie - interier po přestavbě:
Ing. Petr Stibora se narodil v roce 1964. Je absolventem FAST VUT Brno oboru pozemní stavby a statika , když studia úspěšně zakončil v roce 1986.
Celý profesní život se však od ukončení studií zabývá pouze architekturou doma a v zahraničí.Je nositelem několika ocenění odborné veřejnosti za architekturu v ČR, jakými jsou kupříkladu Grand Prix, Stavba roku apod. Na poli designu je pak spolunositelem ocenění v ČR Grand Prix, Red Dot v Neměcku a Good Design v USA.Jeho projekty interiérů byly realizovány nejen v ČR, ale i v Německu, Rakousku, Itálii, USA, Rusku, Ukrajině a Gruzii.
Architektura je jeho celoživotním posláním. Jeho koníčkem je totiž historická architektura, když se již dříve podílel na návrzích interiérů a exteriérů Zámku Hranice, Zámku Holešov a dále kupříkladu historických lékáren po celé ČR.
V souladu se zpřísňováním vyhlášky o energetické náročnosti budov a trendem výstavby dokonale těsných rodinných domů význam řízeného větrání s rekuperací roste. Využijte jedinečnou možnost na prohloubení znalostí a zúčastněte se odborných školení Zehnder. Webináře jsou zařazeny do celoživotního vzdělávání členů ČKA a ČKAIT.
Novostavby rodinných domů se neobejdou bez větrání s rekuperací tepla
Dodavatelé nebo vlastníci nových rodinných domů musí zlepšit jejich vlastnosti tak, aby vše odpovídalo zpřísněným stavebním předpisům z hlediska energetické účinnosti budovy. Pro získání stavebního povolení musí být PNEB v kategorii C od 1.9.2020 dle vyhlášky 78/2013 Sb. Od 1.1.2022 budou požadavky dle novely této vyhlášky ještě přísnější a větrání s rekuperací tepla bude nezbytné téměř v každé novostavbě domu.
Dokonale izolovaný dům vyžaduje pravidelné a dostatečné větrání i pro vlastní komfort bydlení. Kvalitní řešení řízeného větrání představuje investici. Dodavatelé nebo vlastníci k udržení nákladů na stanovené úrovni požadují ekonomické řešení, ale kvalitní, spolehlivé a energeticky účinné dostupné za rozumnou cenu. To naleznou u švýcarského výrobce Zehnder, jedničky na trhu v rekuperacích a designových radiátorech, který nabízí kompletní větrací systémy pro každý rozpočet.
Zúčastněte se školení a webinářů 2021 a získejte odborné znalosti a prodejní argumenty, nezbytné pro nalezení nejhodnějšího řešení pro zákazníky a získání jejich důvěry. Seznamte se s novinkami v oboru. Kurzy jsou bezplatné, 1-denní, v Zehnder Akademii nebo online. V případě účasti na dvou po sobě jdoucích školeních je ubytování zdarma.
I. Odborná školení – na větrání, radiátory i stropní sálavé panely
Při odborných školeních budete mít příležitost se seznámit produkty a řešeními Zehnder a otestovat si teoretické znalosti na funkčních výrobcích. Probíhají v Zehnder Akademii v Sezimově Ústí. Jeden typ školení „Komfortní větrání 1“ také v Husky a Zehnder Akademii v Praze. Pokud školení nebude možné uskutečnit vzhledem ke Covid-19, budou nahrazena "online" školeními ve stejných termínech a časech. Témata školení v kostce:
II. Odborná školení – online
Máte to do Zehnder Akademie v Sezimově Ústí daleko? Chcete se přesto seznámit s větráním s rekuperací tepla a produkty Zehnder? Základní školení Komfortní větrání 1 probíhají rovněž online. Nemohou plně nahradit prezenční školení v Akademii Zehnder s vyzkoušením výrobků a prohlídkou funkčního systému větrání, ale uvedou Vás do problematiky větracích systémů s rekuperací tepla. Účast je bezplatná, jen na základě předchozího přihlášení. Nejbližší termíny: 5.3., 9.4., 7.5., ...)
