Rekonstrukcí původního baru jsme byli pověřeni klientem pro nějž jsme měli možnost již dříve pracovat. Jednalo se o Cafébar, kde byla poprvé použita parametricky generovaná struktura. Spokojenost s předchozí spoluprací značně usnadnila proces návrhu.

Prostor kavárny - baru je umístěn v zadní přístavbě měšťanského domu, která pochází z 90.let 20.století. Při rekonstrukci došlo k očištění od letitých nánosů „designu“ a provzdušnění prostoru vybouráním původních dekorativních oblouků. Přístavba vyplňuje celý pozemek a proto je jediným zdrojem denního světla původní světlík.

Z počátku investor trval na zachování původního názvu „Bar Fontána“, v průběhu prací ale došlo ke změně. Název zde posloužil jako zdroj inspirace konceptu pojednání prostoru. Volné asociace: fontána - gejzír - hladina vody evokují dynamický, tvarově i barevně proměnlivý děj. Tato proměnlivost světelných podmínek, mihotání světla, barev a odlesků je propsána do interiéru formou zvlněné struktury ze světlovodných vláken. Aby její účinek byl co nejvýraznější je celý prostor pojednán monochromaticky. Světlo vytváří barevnou informaci zatímco stroze pojednaný prostor se zaměřuje na její zhmotnění. Důležitý je povrch dopadu světla - jeho struktura, jemný kontrast mezi matnými a lesklými plochami.

Prostor je zabarvován světelnou strukturou ze světlovodných vláken. Vlákna o průměru 3mm prochází 12 skleněnými rámy, které určují výslednou morfologii. Celkem bylo použito přes 1000m vláken a dva světelné zdroje, které vytvářejí postupné přelévání barev skrze vlákna. Lze regulovat rychlost barevné změny nebo ji zcela pozastavit v určitém tónu.

Struktura je navržena metodou parametrického designu, kde na základě námi vytvořeného softwarového nástroje, byly po zadání určitých parametrů generovány různé tvarové varianty. Ty byly prověřovány ve vizualizacích a následně opět měněny. Základními parametry, které je možno měnit jsou rozměry a vzdálenost skleněných rámů, jejich zvlnění ovládané pomocí rádiusů řídících kružnic, počet vláken procházejících přes rám, jejich zhuštění atd. Metoda parametrického designu nesloužila jen pro hledání optimálního tvaru, ale především pro snadné vytvoření výrobních výkresů skleněných rámů a přesné určení potřebné délky vláken.

Nový název „Aquarium“ je odvozen od 6m širokého akvária, které je zakomponováno do předstěny. Společně se světelnou strukturou vytváří hlavní dominantu prostoru a kompenzují tak chybějící výhled do ulice. V otevíratelné předstěně jsou umístěny technologie akvária a také zdroje světlovodných vláken. Jemná síť vláken slouží zároveň jako zvukolam. RGB LED pásky uložené na skleněných rámech slouží k případnému přisvětlení a dobarvení prostoru. 

studie: 2011
realizace: 2012
lokalita: Uherské Hradiště
autor: Michal Kutálek / Next Level Studio
spolupráce: Viktor Johanis
foto: Martin Kocich
plocha: 70m²

ocenění:
Grand Prix Architektů 2013 - čestné uznání v kategorii Interiér
Bar roku - Czech Gastronomy Awards 2012 (regionální vítěz - Zlínský kraj)

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Schéma:

• 
• 
• 
• 
•  

Dílo vycházející z dílny ateliéru RG Architects se nachází nedaleko města Varnsdorf a nutno říci, že jedinečnost daného místa je téměř dech beroucí. Provedený detail všech skladeb rodinného domu lahodí oku nejen z pohledu exteriéru, ale také v jeho interiéru. A právě interiéru suterénu se budeme věnovat v následujícím článku.

Prostor vily působí velkoryse, každý kout je domyšlen do sebemenšího detailu. V žádné z místností se člověk necítí stísněný. Volnosti si každý obyvatel může dopřát dostatečně, a to i díky klubové části domu, umístěné v podzemním podlaží pod prostory obývacího pokoje. Zde se nachází klubovna s kulečníkem a minibarem, i vinotéka s knihovnou vín.