III. Webináře
Webináře Zehnder jsou zaměřené na zajímavé téma, okruh výrobků nebo novinky, při kterých si můžete rozšířit své znalosti. Vysílají se živě ze studia, zodpoví se i dotazy účastníků. Jsou zařazeny do celoživotního vzdělávání členů ČKA: 1 akreditační bod i ČKAIT: 0,5 bodu.
Přehled nejbližších webinářů:
Webináře, které již proběhly, můžete shlédnout i dodatečně. Ten poslední 22.1.2021 na téma „Proč volit řízení větrání s rekuperací tepla Zehnder? V čem je lepší než konkurence?“ zhlédlo více než 4.600 návštěvníků. Podívejte se také https://www.youtube.com/watch?v=CbVM-AEghPU
Poznamenejte si termíny školení a webinářů Zehnder do kalendáře nebo se rovnou přihlaste.
Termíny, podrobné informace a přihlášky naleznete na stránce Školení a webináře Zehnder pro rok 2021.
Zehnder – vše pro komfortní, zdravé a energeticky úsporné vnitřní klima
M +420 731 41 44 43, T +420 383 136 222, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.zehnder.cz
■ Zehnder Akademie, Pionýrů 641, 391 02 Sezimovo Ústí 2
■ Husky & Zehnder Akademie, Vídeňská 573, 252 42 Vestec u Prahy
Profil společnosti: Zehnder Group Czech Republic s.r.o. je dceřinou společností švýcarského koncernu Zehnder Group, založeného v roce 1895. Se 17 výrobními závody a více než 3.000 zaměstnanci patří k technologické špičce v oblasti designových koupelnových a bytových radiátorů, komfortních systémů větrání s rekuperací tepla a stropních sálavých systémů pro vytápění a chlazení.
Galerie:
Společnost Wienerberger AG, největší světový výrobce cihel, tradičně pořádá každé 2 roky soutěž Brick Award, jejíž jubilejní 10. ročník byl právě zahájen. Do aktuálního ročníku Brick Award 2022 lze právě nyní přihlásit výjimečné cihlové stavby z celého světa.
Zapojit se mohou také čeští architekti či odborná veřejnost, a to elektronicky prostřednictvím webové stránky wienerberger.cz/brick-award/. Pro vítězné projekty jsou připraveny zajímavé finanční odměny v každé kategorii. Cihelné stavby je možné přihlašovat až do 8. dubna 2021 včetně.
Soutěž Brick Award se poprvé uskutečnila v roce 2004 a je prestižní architektonickou soutěží, která oceňuje vynikající příklady moderní a inovativní architektury cihlových staveb. Společnost Wienerberger tímto vyzývá k podávání přihlášek pro jubilejní 10. ročník Brick Award 2022. V posledním ročníku Brick Award 2020 se soutěž těšila mimořádnému zájmu, celkem se přihlásilo 644 projektů z 55 zemí.
Ocenění Brick Award je spojeno i v tomto ročníku s finanční odměnou ve výši 7 000 EUR pro vítěze hlavní ceny a 5 000 EUR pro každého z vítězů jednotlivých kategorií.
Soutěž je rozdělena do pěti kategorií:
• Příjemný domov: rodinné domy, dvojdomy a malé bytové projekty vysoké architektonické kvality, které poskytují pohodlné, zdravé a udržitelné bydlení.
• Společné bydlení: bytové domy, které nabízejí inovativní rezidenční řešení, které zohledňuje trendy a výzvy urbanizace, jakými jsou nedostatek prostoru, sociální výzvy a nové životní koncepty.
• Společná práce: komerční, administrativní a průmyslové stavby, které poskytují pohodlné, estetické a funkční prostory.
• Sdílené společenské / veřejné prostory: pohodlné, estetické a funkční veřejné budovy pro vzdělávání, kulturu a zdravotní péči, veřejná místa a projekty infrastruktury.
• Inovace / novátorské projekty: inovativní koncepty a netradiční způsoby využití cihel, jakými jsou nové stavební technologie, na míru vyráběné cihly nebo využití ornamentů v projektu.
Kategorie ocenění mohou podléhat mírným změnám v závislosti na ročníku a vývoji trendů a aktuálních témat.
V předložených projektech musejí hrát významnou roli keramické výrobky od pálených cihel po lícové cihly, keramické obklady nebo cihelnou dlažbu. Účast v soutěži není podmíněna použitím výrobků společnosti Wienerberger. „Speciální pozornost se bude věnovat tomu, jak projekt kombinuje funkčnost, udržitelnost a energetickou účinnost. Dalším důležitým a podmiňujícím kritériem je, aby byl projekt aktuální, tj. dokončen v roce 2018 nebo později,“ dodává Ing. Pavla Peterková, vedoucí marketingu.
Po uzavření přihlášek nominuje odborná porota složená ze světových expertů na architekturu 50 nejlepších projektů, které budou zveřejněny během podzimu 2021. O vítězích v 5 kategoriích včetně hlavní ceny rozhodne odborná porota složená ze světových expertů na architekturu koncem jara 2022. Poté proběhne oficiální předávání cen ve Vídni.
Všechny informace k soutěži a odkaz na registraci projektu naleznete na webu wienerberger.cz/brick-award/.
Galerie:
Téma záchrany památek často vyvolává kontroverzní reakce napříč společností. Při rekonstrukci historicky významných budov hraje roli řada faktorů. Důraz je kladen na zachování původního vzhledu objektu a nutností je splnění požadavků kladených památkáři. Dalším důležitým faktorem je financování, památky bývají často velmi zchátralé, a proto náklady na rekonstrukci šplhají do astronomických výšek. Projekty Chateau Troja Residence a Vila Kajetánka jsou krásným příkladem toho, jak lze historicky významné budovy zachránit, vdechnout jim nový život při zachování původního genia loci a jak celou rekonstrukci financovat díky výstavbě nových objektů pro rezidenční bydlení.
Chateau Troja Residence
Sedmá městská část se může pyšnit zachráněným historickým objektem. Areál panského statku ze 17. století, který od 80. let 20. století chátral a poslední ránu mu zasadily ničivé povodně, se proměnil v exkluzivní místo k životu. Záchraně šesti památkově cenných objektů pomohla výstavba sedmi novostaveb, a tak v bezprostřední blízkosti Trojského zámku vzniklo luxusní bydlení spojující památky ze 17. s komfortem 21. století.
I přes mimořádnou náročnost záchranných prací s nejistým výsledkem se týmy architektů a developera pod nesmlouvavým dohledem památkářů rozhodly cenné objekty a jedinečný genius loci zachovat pro další generace. Historické budovy byly poškozeny absencí dlouhodobé údržby, která je oslabila a odhalila jejich slabá místa, aby pak dílo zkázy dokončila rozlitá Vltava. Na řadu tak musely přijít netradiční a nákladné stavební postupy. „Náročnost rekonstrukce byla enormní, ale podařilo se. Z výsledku máme radost nejen my, investor a památkáři, ale i noví obyvatelé,“ komentuje architektka Jana Mastíková ze studia LOXIA, které je autorem celého projektu. Součástí stavebních a rekonstrukčních prací byla také řada moderních a technicky zajímavých prvků, např. unikátní prosklený výtah, specifická výsuvná okna řízená meteostanicí a další.
Vzhledem k tomu, že celková rekonstrukce a záchrana historických památek dávaly ekonomický smysl jen díky vzniku novostaveb, bylo nezbytné najít takové řešení, aby původní budovy a novostavby spolu ladily, přirozeně splynuly s okolím, ale také vyhovovaly životnímu stylu 21. století. „Co se ze začátku tvářilo pro mnohé jako jednoznačný hendikep, ukázalo se v důsledku jako jedna z nejsilnějších stránek projektu,“ popisuje architektka. „Pojítkem všech, tedy starých i nových staveb jsou barokní mansardy. V původních částech se navíc podařilo zachovat působivé vikýře a klenby, které vnášejí do interiérů další zajímavé prvky,“ nastínila hledání spojení mezi staletími Jana Mastíková. Celý komplex odpovídá hustotě okolní zástavby, kde se nacházejí zejména soukromé vilky.