Klubovna
Prostor klubovny je pomyslně rozdělen na 3 části. Místnosti dominuje kulečníkový stůl, kde si své partičky karambolu odehrávají majitelé domu, ale i jejich návštěvy. Pro posezení a odpočinek mezi jednotlivými hrami slouží kulatý stůl z masivu a k němu 6 pohodlných kožených křesel. V nejvzdálenější části od hlavního vstupu, který vede prosklenými dveřmi, se nachází bar. O tepelnou pohodu a příjemné posezení v suterénu domu se stará krb.

Celá tato propojená místnost je velmi citlivě a nápaditě řešena svou konstrukcí. Dominuje jí klenbový strop z lícových cihel, který dodává tomuto místu historický nádech, punc originality a něčeho nezaměnitelného. Celkem zde bylo použito 200 m2 holandských obkladových interiérových cihel, pásků a rohů - typ FB 1117 030 Rood gesinteld od společnosti Lipea.

Vinotéka
Na prostor klubovny přímo navazuje chodba směřující po mírném schodišti do vinného sklípku majitele. Zde se nachází několik stovek lahví, z nichž některé jsou opravdu archivními kousky. Vína zrají ve štelářích, které jsou vyzděny opět z lícových cihel z obchodního sortimentu společnosti Lipea.
Designově zajímavý prvek nalezneme zabudovaný v podlaze, ve které je nainstalována vitrína s otisky rukou všech obyvatelů rodinného sídla.

Jedinečnost prostoru podzemních místností se skrývá v jejich jednoduchosti. Dominují zde čisté linie interiéru, které jsou díky použitým přírodním materiálům a preciznímu provedení v naprosté harmonii.

Na závěr by se hodilo říct, že takový sen o bydlení má asi nejeden z nás.

Poznarová Pavla

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
•  

Jednoduchost, čisté linie, interiér plný světla, volba klasických barev ve ztvárnění fasády domu a precizní provedení v každém detailu. 

To jsou jen některá z uceleného souboru řešení vily, která se nachází v blízkosti Lužických hor nedaleko německých hranic. Dům navrhlo architektonické studio RG Architects.

V interiéru i exteriéru domu převažuje bílá barva, kterou kontrastně výborně doplňují přírodní materiály. Jsou jimi dřevěné plovoucí podlahy, dřevěné trámy, ohromující plochy prosklených posuvných dveří – HS portálů a také jemné struktury bílých lícových cihel. Ty jsou použity jak pro zvýraznění struktury fasády domu, ale také pro obklad komínového tělesa krbu a některých dalších stěn obytné části domu.

Pro realizaci fasády domu byly použity obkladové pásky z obchodního sortimentu společnosti Lipea v bílém provedení typu R 116 Perla mana. Plocha fasády realizovaná s pomocí těchto pásků má rozsah 820 m2 a čítá celkem 2.900 ks rohů.

V interiéru domu dal architekt přednost holandské rustikální cihle, páskům i rohům - typu FB 1117 030 Rood gesinteld. Plocha s využitím těchto lícových cihel a pásků má rozsah celkem 200 m2.

Lícové cihly a pásky nejen výborně propojují interiér domu s jeho exteriérem, ale svou trvanlivostí bezesporu přispějí i k mnohaleté bezúdržbovosti fasády.

Ivo Románek

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Přes tři roky trvající rekonstrukce bytu 3+1 v Uherském Hradišti působila jako nekonečný proces myšlenkových a stavebních úkonů, jež vizi postupně naplňovaly. Nad každým krokem, každou čárou na papíře či v softwaru bylo zvažováno jako nad zásadní, vše ovlivňující. Nejtěžší úkol pro architekta  - navrhovat sám pro sebe. Jak poznat rezervy v návrhu, jak stanovit hranici, za kterou již nemá jít když možnosti jsou konečně téměř neomezené?

K návrhu bylo přistupováno jako k možnosti vyzkoušet si určité postupy, materiály, technologie. Zajímá mě monochromatický prostor, kde lze experimentovat se světlem. Bílá barva má spoustu odstínů, tónů, valérů. V průběhu dne slunce interiér zaplavuje teplým světlem okolo hodnot 2000 - 3500K. Zatímco večer umělé osvětlení, stanovené na 4200K, prostor ochlazuje. Umělé světlo vrhá jiné stíny, zvýrazňuje jiné prvky, interiér se proměňuje. Barevné RGB LED pásky skryté v nikách nábytku umožňují dynamické zabarvení  prostoru. Dokáží "vymalovat" podle aktuálního přání.