V obou částech architekti navrhli 72 bytů. Novostavby mají terasy a balkony, ze kterých jsou příjemné výhledy na památky v okolí. Samotnou kapitolou je 6 luxusních penthousů v posledních podlažích objektů. Ty mají samostatná oddělená parkovací stání, soukromý vchod z garáží, vlastní výtah, vinný sklep či wellness.
Součástí exkluzivního rezidenčního areálu jsou i okouzlující romantické zahrady stylově navazující na geometrické francouzské zahrady Trojského zámku. Pěstěná zahrada Chateau Troja Residence je komponována jako soubor několika propojených komorních zahrad. Zahrady se svěží, bujnou i tvarově upravenou zelení poskytují vizuální požitky a odpočinutí na „Nádvoří“ areálu, u vodních prvků, ve stinných zákoutích nebo v „Zahradě s labyrintem a slunečními hodinami“. Procházka zahradou se všemi průhledy, promenádami, sochařskými plastikami i stinnými zákoutími tak nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečný zážitek.
Developerský projekt Chateau Troja Residence získal v roce 2019 ocenění jak veřejnosti, tak odborné poroty v soutěži Realitní projekt roku.
Obytný soubor Kajetánka
V blízkosti historické usedlosti Kajetánka v Praze na Břevnově, jejíž historie sahá až do 16. století, vznikl obytný soubor, který sdílí park společně s historickými budovami. V 17. století sloužila Kajetánka jako malý klášter, později byla přestavěna na malebný zámeček, v roce 1948 byl objekt vyvlastněn a v průběhu 20. století zchátral. Vzhledem ke stavu budovy byly náklady na rekonstrukci tak vysoké, že město ve svém rozpočtu nenašlo na obnovu této historické budovy dostatek finančních prostředků. Nakonec se ale našel způsob, jak zchátralému objektu vdechnout nový život – výměnou za rekonstrukci Kajetánky město povolilo citlivou výstavbu nových obytných domů. V rámci rekonstrukce byl zámeček z dispozičního hlediska zachován, dominantním prvkem je stále prostor haly a salonků po obou stranách schodiště. Budova je nyní využívána jako restaurace, v přízemí je proto kuchyně s příslušným zázemím, v patře pak administrativní blok pro vedení objektu. Hygienické zázemí je v obou podlažích v severozápadní části budovy.
Nově postavený bytový soubor se skládá ze 145 bytů ve čtyřech čtyř a pětipodlažních budovách. Komplex nabízí bytové jednotky s dispozicemi od 1+kk do 3+kk o velikosti od 37 do 90 m². Čtyřpodlažní novostavby, které jsou založeny na plošné desce vyztužené patkami a pasy, mají dvě podzemní podlaží – v suterénech se kombinuje pásmo bytových jednotek se sklepními kójemi, technickými prostory, včetně kotelny a garážovým prostorem. V nadzemních podlažích jsou ze dvou schodišť s výtahem přístupné byty. Solitérní pětipodlažní budova má střešní terasu a částečně i půdní prostor. Parkovací stání v objektech jsou řešena podzemními garážemi a každý přízemní byt má vlastní předzahrádku.
Součástí návrhu, jehož autorem je studio LOXIA, byla nejen rekonstrukce historického zámečku a výstavba nových rezidenčních objektů, ale také obnova oranžerie a zahradního domku a úprava parku, rybníka a komunikací.
Historicky cenná barokní budova oranžerie byla postavena v polovině 18. století a v průběhu 19. století byla přestavěna pro obytné účely. Po rekonstrukci nabízí tato budova luxusní bydlení, které poskytuje veškerý komfort a moderní vymoženosti. Byty s vlastními předzahrádkami jsou vícepodlažní – v krajních křídlech objektu mají tři úrovně (dvě podlaží a obytné podkroví), byt v rondelu má podlaží tři, plus obytné podkroví.
Obytný soubor Kajetánka získal v rámci Realitního projektu 2011 několik ocenění: Cena odborné poroty za 2. umístění v České republice, Cena odborné poroty za 1. umístění v regionu Praha 6 a Cena veřejnosti v regionu Praha 6.