Byt v původním stavu ze 70. let byl téměř kompletně vykuchán a očistěn. Záměrem bylo vytvoření kontinuálního otevřeného prostoru, který by byt zvětšil opticky i fyzicky. Zárubně a prahy byly odstraněny, výška otvorů zvětšena, parkety přelity jednotící polyuretanovou stěrkou. Vstupní dveře byly posunuty tak, aby do vstupního prostoru mohla zasáhnout hmota sprchového koutu a úložných prostor. Zděná stěna oddělující obývací pokoj byla nahrazena posuvnou 2,7m dlouhou stěnou. Primárně slouží jako dveře do pracovny, nejčastěji však zůstává zaparkována v kuchyni. Kolejnice podcházející příčné průvlaky jsou zakapotovány SDK. Pro vytvoření požadované roviny mezi průvlaky byly zavěšeny nosné ocelové "C" profily, jejichž vnitřní prostor byl využit jako boční světelná nika. Fyzickým propojením chodby s obývací místností se obytný prostor výrazně zvětšil, ale současně umožňuje uzavření.

Očistěný nově vzniklý prostor byl ponechán v bílém matném nátěru, včetně podlahy. Veškeré nové intervence vestavného či volně stojícího nábytku jsou pojednány ve vysokém lesku. Vedle světla, jakožto důležitého výrazového prostředku, zde důležitou roli sehrává vzájemný vztah matných a lesklých ploch, ale také jemný kontrast strukturovaných a hladkých povrchů.

Vložení klasické sedačky do úzké obývací místnosti by značně zúžilo průchod a proto byla společně s konferenčním stolem také navržena na míru. Nad stolem levituje světelný objekt, který bílým světlem míří na grafiku, rovněž navrženou pro tento prostor. V případě potřeby vložení většího jídelního stolu se sedačka odsune blížeji k oknu. Posuvné svítidlo umožní tento posun tak, aby stále levitovalo nad konferenčním stolem jako jeho doprovodná ozvěna.  Nábytková TV stěna v sobě integruje posuvné dveře do ložnice. Poloha vestavné skříně v ložnici byla zvolena v povětrnostně exponovaném rohu domu, kde vytváří teplotní nárazovou zónu. Postel v sobě skrývá dostatek úložného prostoru zapomocí výsuvů ze tří stran. Pracovna je pojednána maximálně racionálně s důrazem na horizontálnost linií, jež místnost opticky prodlužují. Knihovnu lze dělit po třetinách.

studie: 2008-2011
realizace: 2009-2012
lokalita: Uherské Hradiště
foto: Martin Kocich
užitná plocha: 75 m²

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Projekt:

• 
• 
•  

Next Level Studio

Studio bylo založeno Michalem Kutálkem v roce 2008, od kdy byly postupně realizovány první příklady „parametrického designu - digitální architektury" na území ČR. Typickým rysem tvorby je snaha uniknout ze zavedených stereotypů a hledání nových řešení a forem, které klientovi nabídnou nečekané naplnění jeho požadavků.

Projekty Next Level Studia jsou prezentovány na mezinárodní úrovni prostřednictvím odborných architektonických webů, časopisů, knih, výstav a byly oceněny několika prestižními cenami.

2008 - založení Next Level Studia
2004 - 2008 - práce na vlastních projektech
2004 - spolupráce s multimediálním umělcem Federico Diázem
2003 - praxe v ateliéru Evy Jiřičné, Praha
1998 – 2006 - studium - Fakulta Architektury ČVUT (ateliéry: A. Navrátila, I. Kroupy, R. Kouckého, M. Floriána)

ocenění :
2014 - Cena České národopisné společnosti za nejvýznamější počin roku 2014
2014 - Gloria musaealis 2014 - 2. cena
2013 - Grand Prix Architektů 2013 - Národní cena za architekturu - čestné uznání
2012 - Bar roku - Czech Gastronomy Awards 2012
2012 - ocenění "TOP EXPO" ForArch 2012
2012 - Trimo Architectural Awards 2012 - "Special Award for Holistic Industrial Expression“
2010 - Architecture Week - Light in Architecture - 2. cena
2009 - Grand Prix Architektů 2009 - Národní cena za architekturu - nominace
2007 - FEIDAD Award 2006 (Far Eastern International Digital Architectural Design) - výběr mezi TOP 10
2005 - “Olověný Dušan” FA ČVUT - nominace na cenu
2002 - Students and Young Architects Competition - Glasshouse, Pilkington - 1. čestné uznání
2002 - Letzel Prix - II. - 2. cena

Urbanistické řešení
Jedná se o rekonstrukci části stávající budovy, která v samotném centru obce Bedřichovice plní všechny kulturní funkce v obci. Součástí budovy je několik provozů - hasičská zbrojnice, obecní hostinec, knihovna, zasedací sál a víceúčelový velký sál s pomocnými místnostmi. Právě část budovy s víceúčelovým sálem byla vybrána pro první etapu rekonstrukce celého provozu.

Architektonické řešení
Budova byla klasickým příkladem budovatelské architektury totalitního režimu, bez jakékoliv umělecké hodnoty, s necitlivým urbanistickým i architektonickým začleněním do svého okolí. Návrh zásadním způsobem přepracoval fasády objektu pro zlepšení začlenění objektu do okolí.

Ve vnitřní dispozici byly odstraněny drobné provozní nedostatky, ale základní provozní členění zůstalo zachováno. V objektu je nově víceúčelový sál s přísálím, malý sál v suterénu, pomocné provozy jako WC, šatna herců, sklad nářadí a nábytku. Funkčně je sál navržen jako víceúčelový, se sportovní podlahou použitelnou jak pro sportovní tak i kulturní akce. Sál je kompletně zatemněný a vybavený audio, video a osvětlovací technikou.

Exteriér
Architektonický návrh exteriéru je jednoduchý - ke hlavní bílé hmotě sálu je přidána šedá hmota přísálí, opatřená horizontálně pruhovanou omítkou probarvenou ve hmotě. Bílá omítka hlavního objemu je provedena s ručně nahodile provedenou jemnou strukturou, která kontrastuje s geometrickou horizontální strukturou omítky přísálí. Právě ruční nepravidelnost a jemná struktura bílé omítky má být jedním z pojítek se starým duchem vesnice. Sokl je proveden v imitaci betonu omítkovou stěrkou. Všechna okna a dveře jsou navržena nová, fasáda do náměstí díky novým oknům otevíravým až k zemi dostala novou kvalitu, odpovídající funkci objektu a novému umístnění v náměstí. Okna se dají otevřít a společenský život na náměstí lze spojit se společenským životem uvnitř objektu, jedno z dalších pojítek začlenění stavby do života obce.

Barevnost fasád je umírněná, vychází z tradičních barev vesnice, bílá se šedou je akcentována měděnou omítkou na nároží.

Interiér
V interiéru bylo navrženo horní chrámové osvětlení hlavního sálu okny s šikmými ostěními, která vytvářejí měkké osvětlení sálu. V sále je navrženo několik hladin umělého osvětlení, které bylo zpracováno v různých sestavách s ohledem na různé funkce sálu. V sále byl navržen akustický lomený podhled zásadním způsobem zlepšující akustiku sálu.

Hlavním materiálem interiéru sálu je bílá omítka v kombinaci s novou dřevěnou podlahou. Sál byl navržen zároveň jako moderní galerie, s velkými černobílými fotografiemi na stěně a s výrazně barevnou hlavní oponou navrženou Radimem Peškem.

V suterénu v malém sále je na stěnách stará klasická cihla, které byly očištěny v původních zdech s bílou omítkou stropu a šedou stěrkou na podlaze, materiálově opět vycházející z místní kombinace.

Autor:  Tomáš Dvořák architekti s.r.o., Ing. arch. Tomáš Dvořák, Ing. arch. David Zajíček
Grafické prvky: Radim Peško
Adresa: ul. Jižní 110/2, 664 51 Šlapanice, Bedřichovice, Česká republika
Investor: Město Šlapanice
Projekt: 2014   
Realizace: 2016

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Půdorys:

• 
• 
• 
•  

 

Urbanistický koncept
Jedná se o rekonstrukci staré budovy, která byla součástí hospodářského souboru staveb u obytné budovy na vesnici jako součást klasického venkovského stavení. Ve vesnici Konice patří mezi původní historickou zástavbu.