Osvícený investor
Pro oba projekty záchrany významných památek prostřednictvím výstavby nových objektů našla LOXIA stejného osvíceného investora – společnost Coast Capital Partners (CCP). Pánové Doron Friedman a Daniel Aalsvel zaměřili svou firmu na projekty spojné s historickým dědictvím. Kultura v jejich pojetí spojuje historii s budoucností a o to se snaží ve všech svých projektech. Díky spolupráci LOXIA a CCP se tak podařilo zachránit významné historické památky a zároveň vybudovat ve dvou pražských lokalitách jedinečné bydlení s respektem k daným místům.
Galerie:
Černá perla. Přesně tak se říká administrativní budově v pařížské městské části La Défense. Stavba ze 70. let dostala před nedávnem nový „kabát“. Plášť je elegantně černý a korunuje mu nepřehlédnutelná hliníková střecha v měděném odstínu. Falcovaná krytina PREFA se zde představuje opět v nejlepším světle.
Versailleská škola
Vincent Eschalier vyrostl ve Francii, ale žil také v Anglii. Již od šestnácti měl jasno a chtěl se stát architektem. Předpoklady měl skvělé. Zajímalo ho vždy umění, obrazy, sochy a neměl problém ani s matematikou nebo fyzikou. Po střední škole zamířil do Ameriky na praxi ve washingtonské architektonické kanceláři. Když se vrátil zpět, zvítězila u něj univerzita ve Versailles. Jeho rozhodnutí se vyplatilo. „Díky této škole jsem začal vnímat i jiné záležitosti, které souvisejí s architekturou, například geologii, umění a zeměpis,“ říká Eschalier, jehož první architektonickou prací byl sportovní areál pro ragbisty.
Výzva s číslem 5
Eschalier je individualistou, který sbírá pracovní zkušenosti již od svých šestadvaceti let. Procestoval téměř celý svět a poznával architekturu například i v Hongkongu nebo Sydney. Když otevřel vlastní architektonické studio, byl jeho první samostatnou zakázkou návrh jedné z pařížských galerií. Ve Francii se dostal i k další zajímavé výzvě, a to na předměstí Paříže v obchodní čtvrti La Défense, pro kterou jsou charakteristické moderní budovy a mrakodrapy. Jedna ze staveb ze 70. let potřebovala rekonstrukci a ujal se jí Eschalier.
Zajímavostí je, že se celým projektem táhlo jako červená nit číslo 5. „Na rekonstrukci jsme dostali pět měsíců a k dispozici bylo pět milionů eur. Plášť budovy měl povrch 500 metrů čtverečních,“ vyjmenovává architekt. Vzpomíná také, jak si poradil s proporcemi atypické stavby, situované horizontálně. „Rozhodl jsem se, opticky ji zvednout. Navrhnul jsem proto černé opláštění, čímž získala vertikální vzhled. Díky jižní orientaci „plachet“ se tady může odrážet více světlo a slunce,“ popisuje své dílo, kterému se někdy říká „černá perla“.
Měděná koruna
I přes úpravu povrchu stavby se Eschalierovi zdálo, že je potřeba ještě něco přidat. Jako závěrečný bod své práce proto zvolil extravagantní střešní prvek. „Chtěl jsem, aby horní část budovy nebyla jen technickým zázemím, které jsem skryl pod dřevěnou konstrukcí. Nad ní vznikla kopule ve tvaru trojúhelníku a stala se tak jakousi korunou budovy. K docílení ideálního optického efektu jsem nechal její povrch potáhnout PREFA falcovanými šablonami 29×29 v barvě mědi. Lidé se odsud nyní mohou z terasy kochat vyhlídkou na Eiffelovku,“ popisuje architekt.
Krása, která nestárne
Jedno z hlavních kritérií znělo, že by budova neměla příliš podléhat zubu času. „Pláty jsou vyrobeny z hliníku, což je velice trvanlivý materiál. Neztrácí barvu a dlouho vydrží. Odolá i počasí a nepříznivým vlivům okolí,“ vysvětluje Eschalier, který u krytiny PREFA chválí také bezproblémovou manipulaci při pokládání. Ani oblé části budov nemusí představovat žádnou překážku, což se potvrdilo právě při instalaci střechy. „Krytina z hliníku se ukázala jako dobré rozhodnutí. Stavba ladí s okolními domy, ale přesto je černá perla nepřehlédnutelná,“ doplňuje architekt.