Architektonické řešení
Budova dříve sloužila jako lisovna a zároveň vstup do starých pískovcových sklepů. V návrhu byla změněna funkce budovy na zázemí ke sklepu - nově slouží jako společenská místnost. Původní vstup do sklepů zůstal samozřejmě zachován. Prostorově malý půdorys neumožnil žádnou velkou přestavbu, uvnitř je pouze společenská místnost a malé sociální zázemí.

Exteriér
Architektonická návrh exterieru je jednoduchý - bílé tělo stavby spočívá na kamenné podezdívce z nasucho skládaných kamenů, zastřešení je klasickou střechou s tradičním sklonem i materiálem - bobrovkou. Kameny na podezdívku byly použity místní ze spadlé opěrné stěny, omítka je klasická vápenná na stěně bez zateplení. Všechna okna a dveře jsou komponovány ve zlatém řezu, se vzájemnou geometrickou vazbou a danými poměry.

Interiér
V interieru bylo navrženo horní chrámové osvětlení oknem pod střechou, s viditelným průhledem do konstrukce krovu. V boční stěně je pouze jedno další okno, s průhledem ven na stromkovou růži, které byla navrženo jako obraz spíše než pro klasickou funkci okna. Krov a záklop ze smrkových prken je zvýrazněn umělým osvětlením. Hlavním materiálem interieru je stará klasická cihla, kterou jsou obloženy všechny obvodové stěny a z nichž jsou vyzděny i nové příčky. Cihly byly získávány postupně z bouraných staveb v okolí. V interieru je navržen pro vytápění krb opláštěný kortenovým plechem. Vnitřní dveře jsou všechny ručně vyráběné truhlářem, s kovanými klikami od kováře podle starého vzoru.

Smyslem celého návrhu bylo použít všude, kde to bylo možné, původní, poctivé staré materiály nebo technologie a pokusit se o reinkarnaci ducha starých objektů v nové moderní podobě 21. století.

Energetické zhodnocení - pro temperaci jsou použity elektrické přímotopy, pro vytápění (objekt slouží příležitostně, není trvale vytápěn) je navržen krb. Ve střešní rovině je použito zateplení polystyrenem v nadkrokevní izolaci, stěny nejsou zatepleny.

Ocenění:
1. Čestné uznání v Grand Prix architektů 2016 za interiér
2. Hlavní cena Dům roku 2016 - Wieneberger
3. Cena za nejlepší cenu za architekturu - Wieneberger
4. Cena společnosti Wieneberger - Cihlový dům s pálenou střešní krytinou
5. Cena za nejhezčí střechu - Wieneberger

Místo stavby:                                       Konice u Znojma 4, 669 02, Konice u Znojma
Investor:                                              WINTTER, spol. s r.o., Boris Vaculík
Autor:                                                  Tomáš Dvořák architekti .s.r.o., Ing. arch. Tomáš Dvořák
Dodavatel:                                           DOLNÍČEK - DODO, s.r.o.
Termíny (projekt / realizace):               2014 / 2015
Základní plochy / objemy:                    Zastavěná plocha – 62,2 m2
Obestavěný prostor                            326,55 m³
Autor fotografií:                                   Tomáš Malý

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Půdorys:

• 
• 
• 
•  

1975 - narozen v Moravském Krumlově
1993 - 2000 - studium na Fakultě architektury VUT Brno

Práce v atelierech:
1998 - D.A. studio s.r.o. Praha
2000 - 2003 - Architekti Hrůša & Pelčák, ATELIER BRNO s.r.o
od r. 2003 - Tomáš Dvořák architekti s.r.o.
Vlastní atelier od roku 2003

Vybrané realizace:
2003 - Rodinný dům Blansko Klepačov
2004 - Výrobní hala firmy Blata, Blansko
2005 - Výrobní a skladovací areál CTY group a.s., Praha Hostivař
2006 - Rekonstrukce objektu monobloku BaL Hostivař
2007 - Obytný soubor Nad Bohemkou, Praha
2010 - VAS a.s. provozní areál Tišnov
2013 - VAS a.s. provozní areál Rosice
2015 - Kulturní dům Bedřichovice
2015 - Vinný sklep Konice u Znojma
2015 - Rekonstrukce fasád secesního bytového domu Brno, Zahradnická
2016 - Rodinný dům Komornická, Praha
2017 - VAS a.s. provozní areál Ivančice
2017 - Rodinný dům Ladova, Brno