O projektu:
Název projektu: Blackpearl |
Realizace: Parisis Rénovation, Philippe Battais |
Vila s fontánou je zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům. Když jsme ho poprvé viděli, nevypadal jako dnes.
Pachy jsou vjemy. Pokud se jedná o pachy příjemné, můžeme je nazývat vůněmi. Tyto vjemy lze získat pomocí čichových receptorů. Spojení několika specifických vůní dělá to, čemu se říká vůně domova. Pro Grétu byla s domovem od malička spojená vůně zkaramelizovaného cukru a ovocných šťáv, která se prolínala odérem čerstvě zalitých kytek v zimní zahradě, kde se také ovocné koláče servírovaly. V neposlední řadě byla součástí vůně domova zatuchlina starého papíru průvodcovských knížek snad z celého světa. Ty tiše a bez hnutí snad desítky let spočívaly v knihovně v obýváku a připomínaly cesty tehdy ještě mladých rodičů do dnes již neexistujících států.
Klára otevřela okno a do ložnice se nahrnul ranní chladivej vzduch. Každý ráno takhle vstává a užívá si jejich dům, kterej už dávno není nově opravenej. Dneska má Gréta dvacátý narozeniny. Petr jel pro kytku a na nádraží a Klára musí zatím rychle upéct borůvkovej koláč, co má Gréta tak ráda. Kuchyni provoněla vůně kynutýho těsta s drobenkou a z otevřený trouby unikaly obláčky sladkých chutí a připálený šťávy z borůvek, která přetekla z pekáče na dno trouby. Gréta je na cestě z Vídně, kde studuje vysokou. Cvakla branka a to znamená, že ti dva už jsou z letiště doma. „Kiliáne, slez dolu, ségra je tu!“ křikne na dorůstajícího týnejdžra Klára a letí ke dveřím. Ještě než stihne proběhnout chodbou, uvědomí si, že to Gréta vzala předem kolem fontány, aby mámu překvapila. Kufry bouchnou o dlažbu v zimní zahradě a ozve se: „Uf, konečně doma.“
Petr se podíval na pána, který svým vzhledem i chováním připomínal někoho z rodiny Kludských či Berousků. Urostlý chlapík s ležérně rozepnutou košilí a bujarým prsním porostem se měl stát jejich partnerem při stavbě domu. Chlapík se oháněl slovníkem, který by někomu mohl dodat jistotu, že bude rekonstrukce „pís of kejk“, ale Petr tenhle pocit neměl. Podivný mrazení v zátylku mu naznačovalo, že tahle stavba bude mít příběh.
Pavel dorazil na schůzku včas. Jeho ojetá Škoda Superb suverénně vymetla při průjezdu rozbitou vozovkou na Praze 5 pár děr a ohlásila kolemjdoucím, že už párkrát putovala napříč Evropou do slunného Chorvatska. To aby její posádka chytla trochu bronzu a nechala zezlátnout zatočené chlupy na hrudi pod středomořským sluncem. Být včas na schůzce s novými klienty je však věc absolutně nejpřednější, a tak auto přeskočí ještě několik nezáplatovaných pražských kráterů a zastavuje u místa domluveného setkání. Neformální prostředí s odérem cigaretové minulosti a kyselé pivní přítomnosti bude dobrým testem odvahy lidí, kteří se s Pavlem rozhodli stavět dům.
Kilián seběhl z pokoje dolů. V zimní zahradě se zastavil a koukal, jak se slunce odráží od hladiny fontány do stropu a hází desítky zlatavých prasátek. Venku bylo zase takové to vedro, co v létě sežehává trávníky a pomáhá místním zahrádkářům produkovat nejsladší jahody široko daleko. Ségra počká, pousmál se, přehoupl se přes žebřík a skočil kufra do ledové vody. Máma jen zvedla obočí a začala krájet koláč.