Ocenění:
2016 - BRICK AWARD 2016 Cihla v 21. Století společnosti Wienerberger - Vinný sklep Konice - udělená hlavní cena
2016 - Grand prix obce architektů - Vinný sklep Konice - čestné uznání v kategorii interiér
 

Narodil jsem se 28. 8. 1947 ve Vyškově. První léta života jsem strávil v Dačicích a ve Žďáru nad Sázavou, kde jsem dokončil 8. třídu ZŠ. V roce 1961 jsme se přestěhovali do Brna. Po skončení ZŠ jsem vystudoval SVVŠ na Křenové ulici. Maturoval jsem v roce 1965. Po kratší době hledání oboru, který by mi vyhovoval, jsem studoval architekturu na VUT v Brně, kde jsem studia dokončil v roce 1972. Poté jsem ještě pokračoval na AVU v Praze, kde jsem studia dokončil v roce 1975.

Začal jsem pracovat v Potravinoprojektu Brno. Poté jsem nastoupil na odloženou vojenskou službu a pracoval jsem ve Vojenském projektovém ústavu na projektu nynějšího Paláce kultury. Po vojně jsem se vrátil zpět a pokračoval v práci v Potravinoprojektu. Zde jsem se věnoval především rekonstrukcím a dostavbám pivovarů, ale i dalším úkolům z potravinářského průmyslu. Již během studia AVU a v dalších letech jsem rovněž pracoval pro Český svaz stavebních inženýrů. Šlo o územní plány a stavby na Vysočině i úpravy krajiny a obnovu rybníků. Externě jsem také působil od roku 1982 do roku 1992 na katedře průmyslových staveb architektury VUT Brno jako asistent.

Projektový ústav v roce 1992 zanikl a tak jsme se ženou Evou založili "Ateliér Provazník" a pokračovali jsme dál v navrhování staveb. Mimo pivovarů, sladoven, stáčíren minerálních vod, mlékáren a konzerváren jsme postupně projektovali i další velmi zajímavé stavby - správní budovy, laboratoře, farmu pro chov koní, termální lázeňský bazén, restaurace, obchody, interiéry a krajinné úpravy. Samostatnou kapitolou jsou pak rodinné domy, chaty a chalupy, které procházely mojí tvorbou od začátku. Řada z nich byla realizována, a to včetně úprav zahrad a okolí. I v současné době se tomuto tématu dále věnuji. Také kreslím a maluji, především akvarely.

Praha, Václavská 12
spolupráce: Ing.arch. Pavel Lejdar

Na základě omezeného rozpočtu na celou rekonstrukci byla hledána řešení, která by výrazně zkvalitnila vzhled kanceláří. Původní podhled byl natřen na černou barvu, čímž došlo k navození luxusnějšího vzhledu interiéru.

K lepšímu odhlučnění prostor a vytvoření příjemného pochozího povrchu byla podlaha potažena zátěžovým kobercem s vyšším chlupem, . Z příček oddělujících kanceláře byly odstraněny žaluzie a pro intimitu byly vytvořeny polepy s logem firmy.

Odstraněním příček jedné z kanceláří, umístěné ve středu dispozice, vzniklo místo pro recepci. Nově vzniklá příčka z vlnitého plechu, oddělující hlavní prostor od sociálního zařízení tvoří záda recepce. Její organický půdorys nevytváří striktní stísněnou chodbu, ale příjemný prostor respektující přirozený pohyb pracovníků. V kancelářích, s vysokými stropy, byly svěšeny zářivky do stejné výšky jako přisazené zářivky ve střední části se sníženým podhledem. Tím vznikla světelná hladina pokračující skrz průhledné příčky.

Reprezentativní funkce zasedací místnosti je zvýrazněna oddělením nové skleněné příčky bez polepu. Případnou intimitu zajišťují textilní závěsy. Celý prostor byl doplněn velkoformátovými obrazy malířky Adriany Šimotové. Stoly na míru s podýhovanou deskou a ocelovými nohami Master and Master tvoří unikátní pracovní místo každého zaměstnance.

Galerie:

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

Projekt:

• 
• 
•