„Dobrý den, Jakube a Honzo. Děkujeme, že jste za námi dorazili z Liberce a mohli jsme Vás osobně poznat. Zasíláme slíbené plány viz. příloha a ještě krátký souhrn naší situace.“ bylo napsáno v doručeném e-mailu. Já ale nejsem Jakub, posteskl si Lukáš a ještě jednou proletěl očima popletený úvod zprávy. Bylo půl páté odpoledne, slunce pálilo do olovově šedivých závěsů a nekompromisně za letu sušilo všechny oblbnuté mouchy, které se dostaly do pekla mezi oknem a závěsem. Klimatizace hučela naplno a studiem se vznášela ta typická vůně kafe, která se míchala s pachem cigaret a klimatizace. Kdyby někdo chtěl udělat parfém Mjölk, jeho tělo by se skládalo právě z těchto ingrediencí.
Vila s fontánou je zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům. Když jsme ho poprvé viděli, nevypadal jako dnes. Byl zatížen nánosy, které se na něj v průběhu let nalepily, a jeho prvorepubliková jiskra byla dávno pryč. Dnes už vila opět září. Statné borovice se rozpínají nad její střechou a stříbrné praporky světla se odráží od vodní hladiny do zimní zahrady s fíkusem. Z dálky je slyšet projíždějící vlak a sem tam zavane vůně řeky, která se proplétá údolím nedaleko od domu.
Technické informace
Architektonické řešení je založeno na očištění stávajícího rodinného domu od nevhodné přístavby garáže. Místo garáže je navržena jednoduchá hmotu vstupu, která nenaruší charakter rodinné vily. Kryté stání se sjezdem na komunikaci je v projektu umístěno na hranici pozemku a je přístupné po nově upravované pěší cestě k hlavnímu vstupu do domu i na stávající terasu. Dále byla provedena rekonstrukce stávajícího oplocení v délce 47,5 m směrem do ulice. V interiéru rodinného domu jsou navrženy dispoziční změny, které vyžadovaly zvětšení některých otvorů v nosných stěnách, vybourání některých příček a zvětšení otvorů na fasádě směrem do zahrady. Charakter a hlavní hmota domu byla zachována. Návrh v exteriéru zahrnoval výměnu okenních výplní, zateplení objektu, novou omítku a novou střechu.
Materiálové a barevné řešení
Jednoduchost návrhu se promítá i do materiálového a barevného řešení. Materiály použité na původním objektu byly pouze obměněny za nové. Střecha i fasáda mají obdobný charakter jako před začátkem rekonstrukce. Fasáda byla zateplena a došlo k výměně okenních výplní.
Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby
Rodinný dům je navržen pro 4 osoby, tomu odpovídá i jednoduché dispoziční řešení. Vstup do objektu je ze severozápadu od ulice. Vstup se zádveřím je hmotově oddělen od obytné části. Přes zádveří s vestavěnými skříněmi se vstupuje do haly se schodištěm do 2. NP, se vstupem do pokoje pro hosty, do kuchyně a do hlavní obytné části domu s výstupem na terasu. V 2. NP je navržen pokoj pro dvě děti, pracovna, hlavní ložnice s koupelnou a šatnou.
Materiály
cihla, dřevo, ocel, beton, sklo, pálená taška, epoxidové podlahy, keramická dlažba
Produkty
ocelové konstrukce a část nábytku https://facebook.com/studioVDesign
nábytek https://www.egoe.eu/cz/
stavební firma http://www.all-real.cz/
zahradní architekti https://www.partero.cz/
okna https://www.azeko.cz/
vstupní dveře, kuchyň https://www.truhlarstvi-suhaj.cz/
Základní popis
Studio Mjölk architekti
Autor Mjölk architekti
Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Web www.mjolk.cz
www.mjolk.cz/vila-s-fontanou/
Adresa projektu Praha, Česká republika
Rozloha zastavěná plocha 130 m2 | podlahová plocha 260 m2
užitná podlahová plocha 184,2 m2
Rok projektu 2015
Rok realizace 2020
Klient soukromý investor
Fotografie BoysPlayNice, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.boysplaynice.com
Spolupracovali Ing. arch. Lukáš Holub
Galerie:
Projekt: